Porovnání: 2. a 3. odboj: Kdo to měl snazší?

JIŘÍ FIALA

Pročítání a studium útěku skupiny bratří Mašínů přes NDR vede k porovnání… 

Zatímco na druhý odboj se při každé možné příležitosti vzpomíná de facto od konce poslední války, třetí odboj zůstává dodnes v pozadí a nic se na tom nezměnilo ani po tzv. sametové revoluci. Proč ? Protože komunisty – nahradili zase komunisté. A ti si přece nebudou připomínat třeba bratry Mašíny, kteří jim chtěli nekompromisně zakroutit krkem. 

A tak zatímco u krypty kostela v Resslovce se každého 18. června vrší náruče květin a věnců, klaní se zahraniční velvyslanci i presidenti (naposledy třeba ten německý, jako zvláštní bod programu pro usmíření s Čechy), po členech skupiny bratrů Mašínů se dodnes žádná ulice nejmenuje, květiny se nikde nevrší, velvyslanci se neklaní, množství Čechů dodnes sotva ví, kdo to vlastně byl. A množství žije stále v přesvědčení – pokud o nich ví – že – banditi. 

To asi proto, že v tom slavném sametovém Listopadu vyhráli jen jedni komunisti nad druhými, a ne ti, co proti komunismu skutečně bojovali. Ti tady totiž už většinou nebyli. Byli buďto vyhubeni, nebo emigrovali – zkrátka, neměl kdo bojovat. A následně ani kdo slavit. 

V současnosti probíhá na ČRo Vltava četba románu Zatím dobrý, popisující právě tento statečný průchozí  boj přes NDR k Berlínu. 

Poslouchám to se zatajeným dechem, a to přesto, že už jsem o tom nejednu knihu četl. 

Popis těch bojů vede nutně ke srovnání. 

Když slyšíte, čím vším museli ti kluci projít – a co všechno dokázali přežít a dostat se z toho, tají se vám dech. Není u nás silnější příběh a nejsou u nás větší hrdinové. A sotva kdy byli. 

Aniž bych chtěl jakkoliv snižovat vážnost 2. odboje, přijde mi, že – díky válce a německé okupaci – to měli – třeba zrovna ti parašutisté – o mnoho snazší. 

Bydleli u lidí – většinou sokolů – ti se o ně vzorně starali, všechno zajišťovali, byli v teple, měli co jíst – a měli kolem sebe lidi, kteří se netajili svou podporou. Jednali podle rozkazu a mohli právem doufat, že i když padnou, světlá památka po nich rozhodně zbude (pokud sami nezradí) – a po válce jim budou stavět pomníky a pojmenovávat ulice. 

Co Mašíni ? Vojáci nebyli, rozkaz si dali sami. O to větší je pak odpovědnost, kterou za něj nesli.  V zemi poválečného zblbnutí komunismem museli nutně počítat s tím, že určitá nemalá část obyvatelstva je proti nim a považuje je ne za hrdiny, ale za teroristy, resp. tehdy ještě bandity. A to nejen sami komunisté, ale i přisluhující zbabělý plebs, který se koukal hlavně přizpůsobit. 

Výsadkáři, co zabili Heydricha, svedli vlastně jediný – závěrečný – boj, ze kterého se živi nedostali. 

Při popisu situací, z jakých se dokázali Mašíni naopak dostat, tají se dech a tuhne krev v žilách. Prokázali nejen neuvěřitelnou statečnost a odvahu, ale i rozhodnost, předvídavost, inteligenci – jež by jim mohli závidět mnozí zkušení vojenští velitelé. 

Každá armáda by si takové vojáky pokládala za čest mít ve svých řadách – přitom oni vojenským výcvikem dosud neprošli, teprve je čekal. 

Když si představíte situaci, kdy ležíte na kraji nevelkého lesíka a blíží se k vám rojnice po zuby ozbrojených vojáků se psy, už jen z toho jde na člověka hrůza – a myslím, že málokterý ze současných 20-ti letých by to bez újmy ustál. Natož pak se skrýt pod hromadou větví, přežít tam – a čekat každou chvíli kulku do hlavy či do zad, od vojáků, kteří se přímo nad vámi baví, jak hromadu větví prostě rozstřílejí. A to ne jednou, ale několikrát. 

Dostat se – a to opakovaně – z těchto obklíčení, je jednoduše neuvěřitelné a je to škola statečnosti, vytrvalosti a toho, že žádný boj, a to ani zdánlivě vysloveně ztracený, ztracený nemusí být, pokud ho sami nevzdáte. 

Zázračné situace, které se jim opakovaně při obklíčení stávaly, když se z beznadějně vypadajícího sevření dostávali, svědčí o ochraně vyšší silou, o tom, že “odvážným štěstí přeje” a bůh vždycky chrání ty, co bojují za pravdu a spravedlnost – a pokud je chrání, dokáže je vyvést i z těch nejtěžších a nemyslitelných situací a potíží. 

Fyzická zdatnost, houževnatost a odolnost, kterou při tomto útěku předvedli, by měla sloužit jako symbol opaku prý pověstné slovanské měkkosti, měla by být vzorem všech českých skautů, skautek i sokolů – a ukazuje, že pro fyzickou odolnost není důležitá národnost, ale vůle a výchova, spolu s přesvědčením a mravní pevností. 

Všichni členové této skupiny měli dávno dostat nejvyšší státní a vojenská vyznamenání, Řád Bílého lva v první řadě. A při pohledu na ty, kteří ho už mají, je i to otázkou, jestli by to bylo ocenění dostatečné. 

Otec bratrů Mašínů sice postavil laťku hodně vysoko, ale oba bratři, ale i jejich souputníci, ji dokázali zvednout, a posunout ještě o stupínek výš, i když by se to zdálo už nemožné. 

Podle toho, co tato skupina jako celek předvedla, včetně toho, že se prostřílela až k úspěšnému konci, by se dalo říci, že nemáme větších novodobých hrdinů než právě tyto bratry a jejich druhy. 

Je příznačnou ostudou, že si toho většinově nevážíme a nedoceňujeme. 

A měli bychom to rázně napravit. 

70. výročí tohoto útěku k tomu přímo vybízí.

Jan Novák: Zatím dobrý. Mašínovi a největší příběh studené války | Vltava (rozhlas.cz)

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc DUBEN 2024:
****************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Jaromír Mifka 300,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Aleš Drnovský 100,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Milan Hojgr 100,- Kč, Libor Loup 200,- Kč, Iva Majerčíková 200,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Kateřina Hrušková 111,- Kč, Marek Janicko 300,- Kč, František Burda 50,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Petr Koptík 100,- Kč, Oldřich Smejkal 1000,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 100,- Kč, Marie Slavíková 200,- Kč, Miloslav Hujer 50,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Roman Jaroš 100,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Jaroslav Krutský 1000,- Kč, Jan Petr 250,-Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Pavel Janeček 300,- Kč, Rudolf Votruba 500,- Kč, Ludmila Karská 100,- Kč, Vlastimil Běhan 100,- Kč, Julius Staněk 200,- Kč, Edita Kadlečková 300,- Kč, Jaroslav Přecechtěl 100,- Kč, Jan Tichý 100,- Kč, Zuzana Karlová 200,- Kč, František Surman 1000,- Kč, Stanislava Vítková 500,- Kč, Petr Novotný 200,- Kč, Jiří Duda 100,- Kč, Petr Velíšek 1000,- Kč, Lubomír Vynš 100,- Kč, Jiří Zajac 500,- Kč, Roman Martínek 100,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 120,- Kč, Zdeňka Jindrová 100,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Anonym 300,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, V. F. Horák 500,- Kč, Anonym 200,- Kč, Vlasta Vítková 150,- Kč, Zbyněk Zamazal 200,- Kč, MUDr. Alena Railová 200,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Milan Lorencovič 100,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Rene Hladik 200,- Kč, Martin Vavrinka 20,- Kč

Celkem za měsíc: ... 22 801,00 Kč

Vybráno 50.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Začal nám týden hanby - 29.4.2024
• Most na Krym, Bundeswehr a přípravy na válku - 29.4.2024
• Až přijde hlad … - 29.4.2024

(10 votes, average: 2,60 out of 5)

Loading...