6.8.2019
Redakce
0
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

POKROKOVÝ EUROOBČAN: Co přinesl červenec 2019

Sdílejte článek:

POKROKOVÝ EUROOBČAN

Přišel čas, abych se s vámi podělil o některé myšlenky, které jsem na svém facebookovém profilu  publikoval v červenci. Věřím, že vás pomohou nasměrovat k pokrokovému myšlení a k uvědomění si, co je v dnešní morálně pokroucené době správné a co nikoliv.

Stále více demokratických politiků vyjadřuje názor, že zavedení přímé volby prezidenta bylo nesprávné, neboť voliči ještě nejsou natolik vyspělí, aby vybrali správného kandidáta. Já se proto rozhodl připravit postup, který by přímou volbu zachoval, ale zároveň by bylo dosaženo toho, aby byl zvolen skutečně vhodný kandidát.

Vážení přátelé, i já jsem byl velkým příznivcem přímé volby prezidenta. Samozřejmě mě tehdy nenapadlo, že lidi budou volit kandidáta, kterého by volit neměli. Ale bylo by ode mě pokrytecké, kdybych dnes volal po zrušení přímé volby. Rezignovat na tento prvek by byla zbabělost, přemýšlejme raději o tom, jak přímou volbu vylepšit a jak dosáhnout toho, aby v ní mohli uspět kandidáti, jejichž zvolení by pro naši zemi bylo přínosem a přispělo by k rozvíjení evropských hodnot, multikulturalismu, záchraně klimatu a dalších výzev, které před námi stojí. Já bych navrhl zřízení komise, kterou by tvořily nezpochybnitelné autority, např. Tomáš Halík, Michael Kocáb, Břetislav Rychlík, Šimon Pánek, Jiřina Šiklová, Aňa Geislerová, Martha Issová, karel Schwarzenberg, Petr Pithart plus třeba některé méně známé, ale neméně morálně pevné osobnosti z řad organizací jako Člověk v tísni, nesehnutí, Hatefree Culture, think tank Evropské hodnoty nebo Pulse Of Europe. Tato komise by posoudila jednotlivé osobnosti, které projeví zájem o prezidentský úřad, a buď by jejich kandidaturu schválila, anebo zamítla. O něco podobného (zatím na bázi dobrovolnosti) se pokoušela iniciativa Kroměřížská výzva, ale její dobrá vůle nebyla méně vzdělanou částí našeho národa pochopena. Každopádně by se již před samotnou volbou zajistilo, že ve volbách budou moci uspět jen osobnosti, které nás povedou na Západ a vymaní nás ze zhoubného vlivu putinovského Ruska, Číny či izolace, ke které by nás mohlo dovést primitivní vlastenectví a nacionalismus, čímž by se ze samotných prezidentských voleb stala skutečná oslava svobody a demokracie.

Tématem číslo jedna byla v červenci zpráva o tom, že příštím agentem 007 bude černá žena. Takové téma nemohlo nechat chladným ani mě.

Asi už víte, že příští filmovou agentou 007 bude žena. Je samozřejmě pozitivní, že po těch letech, kdy ženy v bondovkách byly zobrazovány jen jako objekty, které měly slavného agenta oblbnout lacinou sexuálností, se žena stane tou postavou, která udává tón a která projeví všechny schopnosti, které byly až do této série přiznávány jen mužům.
Ale pro mě jako pokrokového euroobčana je jedna věc ještě mnohem důležitější. Že do role agentky 007 byla vybrána žena, která není zrovna typickým zobrazením sexistických choutek šovinistických mužů. Je skvělé, že tvůrci nemysleli v první řadě na to, aby vybrali představitelku hlavní role podle toho, jak po ní budou slintat sexističtí neandrtálští zpátečníci v publiku, nýbrž dali přednost jiným kritériím. Obsazení neatraktivní herečky do tak významné role znamená veliký průlom ve filmovém průmyslu. Celá série se tak může posunout směrem k náročnějšímu publiku. Ne k vyhledávačům laciné akce a testosteronových honiček, ale k přemýšlivému publiku, které zajímají témata jako gender, emancipace, feminismus a v neposlední řadě multikulturalismus a rovnost všech ras a vyznání. 
Věřím, že se stejného trendu (neobsazování prvoplánově rádobykrásných bárbín a modelek, nýbrž žen, u nichž můžeme ocenit jiné přednosti) dočkáme i v romantických filmech.

Pochválil jsem leteckou společnost, která odmítla převážet pasažérku v nevhodném a necudném oblečení.

Letecká společnost udělala správně. Věřím, že doba, ve které žijeme a ve které sdílíme náš evropský prostor se stále větším množstvím muslimských přátel, kteří mají k morálce, slušnému chování a decentnímu oblékání o poznání zdravější a nezkaženější postoj než my, je naprosto ideální k tomu, abychom se vrátili k hodnotám, které jsme už dávno ztratili. K hodnotám, kdy oblékání neslouží k předvádění extravagance a lacinému provokování lidí z kultur, které stojí na pevnějších morálních základech než dekadentní západní společnost.

Proevropská strana TOP 09 vyvěsila na svém profilu ceduli NECHCEME SLABÉHO PREMIÉRA. A já onu myšlenku rozvinul

Vyjadřuji souhlas s myšlenkou proevropské TOP 09. Potřebujeme silného premiéra. Tvrdého chlapa, co se s ničím nemaže. Drsňáka, který nikdy neuhne. Muže, z něhož vyzařuje síla a testosteron. Chlapa stojícího si vždy za svým přesvědčením. Takového, který má pevné zásady a nikdy by pro koryto nezradil své stranické souputníky. Chlapa mluvícího drsně a přesvědčivě. Takového, který když si vezme slovo, tak se chvějí okenní tabulky. Jistě máme takových na politické scéně více, ale jen jeden splňuje všechna tato kritéria na 100 %. Je jím šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.

K zamyšlení nad tím, kam se celá naše globální společnost za 30 let posunula, mě inspiroval článek o seriálu Přátelé, ve kterém jsem se dočetl informaci, že jedna z hlavních postav Chandler měla být původně gay.

Vývoj společnosti jde stále dopředu a všechno kolem nás se mění k lepšímu. Nejlépe o tom svědčí tento případ. V USA byli v budování pokrokové společnosti vždy o krok před námi (např. v současné době už je tam nemyslitelné, aby byly na univerzitách šířeny názory, které jsou nežádoucí – a to ani profesory ani studenty). Ale jak vidíte, není tomu tak dávno, co ani v USA nebyl v populárním seriálu pro mládež realizován nápad, který by v dnešní době byl už samozřejmostí, ba dokonce základní podmínkou k jeho natočení. Dnes už by naštěstí seriál, z jehož ústřední šestice by ani jeden nepatřil k sexuálním menšinám, neprošel schvalovacím procesem. A to pomlčím o tom, že všech 6 hlavních postav je bílých. O tomto dalším nešvaru starších seriálů budu psát až někdy jindy.

Na Shakespearovských slavnostech ztvární Othella konečně herec tmavší pleti. Při té přiležitosti jsem se zamyslel nad tím, zda není načase tuto dramatickou postavu odstigmatizovat.

Shekespearovské slavnosti mám rád. A nepokazí mi je ani to, že se konají na Hradě, kde sídlí námi všemi, tedy tou vzdělanější částí občanů, nenáviděný prezident. Jsem též rád, že se role Othella zhostí herec Nari Blair-Mangat, jehož tmavší pleť dodá postavě autenticitu. Jen ale doufám, že si tvůrci pohrají i s charakterem hlavní postavy, neboť by mi přišlo velice nešťastné, kdyby Othello zůstal postavou se zápornými rysy a jeho ztvárnění exoticky vypadajícím hercem by tak podpořilo některé rasistické stereotypy.

Pustil jsem se do mírné polemiky s hnutím Greenpeace. Ti sice chvályhodně bojují za zavření všech našich elektráren kromě solárních (v tomto případě to byly Chvaletice), na druhou stranu zapomněli myslet na to, že bychom v takovém případě nechali na holičkách naše největší evropské přátele z Německa.
Abych řekl pravdu, jsem z aktivit organizace Greenpeace Česká republikatrochu na rozpacích. Na jednu stranu je musím chválit, jak bojují s jednoznačně největším a nejzásadnějším problémem dneška, což je změna klimatu. Jen díky aktivitám organizací, jako jsou Greenpeace, je na naší planetě ještě nějaký život a ne jenom velká písčitá poušť. Však si vzpomeňte na slova Al Gorea, který před nějakými 20 lety řekl, že naše planeta má jen 12 let na odvrácení totální katastrofy. A my jsme tu katastrofu odvrátit dokázali. Na druhou stranu jsem solidárně zaměřený člověk. V současné době má Německo obrovské potíže s elektrickou energií, viz tento článek.
Německo totiž nemá uhelné elektrárny a jejich větrníky a solární elektrárny na uspokojení potřeb obyvatel Německa nestačí. 
A tak si pohrávám s myšlenkou, zda bychom neměli trochu slevit z našich ideálů ekologické společnosti pro blaho našich nejbližších a nejdražších sousedů Němců. 
Dnes ode mě nečekejte žádný jednoznačný názor. Naopak mě zajímá ten váš. Co myslíte? Máme se pokusit zachránit planetu (kterou však už stejně dle Gréty čeká maximálně 10 let existence) a nechat Němce bez naší pomoci?

Vyjádřil jsem respekt všem novinářům, kteří nedávají vydechnout představitelům zla ani na chvíli. V současné době můžeme za největší ohrožení demokracie dozajista považovat britského premiéra Johnsona.

Važme si novinářů. Všech na celém světě. Samozřejmě ale jen těch skutečných novinářů, kteří bojují i za nás a bojují proti každému, kdo ohrožuje budování liberální demokracie. Na světě je spousta zla, které je zosobněno politiky, kteří se snaží rozvrátit naše zřízení a ohrozit naše směřování ke světlým multikulturním a genderově vyváženým zítřkům. Politiků, kteří se neštítí říkat lidem informace, které by se k nim neměly dostat, jen proto, aby je to vyneslo do vysokých politických pozic. Ale toho zla už je tolik, že není v lidských silách (ani těch novinářských) odrážet všechno zlo najednou. Vždyť si to spočítejme. Putin, Trump, Bolsonaro, Maduro, Duterte, Su Ťij, Asad, Orbán, Kaczynski, Salvini, Zeman… Nezlobme se na novináře, že nestíhají bojovat proti všemu zlu najednou. Hrozbou současných dnů je britský premiér Johnson. Je na nás, pokrokových občanech, angažovaných novinářích i politicích věřících v evropskou integraci, abychom vynaložili veškeré úsilí a zvrátili chybné rozhodnutí hloupější části britských voličů o brexitu. Pak se můžeme vrátit k boji proti ostatním nepřátelům.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,64 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky