Rusko napadlo Ukrajinu z velmocenských důvodů

Aston se ve svém úvodníku zabývá důsledky zdražení energií a všímá si toho, že téměř polovina respondentů ankety v médiích uvažuje o nutnosti šetřit na energiích. A za podstatný považuji tento Astonův názor: To, co nás čeká, je ale do značné míry důsledek dlouhodobě sebevražedné energetické politiky. Vzývání občasných zdrojů energie doprovázené zahubením jaderné energetiky a prokletím uhlí nevyhnutelně vedlo k závislosti na Rusku. A naopak, kdyby toho nebylo, Putin by si netroufl provokovat Západ přepadením Ukrajiny. Toto ví každý, kdo o věci jen maličko něco ví – a teď se po něm chce, aby kvůli tomu mrzl.

S tímto názorem, mnou zdůrazněným, se naprosto neztotožňuji. Závislost EU na ruském plynu není vůbec žádným impulsem pro ruskou agresi na Ukrajině. K té by došlo i kdyby Rusko do Evropy neposílalo plyn žádný a ostatně toto je scénář do roku 2030 téměř jistý. I kdyby EU dokázala zcela eliminovat závislost na ruském plynu, bude závislá na plynu z arabských zemí a USA.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu proto, že se rozhodlo Ukrajinu jako samostatný stát zlikvidovat. Plány Ukrajiny na vstup do NATO a EU (kde už má pootevřená dvířka) Rusku „nevoněly“. Pokud na Ukrajině vládl proruský prezident, bylo všechno z ruského pohledu v pořádku. Po svržení proruského Viktora Janukovyče využilo Rusko bezvládí a anektovalo Krym. V současné době už Rusko hovoří ústy ministra zahraničí o tom, že dnes okupovaná území Ukrajiny budou v dohledné době rovněž anektována, tj. připojena k Rusku.

Přepadení Ukrajiny proto není důsledkem závislosti EU na ruském plynu a došlo by k němu i kdyby EU žádný ruský plyn neodebírala. Rusko ukazuje svaly z jiného důvodu, a to proto, že je jadernou mocností s počtem jaderných zbraní na úrovni USA. Před ruskou invazí na Ukrajinu dalo Rusko ultimátum, že Ukrajina nebude v NATO a bude „neutrální“. O této variantě Západ na čele s USA nechtěl vůbec jednat a generální tajemník NATO Stoltenberg mnohokrát vyjádřil podporu Ukrajině s tím, že každý stát se může svobodně rozhodnout, zda do NATO vstoupí.

Toto, a nikoliv závislost na ruském plynu je příčinou ruské agrese. Ruský plyn je jen jeden s politických nástrojů Ruska k „usměrňování“ politiky EU. Fakticky je na tom Rusko z hlediska příjmů za plyn dokonce lépe než před invazí, protože za méně plynu dostává téměř stejné platby v důsledku růstu ceny plynu.

Obávám se, že nelze vůbec ignorovat ruské výhrůžky nasazením jaderných zbraní. Kdyby snad Ukrajina využila zbraně dodané ze Západu k ostřelování ruského vnitrozemí – už jsem viděl mapy kam by rakety s doletem 300 km mohly zamířit – Rusko má kromě masivního bombardování ukrajinských měst „tradičními“ zbraněmi v záloze i taktické jaderné zbraně, které by mohlo nasadit proti ukrajinské armádě. A to je další tlak na západní politiky – řada z nich ,možná i včetně Joea Bidena , si to uvědomuje. Právě těmto politikům se hanlivě a opovržlivě říká novodobí „Mnichované“. A o tom, že řada čtenářů asi ani netuší, že má Rusko jaderné zbraně, svědčí jejich názory. NATO by mělo na Rusko zaútočit a zahnat Rusko až na Čukotku. A pokud už čtenář ví, že má Rusko jaderné zbraně, jsou „nefunkční“.

Válka na Ukrajině tak nemá pro Ukrajinu dobré řešení. Rusko okupované uzemí neopustí, a naopak hrozí postupem na Charkov. Před několika dny spolu telefonicky jednali americký a ruský ministr zahraničí. Právě jednáním mezi Ruskem a USA by bylo možné dosáhnout dohody, která ovšem bude pro Ukrajinu vždy znamenat územní ztráty, a to současné ukrajinské vedení není ochotné připustit. Pokud se ukáže, že Ukrajina ani po dodávkách zbraní ze Západu není schopná dobýt dnes Ruskem okupovaná území, bude muset na jednání dříve nebo později dojít.