Rozkládá se nám Brusel před očima?

Když prezident Donald Trump v roce 2016 přirovnal belgický Brusel k „špinavé díře„, vyvolalo jeho prohlášení zejména v Evropě značný rozruch a bylo k němu přistupováno se směsicí opovržení, neznalosti a popírání reality, tak typickou pro „elity“ v Evropské unii. Trump to řekl při diskusi o imigraci a bezpečnosti a naznačil, že Brusel se v průběhu let změnil k horšímu, zejména v důsledku nekontrolovaného přívalu ilegálních migrantů.

Fakta potvrdila, že měl tenkrát pravdu a postupující libanonizace Bruselu potvrzuje, že jeho úsudek byl vizionářský.

Exploze zločinnosti

Kriminalita roste v celém Bruselu, zejména v oblasti okolo železniční stanice Brusel jižní nádraží (Bruxelles-Midi) zahrnující městské části Saint-Gilles, Forest a Anderlecht. Tato oblast je středem pozornosti kvůli častým případům střelby. Deník L’Echo napsal, že mezi lety 2022 a 2023 vzrostl meziročně počet loupeží a vydírání o 23 %, počet neozbrojených loupeží o 34 %, počet případů kapsářství o 27 % a počet ozbrojených loupeží o závratných 53 %. V této oblasti se nachází 5 z 15 „horkých míst“ obchodu s drogami v Bruselu. „Tato ‚horká místa‘ jsou až tak „horká“, že i policie váhá, zda se do nich má vůbec vydat.

Není proto překvapující, že oblast Bruxelles-Midi trpí vážným nedostatkem policistů – 20 % tabulkových míst zůstává neobsazených – zejména kvůli tamější vysoké trestné činnosti, která uchazeče logicky odrazuje. Bavíme se snad o Mexico City? Ne, bavíme se o Bruselu. V roce 2023 si přestřelky spojené s trestnou činností gangů vyžádaly 7 mrtvých a 131 zraněných. Státní zastupitelství nesměle nadneslo hypotézu: „Možná se v Bruselu něco děje… Brusel je velké městské centrum, které přitahuje lidi a nemá efektivní policejní strukturu. Je to jediné město na světě se šesti policejními složkami a federální policií, což není zrovna zárukou efektivity. Kvůli rozptýleným zdrojům je udržování bezpečnosti nákladné“ – a navíc neexistující.

Kriminologové upozorňují na to, že tyto statistiky neodrážejí věrně realitu. Podle kriminologů Vincenta Serona z Univerzity v Lutychu a Dietera Burssense z belgického Národního institutu kriminalistiky a kriminologie (National Institute of Criminalistics and Criminology, INCC) je potřeba vzít v úvahu i tzv. „černá čísla“ trestné činnosti:

„Podle konceptu ‚černých čísel‘ trestné činy zaznamenané policií nepředstavují konečný počet trestných činů. Policejní statistiky zahrnují pouze přečiny, jež byly policii nahlášeny. Policie nemůže být u všeho a nemůže zaznamenat všechny trestné činy.“

Ne všechny oběti totiž trestný čin na policii oznámí, zvláště když mají pocit, že je to vzhledem k obecné míře beztrestnosti v Bruselu ‚k ničemu‘.

Brusel vstoupil do éry divokého západu „každý sám za sebe“, v níž se lidé snaží chránit sami sebe, jak nejlépe dovedou, aniž by se spoléhali na selhávající „úřady“.

Finanční úpadek

Alarmující je i finanční situace Bruselu. Dluh Bruselského regionu se za pouhých šest let zvýšil z 3,4 miliardy eur v roce 2018 na 14,5 miliardy eur v roce 2024. V roce 2024 činily příjmy Bruselského regionu 5,69 miliardy eur, zatímco výdaje dosáhly 6,99 miliardy eur – to je schodek přes 20 %. V letech 2017 až 2022 navíc výdaje regionální vlády vzrostly o 17,4 %, což výrazně předčilo nárůst příjmů. V současné době se očekává, že konsolidovaný hrubý dluh regionu vzroste ze 14,5 miliardy eur v roce 2024 na zhruba 22 miliard eur v roce 2029, s průměrným ročním tempem růstu dluhu 8,83 %. Toto rostoucí zadlužování představuje velký problém, který může vést k „efektu sněhové koule“, umocněnému možným zvýšením úrokových sazeb. Bruselský region zkrátka směřuje k finančním úpadku.

Během minulého volebního období vzrostly personální náklady Bruselského regionu téměř o 50 % z 1,2 miliardy eur na 1,8 miliardy eur. Tyto statistiky nejsou veřejnosti k dispozici. Veřejnosti je odhalil vlámský liberální politik Frédéric De Gucht ucházející se o post předsedy politické strany Open VLD (holandsky Open Vlaamse Liberalen en Democraten, Otevření vlámští liberálové a demokraté). „Za posledních pět let,“ uvedl v rozhovoru pro deník De Standaard, „se počet úředníků v Bruselu zvýšil téměř o 34 %.“

Jedním z problémů vypovídajících o situaci je podle doktoranda univerzity Vrije Universiteit Brussel (VUB, Svobodná univerzita Brusel) Lodeho Goukense problém provozovatele bruselské veřejné dopravy STIB. Za vlády dvou krajně levicových ekologických stran v bruselské regionální vládě – Groen (Zelení) a Ecolo – se počet zaměstnanců STIB zvýšil z 8 798 v roce 2018 na 10 407 na konci roku 2023 (nárůst o 18 %). Počet cestujících přitom klesl.

Podle Frédérica De Guchta (Open VLD) taková situace znamená, že už není možné hovořit o „suverénní entitě“. Bruselský region může jen doufat ve finanční pomoc belgické federální vlády. „Budeme potřebovat, aby se za naše půjčky zaručil i někdo jiný.“ Je důležité, aby na regionální vládu dohlédla federální vláda, i ta je však zatížena vysokým dluhem.

Permanentní migrační příval

V roce 2024 požádalo v Belgii o azyl 40 000 migrantů. Jen Palestinců bylo 3 200, což představuje zhruba polovinu všech palestinských žádostí o azyl v celé Evropské unii. Ministryně pro azyl a migraci Nicole de Moorová označila tuto situaci jako „nenormální a neobhajitelnou„. Mnoha žadatelům již byl udělen azyl jinde, často v Řecku, což představuje problém. Podle údajů citovaných Darjou Safaiovou uděluje belgická vládní agentura Generální komise pro uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti (CGRA, Commissariat général aux réfugiés et aux apatrides) azyl 9 žadatelům z 10. V důsledku toho se objevují obvinění, že CGRA praktikuje „kolektivní uznávání žádostí“, aniž by individuálně posuzovala, zda jsou konkrétní žadatelé ve své zemi skutečně v ohrožení.

Nicole de Moorová tato obvinění popřela, ale přiznala problém s vysokým počtem palestinských žadatelů o azyl i to, že jim byl již azyl udělen jinde v Evropě. Nicméně se chtějí dostat do Belgie – ta jim zaručuje lepší podmínky než kterákoliv jiná země v Evropě. Ministryně „doufá„, že Pakt o migraci a azylu pomůže s distribucí žádostí o azyl mezi členské země EU.

Politický pat

Od posledních voleb (červen 2024) se politici Bruselského regionu nedokáží dohodnout a sestavit místní vládu. K jejímu vytvoření potřebují totiž nejen prostou parlamentní většinu, ale francouzsky a holandsky mluvící politické bloky v regionálním parlamentu se musí každý zvlášť domluvit na sestavení vlastní reprezentace, což se jim nedaří.

Za zmínku stojí také islamisté, kteří nejenže mají v Bruselu vlastní stranu, ale působí i v jiných levicových a krajně levicových politických stranách. Od útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 jsou ulice a bruselská média svědky normalizace nestoudného islamistického diskurzu a nenávisti vůči Židům. Pod záminkou „boje proti sionismu“ jsou tyto výstupy stále otevřenější. Když komentátor Vinz Kanté v bruselské televizi LN24 označil „vyvolený lid“ (Židy) za rasisty a xenofoby, tak byl kritizován pouze na sociálních sítích a nadále zůstává ve vysílání.

Hlavní město Evropské unie se nám rozkládá před očima.