24.9.2018
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Šťastné slepice

Sdílejte článek:

MONIKA OLEJÁROVÁ

Zamýšlet se nad životem zvířat, která jíme, je luxusem dnešní doby. S rostoucím blahobytem je mámina věta „Budeš jíst to, co je navařeno!“ stále méně aktuální.

 [ad#textova1]
.
Potravinové skandály jako kontaminovaná vejce, zkažené brazilské maso nebo polská drůbež nás také vedou k hlubšímu zamyšlení nad kvalitou jídla. A nejen to, i etika a morálka jedení získává na vážnosti. Z každé strany přicházejí zdánlivá řešení těchto problémů, zpřísňují se zákony, upravují se požadavky na označování potravin, extrémnější obhájci zvířecích práv volají po veganství. Najít ve smršti řešení to skutečné, které nehojí jen naše rány svědomí, ale právě ty zvířecí, není jednoduchý úkol. Při plnění zákonných požadavků čelí farmáři nezanedbatelným nákladům, které ne vždy dosáhnou požadovaného cíle.
.
Před nedávnem se v Česku rozpoutala debata o důstojnějším životě nosnic. Ochranáři zveřejnili záběry ze čtyř klecových velkochovů, které spolu tvoří přibližně 15 % produkce vajec v Česku. Slepice v klecích nemají dostatek prostoru na hrabání, pohyb, jsou sedřeny z peří až na kůži a v kleci se najdou i mrtví jedinci. Na Slovensku to funguje podobně. Klecový chov je hlavně v západní Evropě již několik let terčem kritiky. Od roku 2012 je v EU klasický klecový chov zakázán a povoluje se jen tzv. obohacená varianta, ve které mají nosnice více prostoru či hnízdo na sezení. Přesto bývají halové chovy nebo volný výběh označovány jako žádanější alternativy, ve kterých žijí šťastné a tedy i zdravější slepice.
.
Kupující má na výběr vejce od slepic v kleci, z podestýlky v halách, z volného výběhu nebo z biochovu. Spotřebitelé v Evropě a také na Slovensku chtějí stále lepší podmínky pro zvířata a zdravější výrobky, a to i za předpokladu, že budou kupovat dražší vejce. Reagují i ​​řetězce, které prodej vajec z klecového chovu postupně omezují. Přestože slepice v podestýlkových chovech mají více prostoru k pohybu než v kleci, k patologickým projevům chování dochází i zde. Kanibalismus, otrhané peří a znečištěná podestýlka poskytují podobný pohled jako na nosnice v klecích. Mnozí také netuší, že v podestýlkových chovech je limit 9 nosnic na 1 m2. Ideální řešení z pohledu zdraví slepic tedy poskytuje jen volný výběh, kde na rozdíl od podestýlky mají nosnice možnost pohybovat se i na travnatých plochách.
.

Přesto je dobrým znamením, že hlasování nohama funguje. Bez zdlouhavého schvalování nových zákazů a omezení spotřebitelé volí lepší alternativu a řetězce se přizpůsobují. Přestože i v podestýlkových chovech nejsou podmínky pro zvířata ideální, jde o mezistupeň k volnému chovu, který je pro zvířata nejlepší možnou volbou.

A nejen spotřebitelé, ale např. i restaurace mění strategii. Mc Donald’s bere na Slovensku vejce výhradně od slepic chovaných na stelivu a v Česku měl zájem dokonce o odběr z volného výběhu, nenašel ale dostatečnou nabídku. Společenská odpovědnost firem je totiž dalším rozměrem ve spotřebitelském rozhodování, které nevyžaduje nová nařízení a zákazy, ale vyplývá z rostoucího blahobytu kupujících a jejich poptávky. Síla spotřebitelů přeměnit požadavky na lepší život zvířat do efektivní poptávky se ale stále podceňuje.

Některé farmy už přešly na jiný způsob chovu, je to ale postupný proces. Ze 14 nových schválených chovů v roce 2017 a 2018 přibyly doposud jen 3 s klecovým chovem nosnic. Na Slovensku žije téměř 90 % nosnic v klecích. Například v Německu je to už jen okolo 10 %. Průměrná spotřeba vajec na Slováka je 220 ks. Pokud bychom chtěli všechny nosnice kryjící Slovenskou spotřebu vajec přestěhovat do volného výběhu (při průměrné snůšce 200 vajec ročně a v němž norma vyžaduje 4 m2 na jednu slepici), potřebovali bychom plochu asi 2400 ha, což představuje cca 0,1 % zemědělské půdy na Slovensku. Francie ohlásila zákaz klecového chovu již v roce 2022, Německo v 2025. Zatímco na Slovensku prodej vajec z klecového chovu omezují samotné řetězce, na západě ho omezují politici. Nastolení zákonných omezení přitom není nutné, když spotřebitelé svou poptávkou sami určují, co chtějí vidět v regálech v supermarketu.

Trend je jasný, otázkou je, zda drůbežáři nenarazí na další překážky při rozšiřování chovů, jako nevypořádané vlastnické vztahy k půdě nebo byrokratickou zátěž při plnění norem. Už dnes naplňuje Slovensko „vaječnou soběstačnost“ na 106 %, avšak kvůli nedostatku vajec z mimo-klecových chovů existuje poptávka po zahraničních vejcích. Země jako Německo budou mít v tomto případě navrch, neboť s omezováním klecí začali dříve. Postupná transformace farem si bude na Slovensku vyžadovat proaktivní přístup i ze strany drůbežáren, aby dokázaly uspokojit poptávku po vejcích ze „šťastných“ chovů.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Monika Olejárová na slovenském Iness.sk

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky