Poradce Zelenského: Ukrajina je připravena vzdát se Krymu

Historicky patřil Krym k Rusku a zřejmě by k němu patřil i nadále, kdyby jej Chruščov svého času nepřidružil k Ukrajině. Za dob SSSR šlo o pouhou formalitu, v dnešní době však jde o jablko sváru.

Ideálním řešením mohlo být již v roce 2014 uspořádání referenda pod pečlivým mezinárodním dohledem, na což by ostatně měli mít místní právo. Ale referendum, které tam proběhlo, nebylo mezinárodně uznáno. Opět se nabízí paralela s Kosovem.

Ovšem s tím rozdílem, že do Kosova přišli Albánci až za Tita a jde tedy o území historicky Srbské, zatímco Krym je historicky ruský a místní rodiny tam mnohdy žijí po generace.

Kosovo bylo navíc od Srbska účelově odtrženo i bez referenda, v případě Krymu se o něčem podobném ani neuvažovalo. To opět zavání dvojím metrem.

Nyní se zdá, že by se konečně mohla Ukrajina Krymu vzdát dobrovolně, což by jistě potěšilo i většinu tamních obyvatel. Ostatně, stačí se podívat na to, jak kdo na Ukrajině volil v posledních prezidentských volbách v době „předmajdanové“ a je celkem jasno.

Hodně se mluvilo  o nadcházející jarní protiofenzívě ze strany ukrajinských sil, ale vzhledem k tomu, že boj o Bachmut pro Kyjev nedopadl tak dobře, mluvilo se také o nutnosti kompromisu a v tuto chvíli se věří, že ukrajinské ztráty na východě byly hodně vysoké.

A nyní již  Zelenského úřad říká, že je připraven udělat kompromis ohledně budoucnosti Krymského poloostrova.

Ukrajinci se přirozeně prezentují tak, že mluví z pozice převahy, což je obecný tón poznámek, které Andrij Sybiha, zástupce vedoucího Zelenského kanceláře, pronesl pro FT.

V rozhovoru  řekl, že Kyjev bude ochoten diskutovat o budoucnosti Krymu s Moskvou, pokud jeho síly dosáhnou hranice Ruskem okupovaného poloostrova, což znamená nejjasnější prohlášení o zájmu Ukrajiny o vyjednávání od doby, kdy se přerušila mírová jednání s Kremlem loni v dubnu.

„Pokud uspějeme v dosažení našich strategických cílů na bojišti a až budeme na administrativní hranici s Krymem, jsme připraveni otevřít diplomatickou stránku, kde budeme o tomto problému diskutovat,“ řekl Sybiha.

Vysvětlil však, že „to neznamená, že vylučujeme osvobození Krymu naší armádou.“ Ale vzhledem k tomu, že ukrajinské síly jsou téměř úplně obklíčeny ve strategickém městě Bachmut v Doněcké oblasti, navzdory obrovskému množství nasazených sil a vybavení, je celá představa „osvobození Krymu“ pouhý sen.

Sami západní představitelé v mnoha případech již dlouho uznávali jako krajně nepravděpodobné, že by jakýkoli ukrajinský pokus dobýt Krym dosáhl úspěchu. Zpráva FT to naznačuje následovně: 

Sybihovy poznámky mohou ulevit západním představitelům, kteří jsou skeptičtí ohledně schopnosti Ukrajiny získat zpět poloostrov a obávají se, že jakýkoli pokus učinit to vojensky by mohl vést prezidenta Vladimira Putina k eskalaci jeho války, možná pomocí jaderných zbraní. Zelenskyj dosud vylučoval mírová jednání, dokud ruské síly neopustí celou Ukrajinu, včetně Krymu.

To vše představuje jakýsi veřejný obrat od Zelenského předchozího zatvrzelého postoje usilujícího o navrácení každého centimetru ukrajinského území. Například loni v říjnu, když se cítil povzbuzený poté, co USA a západní spojenci přislíbili miliardovou obrannou pomoc, prohlásil v nočním projevu: „Určitě osvobodíme Krym.“

V poslední době byly Zelenského výhledy a zprávy o budoucnosti  přinejmenším smíšené:

„Pokud by Bachmut padl do rukou ruských sil, jejich prezident Vladimir Putin by prodal toto vítězství Západu, své společnosti, Číně a Íránu,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru:

Jindy prohlásil:

„2. dubna uprchl z Kyjevské oblasti poslední okupant. Přijde den, kdy si řekneme: poslední okupant uprchl nebo byl zabit v Doněcké oblasti, Luhanské oblasti, Chersonské oblasti a na celém našem jihu. Krym bude opět svobodný a bezpečný. Ukrajině se vrátí všechna její území.“

„Vrátíme tuto část naší země nejen do celoukrajinského prostoru, ale také do celoevropského prostoru,“ řekl Zelenskyj opakovaně. Totéž zopakoval naposledy v neděli.

Také vysoce postavený představitel západní obrany připouští téměř nemožnost, aby Ukrajina skutečně vojensky obsadila Krym: 

Kontradmirál Tim Woods, britský přidělenec obrany ve Washingtonu, ve středu řekl, že Krym bude potřebovat politické řešení jen kvůli koncentraci síly, která tam je a co by pro Ukrajince znamenalo tam vstoupit. 

Dodal: „Nemyslím si, že bude existovat velmi rychlé vojenské řešení… proto musíme zjistit, jaké jsou příznivé podmínky pro vyjednávání Ukrajiny, a myslím, že Ukrajina by s tím byla svolná.“

Rusko to samozřejmě ví. Otázkou pro Moskvu nebude na jednacím stole Krym, ale status východních území. Je pravděpodobné, že Kreml založí svou ochotu uzavřít mírovou dohodu k ukončení války na základě uznání východních oblastí. Prezident Putin podepsal 30. září „smlouvy o přistoupení“ prohlašující Luhansk, Doněck, Záporoží a Cherson za součást Ruské federace. 

V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by Zelenskyj nechal čtyři teritoria odejít, ale pokud upustí od požadavku na Krym, tak to přinejmenším představuje pozitivní impuls směrem k vyjednávacímu stolu. Ale přesto se o všech těchto otázkách pravděpodobně rozhodne na bojišti, dokud obě strany nedosáhnou bodu vyčerpání. 

Mezitím, zatímco Washington projevil malý zájem o mírové urovnání založené na postoupení území Rusku (ve skutečnosti mnoho zpráv tvrdilo opak: že USA a Spojené království aktivně sabotovaly možnost jednání), Ukrajinci jsou nadále neustále vytlačováni z Bachmutu.

Pokud jde o samotného Zelenského, zní poslední dobou stále pesimističtěji.

„Naše společnost se bude cítit unavená“,  pokud Rusové zvítězí v Bachmutu, řekl. „Naše společnost na mě bude tlačit, abych s nimi udělal kompromis.“ V těchto slovech je možná první přiznání, že významné části ukrajinského obyvatelstva jsou připraveny na kompromisní a mírová jednání o ukončení války.

Komentář CBS   k rozhovoru pro agenturu AP obsahoval následující výmluvný postřeh:

„Zdálo se, že si byl  velmi dobře vědom rizika, že jeho země by mohla zažít, že pro ni životně důležitá podpora ze strany USA a Evropy začne mizet, pokud 13měsíční válka bude pokračovat.“

Zelenskyj připustil: „Ztráta Bachmutu by znamenala politickou porážku, mohla by vést k všeobecné porážce v konfliktu.“