Skandální dokument Evropského výboru netají snahu EU zaplavit východ Evropy lidmi z jiných kontinentů

Snaha bruselských eurototalitářů natlačit záplavu exotických cizinců do východoevropských zemí, které dosud nebyly postiženy masovou ekonomickou a hyperpopulačnou imigrací – invazí cizích etnik z jiných kontinentů, stále pokračuje.

„Nový pakt o migraci a azylu, který se předkládá spolu s tímto návrhem na nové nařízení o řízení azylu a migrace , představuje nový začátek v oblasti migrace, založený na komplexním přístupu k řízení migrace,“ říká se na úvod návrhu Evropské komise (dále Komise).

Už zde třeba zpozornět: pakt je přece něco jako dohoda, tedy něco dobrovolného, avšak zde se jedním dechem zmiňuje i nařízení – a to už nemá s dobrovolností nic společného.

Rozdělení odpovědnosti? Nebo spíše zbavování se viny?

„Nový pakt vychází z obecných zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti a prosazuje se jím integrovaná tvorba politik, což znamená sloučení politik v oblasti azylu, migrace, návratu, ochrany vnějších hranic, boje proti převaděčství a vztahů se třetími zeměmi při zohlednění nadrezortního přístupu“ pokračuje text úvodu dokumentu předkládaného Evropskou komisí.

A tady je třeba opět zastavit. Proč vlastně by měla být tato politika společná? Z jakého titulu? Evropa je historicky rozdělena na bohaté, koloniální a neokoloniální západní velmoci, a na chudé východoevropské země, které jsou i dnes v postavení ekonomicky ovládaných neokoloniálních periferií. Západ je zaplaven imigranty v důsledku vlastních chyb a zločinů, Východ ne. Proto neexistuje žádný důvod hovořit o nějakém „rozdělení“ odpovědnosti, a už vůbec ne o „spravedlivém“ rozdělení: každá země má mít svou vlastní odpovědnost za lidi, které se rozhodla přijmout, aby „ujídali z chleba“ občanům.

Pod pláštíkem pandemie se připravuje frontální útok

Tyto procesy jsou v současnosti mimo pozornosti režimních médií, které se nyní soustřeďují hlavně na koronovou pandemii, ale to neznamená, že se utlumily, či zastavily.

Před nedávnem se k návrhu textu Paktu vyjádřil Evropský výbor regionů (European Committee of the Regions), což je poradní orgán EU, který tvoří zástupci všech 27 členských států volení na místní a regionální úrovni (dále Výbor).

A v tomto dokumentu (můžete si ho stáhnout například zde  se nacházejí opravdu zajímavé myšlenky, které stojí za to, abychom si je přiblížili. Je důležité, aby občané Česka i Slovenska věděli, co se děje v mentální sféře Bruselabádu, hlavního města Eurokalifátu. Abychom my všichni věděli, komu případně předáme do rukou i ty poslední zbytky svrchované moci, která nám ve vlastním státě zůstala.

Mohli byste je chtít odmítnout, a proto vám to zakážeme …

Tak například je tam šokující návrh Výboru vyškrtnout z Paktu článek 21, který hovoří o tom, že o osudu ilegálního migranta má rozhodovat stát, do kterého jako prvního vstoupil.

Zdůvodnění: prý proto, že v Paktu „byl navržen mechanismus solidarity a byly posíleny operativní úkoly Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex), a že povinné vyřizování na hranicích způsobuje zátěž místním a regionálním orgánům v příhraničních regionech, a proto již není důvod k tomu, aby se o příslušnosti k posuzování žádostí o azyl rozhodovalo na základě kritéria nedovoleného překročení vnějších hranic. Toto kritérium by naopak spíše bránilo solidárnímu rozdělení . „

Tak si to představte. Co k tomu dodat? Dále se to ještě blíže zdůvodňuje tím, že kdyby stát, kde k vstupu dochází, měl i nadále žádosti imigrantů posuzovat, „v případě osob, které byly na jeho území vyložené po pátrací a záchranné operaci, by to mohlo ohrozit efektivní průběh pátracích a záchranných operací . Už v minulosti totiž docházelo k tomu, že členské státy odmítly nechat tyto osoby vylodit, aby se této povinnosti vyhnuli . „

Jinými slovy: vy byste je chtěli odmítnout, a proto vám tuto možnost zakážeme … Je tohle vůbec možné? Dají se vůbec najít společensky akceptovatelné, dostatečně slušné slovenské slova na to, aby adekvátně popsali logiku, kterou se řídí tito úředníci?

Pikantnosti ukryté v byrokratické houští

Některé další připomínky Výboru se týkají zajišťování nezletilých imigrantů: výbor se přimlouvá za to, aby se od toho úplně upustilo. Úplný zákaz by v praxi mohl znamenat, že orgány nebudou mít právo zadržovat hordy třicetiletých nájezdníků, kteří budou tvrdit, že mají sedmnáct let …

Několik připomínek také navrhuje zavést dodatečné byrokratické překážky a pravidla, která by dali šanci imigrantům, kteří už dostali rozhodnutí, že stát jejich žádost zamítá a rozhodl o jejich navrácení, ještě zůstat v Evropě na základě dodatečných možností dostat povolení k pobytu ze solidárních, humanitárních či jiných důvodů.

Na některých místech tyto dokumenty působí dojmem, že jejich pisatelé nemají informaci o základní skutečnosti, že azylové a migrační záležitosti stále patří do výlučné působnosti členských zemí EU. Například v bodě, kde Komise velkoryse dovoluje státem budovat i další místa na ubytování žadatelů o azyl a po oznámení Komisi budou mít povoleno je tam i ubytovávat …

politická doporučení

Vrcholem však je část nazvaná „Politická doporučení“. V bodě 1 Výbor vítá návrh Komise týkající se nového Paktu o migraci a azylu, kterým Komise chce prolomit patovou situaci , která v jednáních mezi členskými státy o společném azylovém a migračním systému panuje už pět let.

V bodě 2 Výbor „je znepokojen tím, že v návrzích, které tento nový balíček tvoří, nebyl dostatečně zohledněn místní a regionální rozměr, a že při příjezdu a registraci ponesou opět hlavní odpovědnost státy ležící u vnějších hranicích EU. V této souvislosti vnímá negativně skutečnost, že bylo zachováno kritérium prvního vstupu. V zájmu skutečné solidarity proto požaduje, aby se žadatelé o azyl rychle a spravedlivě rozdělování do jiných členských států , a vyzývá k rozsáhlejšímu zapojení nové Agentury EU pro azyl, místních a regionálních orgánů a subjektů občanské společnosti „.

V bodě 3 Výbor mimo jiné požaduje, aby byla dodržována zásada nenavracení a v bodě 4 sice připouští, že není možné stanovit pevnou kvótu na rozdělování žadatelů o azyl v EU, ale hned v další větě říká, že „vítá návrh Komise zavést mechanismus solidarity, kterého se všechny členské státy budou muset zúčastnit , přičemž si budou moci s přihlédnutím ke svým kapacitám volně vybrat z různých forem pomoci „(tyto různé formy jsou popsány v návrhu Paktu: jejich společným znakem je, že jsou pro členské státy snad ještě horší a nevýhodnější , než kdyby si imigrantů rovnou nechali). Mimochodem, tato „povinná solidarita“ je z hlediska logiky a evropské humanistické tradice podobně zajímavým jevem, jako by bylo například slovní spojení „povinná láska“, „povinný dar“ či „povinná radost“.

Rozvíjet programy přesídlování

V bodě 5 m Výbor pochybnost, zda by se vzhledem ke složitosti navrhovaného postupu v praxi dal uskutečnit systém patronátní nad návraty. A proto navrhuje „zavést systém ekonomických pobídek a sankcí, aby bylo možné zaručit provádění mechanismu solidarity.

V bodě 11 Výbor vítá záměr Komise vytvořit bezpečné cesty pro příchod do Evropy a v bodě 12 vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely programy přesídlování , zavedli další programy přijímání z humanitárních důvodů a podporovaly zaměstnávání kvalifikovaných a nadaných pracovníků ze třetích zemí.

Samozřejmě nesmí chybět bod týkající se boje proti hoaxům a dezinformacím. V bodě 18 Výbor „upozorňuje na to, že je důležité bojovat proti šíření dezinformací na téma integrace a migrace zveřejňováním konkrétních faktických a číselných údajů, aby se zamezilo diskriminaci, předsudkům, rasismu a xenofobii.“

Subsidiarita? A ne náhodou přesně naopak?

V posledním, 20. bodě Výbor sdílí názor Komise, že cíle Paktu je možné dosáhnout pouze na úrovni celé EU. Jinými slovy, kdyby se této habaďúry nezúčastnili země, které jsou se svou migrační a azylovou politikou spokojené, a které tyto věci spolehlivě a bezproblémově zvládají i samy, tak by celý tento podvod neměl smysl.

A ještě se tam píše, že opatření, která Pakt přináší, jsou v souladu se zásadou subsidiarity, která je oficiálně základním kamenem evropské integrace. Toto tvrzení Výboru je však úmyslná, zákeřná a pustá lež. Celý Pakt totiž, samotná jeho filozofie, jakož i všechny konkrétnosti, jsou právě opakem a popřením principu subsidiarity.

Subsidiarita je totiž princip, podle kterého mají vyšší organizační jednotky řešit pouze ty věci, které nedokáží řešit níže organizační jednotky uspokojivě dobře: a pokud dosud i mnohé menší evropské státy dokázaly své hranice uspokojivě hlídat a věci spojené s migrací a azylem dokázali bezproblémově zvládat, je to stoprocentní důkaz, že Evropa žádnou společnou politiku v této oblasti nepotřebuje.

Naopak, Evropa potřebuje mít svrchované a svobodné národní státy, aby měl kdo její obyvatele chránit před fašistickými úlety nikým nevolených šílených totalitních úředníky z Komise v slonovinové věži v hlavním městě Eurokalifátu.

Co na tyto snahy Bruselu odpoví naši volení zástupci?

I zde vidíme, že fanatismus bruselských eurofašistů přitvrzuje a rozhodne se nemíní vzdát svého plánu východ Evropy ještě více ponížit, vymýtit, zdecimovat a atomizovat.

Jak bude na tyto snahy reagovat mocenská garnitura, která momentálně vládne u nás? 

• Ivan Lehotský