23.4.2025
Kategorie: Společnost

Šikana médii a šikana médií

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Česká televize odvysílala pořad „Reportáž psaná na benzínce“ novinářky Ivany Svobodové z týdeníku Respekt. V pořadu mě zaujal jeden okamžik, který byl v reakcích opomenutý. Okamžik v kuchyni Daniela Sterzika, kde jej Svobodová s konfrontací navštívila.

Reportáž psaná na benzínce“ zarezonovala veřejným prostorem a tiše se nad ní uzavřela voda. Ivana Svobodová z ní vyšla jako dinosaurus tendenční novinařiny, která ve strachu o svou existenci volá po záštitě státu a bez ochoty a schopnosti empatie ostouzí jí vybranou skupinu lidí názvem „dezinformátor“. Byl to smutný pohled.

Jako klíčový okamžik celého pořadu lze označit setkání Ivany Svobodové podle ní nejspíš s králem tzv. dezinformátorů Danielem Sterzikem, nyní předsedou politického uskupení Stačilo!, v době natáčení blogerem a občanským aktivistou, u něho v kuchyni. Setkání, kde se Sterzik rozčiluje nad tím, že novináři typu Svobodové se usadili v roli těch, kdo rozhodují, co je a co není pravda. Podle Sterzika je taková role toxická. V ten moment se měla rozjet hluboká diskuse, která by Sterzikovo tvrzení potvrdila, nebo vyvrátila. Svobodová měla Sterzikovo tvrzení rozložit na prvočinitele a nenechat na něm nit suchou, zároveň nechat Sterzika mluvit a argumentovat.

Jenže po této informaci Svobodová v pořadu náhle vstává od stolu a začíná se loučit. Divák pak má s pocitem, že Sterzik je skutečně dezinformátor, vypnout obrazovku a cestou k volbám s volebními lístky pro koalici Spolu si v trafice koupit Respekt. Svobodová místo konfrontace Sterzika s jeho tvrzením nabídne na závěr pořadu veskrze teatrální cestu na Ukrajinu. Nikoliv katarzi… tedy, katarzi vlastně nabídla, katarzi pro Ivanu Svobodovou. Tou je okamžik, kdy Svobodová vstane od stolu, aniž by mohla začít diskuse a aniž by Sterzik mohl vysvětlit to, co řekl, což je kardinální selhání Svobodové jako novinářky. Jeho prohlášení o pravdě a lži Svobodové totiž bohatě stačilo. Sterzik měl vypadat jako ten, kdo hájí lež a bojuje proti pravdě. Měl vypadat jako blbec. A podle Svobodové vypadal.

Dovolím si práci za Svobodovou dodělat a nechat Daniela Sterzika mluvit. Zabalím ho do mých slov, ale snad se neurazí.

Pokud by Svobodová trvala na tom, ať Sterzik svá slova v klidu vysvětlí, nejspíš by se jí dostalo této odpovědi: „Paní Svobodová, nejde o pravdu zjevnou, tedy že černá je černá, nikoliv bílá. Jde o pravdu ideologickou. Vy a celý mainstream zastáváte jen hledisko své pravdy, které pod vaším vedením přešlo v jakýsi dogmatismus. Jediná možná budoucnost je v Evropské unii, jediná existence je při členství v NATO, migrace je přínos, genderová revoluce je pozitivní, pride pochody jsou známkou civilizovanosti, konzervatismus je zlo, Foltýn je spasitel a tak dále a tak podobně. Ve vašem mainstreamovém výkladu jsou výše zmíněná a mnohá další témata nediskutovatelná. Je to ta vaše pravda. Dogmatická pravda. Ta ovšem vede, jak si můžeme všimnout v Anglii či Německu, ale i u nás, k demagogickým tendencím, k trestání lidí za názor, za postoj.

Vy nandaváte takzvané alternativě. V devadesátých letech to byl ovšem základ, podstata svobodné společnosti. Rozmanitost a zahození veškerého dogmatismu, který říkal – o některých věcech se radši nebavme. Teď je čím dál více témat, o kterých se radši nemáme bavit. Jinak se člověk dostane mimo mediální prostor. A když už se tam dostane, tak jen s nálepkou od mainstreamu – dezinformátor. Já a dezinformátor? Jen chci zbořit ten váš hloupý dogmatismus. To stále víc se šířící ticho, to nálepkování, to vylučování z diskuse, to rozdělování společnosti na lepší a horší. Vy žijete v ohyzdném bludu své neomylnosti.“ Nějak podobně by podle mě Daniel Sterzik svůj postoj vysvětlil. Ač jistě s daleko větší moudrostí a vtipem. A jistě by dodal – a my vás z toho bludu velmi brzy vyvedeme.

Tady bych to mohl v pohodě ukončit. Nechal jsem Daniela Sterzika přes mou klávesnici promluvit a dovysvětlit to, co Ivana Svobodová ve svém pořadu jistě nechtěla nechat zaznít, protože by to vedlo k pochybnostem. A ty Svobodová nerada, ona ráda svou pravdu, své dogma a své čtenáře či diváky, kteří její dogma přijímají a žijí jím. Její pořad měl přece vyznít tak, jak vyzněl. Tedy že je Sterzik lhář a dezinformátor. Jenže neukončím. Popsal jsem šikanu médii. Teď bych rád popsal šikanu médií.

Mám pracovní zkušenost s Parlamentními listy. Občas jim tam dělám korektury a holku pro všechno. V hierarchii PL jsem úplně vespod. Pracovně jsem se tam ovšem přes virtuální prostor setkal nejspíš se všemi.

Jeden z redaktorů volí od počátku jejich existence TOP 09, druhý volí STAN, jeden člen vedení do Fialova nástupu nedal dopustit na ODS, teď přešel k Motoristům. U dalších se ke mně jejich volební preference nedostaly, ale nebudou podle jejich osobností nikterak odlišné, prostě rozptyl po celé škále politického spektra. Na tom chci demonstrovat, že tam sedí obyčejní lidé, žádná do dezinformačních sítí a zahraničních peněz zaobalená monstra, jak PL vykresluje mainstream.

Parlamentní listy jsou mainstreamem označované za hnízdo dezinformací. Proč? Podle mého proto, že PL si na nálepky nehrají. Ví, že je to falešná hra, hloupá hra, jejíž výsledek je jediný, prohrajeme všichni a prohrajeme toho hodně. Tam, kde mainstream v podání Svobodové zcela tendenčně označí Sterzika za dezinformátora, tam mu PL dají prostor pro vyjádření, aby vysvětlil svůj pohled na svět. A to pod zcela jednoduchou filozofií – Sterzik a jeho názory nejsou nepřítel, jsou součást naší společnosti, která se diskusí posune dál, víc pochopí, bude tolerantnější a tím i schopnější. Mainstream Sterzika vykreslí jako nepřítele. Tečka, víc netřeba.

PL dají prostor Okamurovi, Rajchlovi, vedle toho ale dají prostor i vládním politikům. Zároveň dávají prostor všem, kteří pochybují, těm, které dogmatický mainstream vyhnal s nálepkou mimo mediální prostor. Pro PL neexistuje dogma a snaží se v ČR udržet onu pluralitu, kterou se pak můžeme zaklínat. Ale zároveň pluralitu, rukama mainstreamu i vládních pacholků, chceme vyhladovět a zničit. Aby na výběr bylo vlastně jen z jedné možnosti, kterou nám předestře tendenční a nálepky rozhazující Ivana Svobodová i se svým voláním po tom, aby jí stát zaručil to její kojzarství nějakým cejchem a navěky.

Abych to připodobnil k vládou Petra Fialy často větranému slovu diverzifikovat. U energií chceme diverzifikovat zdroje, ale u informačních zdrojů pod vlivem dogmatismu unifikujeme. A to za velmi agresivní rétoriky o ohrožení dezinformacemi, která je i s pohledem na přihlouplý pořad Ivany Svobodové, systémově tlačená. Viz kupříkladu spasitel Foltýn a jeho podivná role pod hlavičkou Úřadu vlády.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)