Recept na prosperitu v ČR je prostý

Znám recept na zajištění prosperity České republiky. Ale nemusím na to být žádný prorok nebo ekonomický génius. Ten recept je totiž strašně prostý.

Základem je nechat české (především) malé a střední podniky budovat hodnoty. Uvolnit jim ruce a legislativu tak, aby se mohly nerušeně vytvářet a produkovat zboží a služby na světové trhy. Jinak totiž nezbohatneme.

Uvolnit podnikům ruce, aby mohly investovat do svých provozů, svého výzkumu a vývoje a mohly se celkově vzchopit v rozběhnutém světě, který nám utíkal před rokem 89 a utíká nám i nadále. Mnohé české podniky jsou v zahraničí úspěšné i nyní. Jsou úspěšné již nyní, v tom strašném srabu, ve kterém se nacházíme… A teď si představte, kdyby jim nikdo neházel klacky pod nohy, a nebo alespoň ne tak často…
Představte si, že by stát tyto podniky nevydaňoval a necpal tyto vydaněné peníze do zahraničních montoven a podnikům jako BMW nebo VW.

Představte si, kdyby úředník nebudil despekt a strach, ale byl by pomocníkem, který například napomáhá zorientovat se v legislativě. Představte si úředníka, který pomáhá s exportem, uváděním produktu na trh apod. Tím ale nemyslím, že by za podniky měl dělat nějakou práci, ale že by podnikům pomohl se splněním požadavků, které na ně legislativa klade. Minimálně v té podobě, že by jim celý proces vysvětlil a připravil.

Představte si, že by omezením množství předpisů a ve výsledku jalové práce, došlo k uvolnění rukou a vnitropodnikových procesů.

Jenže to je utopie. Alespoň v zemi, která je skutečně kolonií a naše právo, naše administrativa, naše myšlení a procesy fungují v paradigmatu socialistické továrny s 250+ zaměstnanci, kteří montují, odlávají a soustruží něco pro ty ostatní, pro ty úspěšnější národy, kteří vědí, co s tím a kteří hlavně mají zakázky a zákazníky.

My potřebujeme vlastní zákazníky, zakázky a pozice na světovém trhu. A tak potřebujeme dovolit českým společnostem, aby do sebe investovaly. Ne je vydanit a provozovat v režimu manufaktury.