11.1.2026
Redakce
4
Kategorie: Politika103 přečtení

Šířil Turek na Ukrajině proruské narativy?

Sdílejte článek:

FM

V souvislosti s vyjádřením Filipa Turka, při jeho návštěvě po boku ministra zahraničí Petra Macinky na Ukrajině, o možných příčinách konfliktu se opět roztrhl pytel s obviňováním Filipa z šíření „ruských narativů“. Mám rád věcnost a racionalitu. Mohlo mít dřívější rozšiřování NATO vliv na konflikt na Ukrajině? Samozřejmě mohlo a bezpochyby mělo. Řada významných světových lídrů a expertů vyjádřila v minulosti obavy nebo přímý odpor vůči rozšíření NATO směrem k ruským hranicím. Tyto postoje často vycházely z obav o destabilizaci vztahů s Ruskem, potenciální eskalaci napětí nebo porušení dřívějších ujištění daných sovětským lídrům během konce studené války.

Namátkou:

James Baker (tehdejší americký ministr zahraničí, 1990): Během jednání s Michailem Gorbačovem ujišťoval, že NATO se nerozšíří „ani o palec na východ“ za sjednocené Německo. Tato ujištění byla součástí širšího diplomatického kontextu konce studené války a byla později interpretována jako odpor proti budoucímu rozšíření.

George H. W. Bush (tehdejší americký prezident, 1990): Podobně jako Baker poskytl Gorbačovovi ujištění o neexpanzi NATO na východ, což bylo zdokumentováno v diplomatických záznamech. Později to bylo viděno jako základní postoj proti rozšíření, které by ohrozilo ruské zájmy.

Helmut Kohl (tehdejší německý kancléř, 1990): Ujišťoval sovětské lídry, že NATO se nerozšíří za hranice sjednoceného Německa, a vyjádřil obavy z potenciálního narušení evropské stability. Jeho postoje byly součástí jednání o reunifikaci Německa.

François Mitterrand (tehdejší francouzský prezident, 1990): Varoval před rozšířením NATO a zdůrazňoval potřebu bezpečnostních ujištění pro Sovětský svaz, aby se zabránilo izolaci Ruska od Evropy.

Margaret Thatcher (tehdejší britská premiérka, 1990): Poskytla podobná ujištění o neexpanzi NATO a vyjádřila názor, že rozšíření by mohlo vést k nedorozuměním a napětí s Ruskem.

Hans-Dietrich Genscher (tehdejší německý ministr zahraničí, 1990): Byl proti rozšíření NATO na východ a navrhoval alternativní bezpečnostní struktury, aby se zabránilo konfrontaci s Ruskem.

Manfred Wörner (tehdejší generální tajemník NATO, 1991): Veřejně prohlásil, že NATO se nerozšíří a že většina členských států sdílí tento postoj, což bylo řečeno v kontextu jednání s ruskými představiteli.

Douglas Hurd (tehdejší britský ministr zahraničí, 1991): Ujišťoval ruské protějšky, že neexistují plány na začlenění východoevropských států do NATO.

William Perry (tehdejší americký ministr obrany za Clintona, 1990s): Později litoval, že nerezignoval v protestu proti rozšíření NATO, které považoval za chybu vedoucí k ruskému odcizení.

George Kennan (americký diplomat a architekt politiky zadržování během studené války, 1997): Označil rozšíření NATO za „nejosudovější chybu americké politiky po studené válce“, varoval před vzestupem ruského nacionalismu a obnovením studené války.

John Mearsheimer (americký politolog a realista, 1990s–2010s): Predikoval, že rozšíření NATO poruší ruskou sféru vlivu a povede k velmocenskému konfliktu, což označil za strategickou chybu.

Jack Matlock (bývalý americký velvyslanec v SSSR, 1990s): Varoval, že rozšíření NATO podkope ruské reformy a povede k konfrontaci.

William Burns (bývalý ředitel CIA, bývalý americký velvyslanec v Rusku, 2008): V diplomatické depeši označil rozšíření NATO za „emocionální a neuralgický“ bod pro Rusko, varoval před jeho důsledky.

Noam Chomsky (americký lingvista a politický kritik, 1990s–2000s): Popisoval NATO jako „ofenzivní sílu“ sloužící americkým zájmům, která podřizuje východní Evropu a vyvolává ruské obavy.

Samir Amin (egyptský ekonom a teoretik, 1990s): Viděl NATO jako „vojenskou ruku kolektivního imperialismu“ USA, Evropy a Japonska, který ohrožuje globální stabilitu.

Kishore Mahbubani (singapurský bývalý velvyslanec u OSN, 2024): Varoval před „katastrofální militaristickou kulturou“ NATO a vyzýval k odporu proti jeho expanzi, zejména v Asii, ale s implikacemi pro Rusko.

Skupina 50 expertů (1997): Otevřený dopis prezidentu Clintonovi podepsaný bývalými senátory (např. Sam Nunn, Bill Bradley), vojenskými důstojníky a akademiky, kteří označili rozšíření za „nepotřebné a nežádoucí“, varovali před ruskou opozicí a rizikem pro START smlouvy.

Neřeším svým textem, co z toho bylo, nebo nebylo dobře. Tvrdím, že názor Filipa Turka (a zdaleka nejen jeho, například já ho sdílím) je opřený o desítky let trvající postoje významných politických a expertních hráčů ve světě, které zcela jistě nelze podezřívat z šíření „ruských narativů“ a zároveň se na jejich slova a historické postoje v jiných oblastech dodnes odkazují ti, kteří teď opět obviňují Filipa Turka. A to je celé. Nemáte zač.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
103 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

4 komentářů
  1. VladimírStíhaný 09:22:40 Odpovědět

    Rozšiřování NATO jako jeden z hlavních důvodů války nikdo soudný zpochybnit nemůže. Genocida lidí Donbasu kterou rozpoutaly nacistické bataliony a Porošenkův útok tanky na rusy na výchdě je jen dalším mementem.

    • Správce chudobince Postřelmov 09:33:11 Odpovědět

      VladimírStíhaný
      každej rozumnej toto ví, ale jak vidíš, je tady mrda fanatiků co to nechtějí pochopit ani slyšet.

  2. leafroller 09:33:29 Odpovědět

    Turek nemohl šířit „proruský narativ“, protože nic takového neexistuje.

  3. Lady Nacercei 10:25:03 Odpovědět

    Pokud vím, tak Turek i Macinka šíří leftardský narativ, že Rusko je agresor.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)