![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Rekordní cena zlata signalizuje finanční krizi
PETR ROBEJŠEK
V pondělí překonaný cenový rekord 1381 euro za unci zlata pocházel z října 2012, když vrcholily obavy z rozpadu eurozóny. Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi tehdy pronesl svou slavnou řeč o tom, že ECB udělá všechno proto, aby bylo euro zachováno a ukončil jí slovy: „A věřte, že to bude stačit.“ Od té doby se datuje politika levných peněz.
Tato politika měla zejména dva negativní důsledky. Státy mohly své rozpočty levně financovat a to je svádělo k tomu, co politici dělají nejraději. Kupují si hlasy voličů a uskutečňují megalomanské projekty. Vedlejší, ale svými dopady stejně nebezpečný důsledek uměle zlevňovaných peněz bylo to, že se nad vodou mohly držet i firmy, které by v normálním tržním prostředí již dávno žádný kredit nedostaly a zkrachovaly by.
A teď se blíží účtování. Jednak jsou krizové státy eurozóny stejně nebo ještě více zadluženy než před krizí 2008. A za druhé, mají četné západo- a jihoevropské banky ve svých bilancích rostoucí množství firemních dluhů, které jim nikdy nebudou splaceny. Tomu se říká klid před bouří.
Výnosnost bank rapidně klesá a v tu chvíli, kdy jejich akcionáři ztratí nervy, tak se dá lavina do pohybu. Banky nejenom v krizových zemích, ale třeba i v Německu budou bojovat o přežití a nebudou schopny plnit svou národohospodářskou funkci, totiž poskytovat kredity.
Představitelných je pak několik různých scénářů, k nimž patří třeba rychlá a vysoká inflace, měnová reforma, rozpad eura, ale i změny politických systémů v některých evropských státech. Rád bych se mýlil, ale raději se pokusím se na tento vývoj připravit.