Případ Lukáš Nečesaný: Osvobozen, ale dva a půl roku byl zavřený v kriminálu
RED 21|05|2015
O děsivém příběhu z „práce“ české justice a policie, jenž se vyřádila na mladém muži Lukáši Nečesaném jsme psali v souvislosti s bojem jeho otce, který české justici a policii vyhlásil otevřenou válku. Jeho úsilí, stejně jako všech, kteří mu pomáhali, bylo včera konečně korunováno úspěchem. Nejvyšší soud zrušil třiadvacetiletému Lukášovi trest třináct let vězení za pokus o vraždu, jehož se podle spisu dopustil před třemi roky v Hořicích v Podkrkonoší útokem na kadeřnici, pro nedostatek důkazů a věc vrátil Krajskému soudu v Hradci Králové, aby ji projednal znovu.
[ad#hornisiroka]
Soud zároveň rozhodl, že Lukáš Nečesaný bude propuštěn do vynesení nového rozsudku v kauze z vězení. Mladík se nikdy nepřiznal a tvrdí, že na ženu musel zaútočit někdo jiný. Nejvyšší soud prosil o spravedlnost, tedy o to, aby verdikt zrušil a pustil jej z vězení domů za rodinou.
Čin se stal předloni 21. února v kadeřnictví v Hořicích v Podkrkonoší těsně před koncem pracovní doby. Útočník ženu nejméně šestkrát udeřil rozpůleným polenem do hlavy a z peněženky jí ukradl deset tisíc korun. Život jí zachránili lékaři.
Mladíkovi obhájci celou dobu soudního řízení upozorňovali na to, že napadená Nečesaného neoznačila za pachatele a skutečného útočníka popsala zcela jinak. Navíc se Nečesaný sám přihlásil policii jako svědek, když slyšel o přepadení v médiích, aby pomohl s vyšetřováním. Policii sice podrobně popsal, co v den činu dělal, ani to ale nestačilo. Nejvyšší soud se kauzou zabýval na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou ve prospěch Nečesaného, a to právě kvůli nedostatku důkazů, podala před časem tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková. Nejvyšší soud se dnes s její argumentací ztotožnil. „Soudy si zcela účelně vybraly ze spisu to, co se jim hodilo a bylo v neprospěch obžalovaného, a naopak přehlédly to, co bylo v jeho prospěch,“ uvedl předseda senátu NS Jan Bláha. Zdůraznil, že proti Nečesanému nesvědčí jediný přímý důkaz a ani ty nepřímé nestačí k jeho odsouzení. Na místě se sice našly jeho pachové stopy, ty tam ale mohla nedopatřením dostat policie při vyšetřování. Útok byl tak brutální, že pachatel musel být po něm potřísněný krví oběti. Na oděvu Nečesaného ale nenašli policejní specialisté ani kapku.
[ad#velkadolni]
Nečesaného přišla přímo do soudní síně podpořit jeho rodina. Když soud vyřkl rozsudek o zrušení předchozích verdiktů, většina jeho blízkých se rozplakala, když pak soudce uvedl, že bude propuštěn z vězení, část z nich vykřikla radostí. „Za 2,5 roku jsem si jako nevinný člověk ve vězení prožil opravdu hodně,“ řekl soudu Nečesaný. Hovořil o bolesti a utrpení, které by nezvládl bez podpory rodiny. Trest si dosud odpykával ve věznici Mírov. Otec mladíka po rozsudku opět ostře kritizoval činnost policie a žalobců v kauze. Připomněl, že pobyt ve vězení byl pro jeho syna těžkou zkouškou.
Jak je možné, že se na základě domněnek, bez důkazů a jen z něčí nekompetentní vůle ocitne mladý člověk na dva a půl roku ve vězeňském pekle? Platí slova Hany Marvanové k případu: „Spravedlnost je podle mých zkušeností mnohdy slepá, protože policie, státní zastupitelství a soudy pracují často formálně, hlavně aby případ skončil. To se netýká jen nespravedlivě odsouzených, ale také obětí, kdy skuteční pachatelé nejsou vypátráni.“ O právním státě si tedy můžeme nechat jenom zdát …