27.7.2023
Kategorie: Společnost

Spolek prorusských kolaborantů a Tomáš Zdechovský

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Za největší okvětní plátek pokrytectví a předpojaté nenávisti naší politické scény i přes silnou konkurenci považuju Tomáše Zdechovského. Je to šampión, občas nosí uniformu a hraje si na vojáčks, občas zabrousí po sociálních sítích k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi a s pocitem, že je vtělením morálního majáku, vlepí Klausovi virtuální facku. A zase se neudržel. Zase bývalého prezidenta propleskl jako malého Jarouška. Protentokrát si zchladil žáhu na informaci, že Klausův institut dostal sponzorské dary na svou činnost.

Server Aktuálně.cz se podíval na sponzorské dary, které Institut Václava Klause zveřejnil ve své výroční zprávě. Na Aktuálně.cz stojí, že loni si Klausův institut přišel na 12,7 milionu korun. Jak na to reagoval okvětní plátek eurounijní masožravky Zdechovský? „Že by zase russtí kamarádi? Víš co, Václave, už jdi s tím svým spolkem prorusských kolaborantů do prde…“ Doplnil jsem Zdechovskému jen háčky a čárky, u slova „russtí“, míněno ruští, jsem nezasahoval, ono by to vyznělo divně.

V textu Aktuálně.cz a ani ve výroční zprávě institutu není jediné slovo o ruském miliardáři, není tam patrné žádné napojení na ruské peníze, přesto Zdechovský předpokládá, že institut platí jacísi nejspíš fiktivní ruští kamarádi Václava Klause a označí institut za spolek proruských kolaborantů. A to v situaci, kdy Zdechovský žije v realitě toho, že jsme ve válce s Ruskem. A za války je za kolaboraci jaký trest? Hrdelní.

K tomu hezké estébácké tykání podezřelému. Tykání totiž znevažuje, bere důstojnost vyslýchanému, staví ho do role trestaného dítěte, které by se mělo napravit. Je vyjádřením neúcty a opovržení. Ukazuje, že vyšetřovatel si s obětí může dělat, co jemu se zlíbí. A do takové pozice se Zdechovský, pro jednou bez uniformy, nastylizoval.

Dobrá tedy, Zdechovský stanovil laťku, beru to jako výzvu. Citlivé duši nedoporučuji následující dva odstavce číst.

„Milej Tomčo, na tvym příkladě vidím přesně to, co se vyčítá naší mladý demokracii. Buranství hodný podkoního u vychlastanýho statku. Ale jak praví lidové moudro – k moudrému vzhlížej, k blbcovi se skloň, aby ti rozuměl – přejdu na tvou úroveň. I k názorovýmu oponentovi se ve vyspělý společnosti politik chová s pokorou a úctou. Vede s ním zasvěcenou a sofistikovanou diskusi. Neuráží, a když už, tak s humorem a se zemanovskym bonmotem na pysku. A ty se chováš jako ten podkoní. Snad ses to, Tomísku, naučil ve své předchozí profesi, kdy jsi dělal ďáblova advokáta lichvářům toho nejhrubšího zrna, kdy jsi za pomoci překrucování paragrafů okrádal lidi, protože byli v prdeli. Tos byl ty, Tomoušku. A nikdy ses na tu svojí hnilobnou minulost zpětně nepodíval a neřekl jsi, žes byl hajzl.

Hele, kdysi jsem byl fakt na dně. Dělal jsem internetovej marketing. Nebyly z toho žádný pořádný prachy, hlad byl. V tu dobu přede mnou přistála zakázka na marketingový texty, kde jsem měl vychvalovat hypotéky pro matky samoživitelky nebo hypotéky pro lidi v exekuci. Prostě naprostý dno. Hele, to samý, kde ses vlastně ocitl ukrytej za paragrafem ty, Tomulínku. Jenže je tu malej rozdíl. Když jsem si přečetl zadání, chvíli jsem řval zoufalstvím z okna. Pak zasedl ke klávesnici a napsal zadavateli – ty kurvo jedna, okrádat a ničit lidem život. Nikdy, nikdy pro tebe nesepíšu ani písmeno. To radši pojdu hlady. Tomuláčku ze Zdechova, napsal jsem mu to kultivovaněji, tady jsem ti to zkrátil a zjednodušil, abys tomu rozuměl. A tak mě napadá, bylo to přesně v době, kdy jsi do stejný branže kálel ty svoje lejna i ty, Tomule, třeba to byla i ta tvoje společnost na okrádání lidí v prdeli. Třeba, nevím. Dávno jsem to smazal ze svý virtuální stopy i živý paměti. Pamatuju si jenom to řvaní ze zoufalství. A zpětně jsem, lidovecký Tomku, ty morální majáku politického křesťanství, rád, že jsem ty Jidášovy peníze za okrádání lidí nevzal. To je šmouha, která vede přímo do pekla.“

Pro připomenutí Zdechovského předposlanecké činnosti v oblasti financí lze nakouknout do pořadu Černé ovce vysílaného Českou televizí. Redaktoři Černých ovcí totiž přišli na případ, kdy firma slibovala poskytnutí úvěru, peníze ale nikdy nepůjčila. Po klientech místo toho žádala vysoké pokuty a vyhrožovala jim trestním oznámením. Jako hlava nečesaná za firmu vystupovl právě pan Zdechovský:

Pravidelným i nepravidelným čtenářům se omlouvám. Nesahám k takovým slovům ani rád a ani často. Někdy je ovšem na místě právě to. Získal jsem pocit, že toto je ten okamžik. Vím, je to kontraproduktivní, pan Zdechovský má rád mediální pozornost, takže jsem mu jen posloužil. Ale co už s tím.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
21 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)