Petice vědců a primitivní pudy
TOMÁŠ HAAS 21|08|2015
Petice vědců volá po tom, aby se společnost, politici, media i veřejnost zbavila iracionálního strachu a „ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“
[ad#hornisiroka]
Aby media informovala „pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. Užívejte ji zodpovědně a citlivě. Historie učí, že strach plodí nesvobodu. Svoboda slova, zneužitá ke lži a očerňování nevinných, zabíjí sebe samu.“
A prosí, veřejnost, každého jednoho z nás, „o opatrnost v soudech a kritický pohled na svět! Své názory musíme stále znovu konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem. Jen tak nepodlehneme primitivním pudům a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí.“
Nevyčítám signatářům, že jejich petice „neagituje za konkrétní kroky“. Vyčítám jim, že volají po diskuzi, ale již předem odsuzují ty. kdo do diskuze vstoupí s názorem odlišným od toho, který media, politici a oni sami, označují za „neodpovídající realitě“, jako xenofóby a šiřitele neracionálního strachu.
Zdá se jim, že „politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou“.
Není třeba diskutovat, vysvětlovat, vyvracet. Je nutno „nedopřát sluchu“.
Neexistují obavy a už vůbec ne oprávěné obavy.
Existuje jen iracionální strach, nenávist a xenofóbie. A nesmím zapomenou „primitivní pudy“.
Je to divná „diskuze“, v jejich pojetí, musíme souhlasit a podporovat jen jejich názor. Vše ostatní je „xenofóbie a šíření neracionálního strachu. Jsme vyzýváni k diskuzi, které se nesmíme zúčastnit, protože naše názory jsou iracionální a nesmí se jim dávat prostor.
V televizní debatě o petici v „Událostech a komentářích“ pak vystoupili profesoři Šlerka a Sokol. Nevím proč byli dva, zněli velmi zaměnitelně, říkali totéž a nemá cenu abych popisoval co říkali – stačí si přečíst petici, to co zaznělo v televizi je stanovisko jejich autorů a signatářů – oponenti nebyli přizváni. Asi aby se nešířil iracionální strach.
Strach. Nemluví se o „obavách“, tím méně pak o „oprávněných obavách“, muselo by se pak mluvit o jejich příčinách a musely by se ty příčiny nějak popsat. A to by nebylo „racionální“. A tak se mluví o „strachu“, páni filosofové nám vysvětlí, že strach je negativní, emocionální, xenofobický a veskrze zavrženíhodný.
Pokud máte obavy, obelháváte sami sebe, je to ve skutečnosti strach a rychle se ho zbavte, je to strach, co ohrožuje naší společnost. Obavy mít nesmíte. Stejně, jako je nesměl mít Karel Čapek a Thomas Mann. A nebyly to jen obavy. Čišel z nich přímo strach. Oprávněný strach. Obávali se toho, co přicházelo v Německu a z Německa a jejich strach zřejmě způsobil tu katastrofu, která pro Německo, pro Evropu a pro svět, následovala.
Já racionální diskuzi nezamítám, naopak volám po ní a přeji si ji. Ale pokud začne tím, že jsem xenofób, media mi nemají dávat prostor a politici mně nesmí naslouchat, pak skutečně nevím, o čem ta diskuze bude. Můžeme ji rovnou přeskočit a uskutečňovat sen pánů profesorů o společnosti racionálně a hlavně jednotně myslící a všeobecné dobro s láskou konající. O tom, co je racionální, budou rozhodovat oni.
Do té doby,než budou smeteni buď těmi hrozbami, kterých se obáváme my, kteří máme „iracionální strach“, nebo demagogy vyvolávajícími skutečnou xenofóbii a nenávist. Jejich čas teprve přijde. Bohužel v obou případech bude i má svoboda a můj život ve společnosti jak ji znám, v ohrožení.
Ale nejlépe to shrnul jeden čtenář na sociální síti. Dovolím si jej parafrázovat:
- Nemyslím si, že nejlepší způsob, jak vyřešit problém, je popřít, že existuje.
- Nemyslím si, že nejlepší způsob, jak uklidnit několik milionů zneklidněných, je ignorovat nebo bagatelizovat jejich obavy.
- Nemyslím si, že nejlepší způsob jak oslovit společnost, je oslovovat ji jako partu zbloudilých hlupáků.
Už je trochu moc té nabubřelosti „morálních autorit“ a jejich povýšených petic a epištol. Jejich pocitu vyjímečnosti a nadřazenosti, jejich pohrdání těmi „obyčejnými lidmi“, s jejich „iracionálním strachem“ a jejich „primitivními pudy“.
[ad#velkadolni]
Trochu pokory by neškodilo, pánové a dámy.
A neškodilo by otevřít oči a rozhlédnout se kolem sebe. Na jih, na problémy, které má Italie a Řecko. Na západ, do Německa, do Francie, do Calais. Na východ, do Maďarska. Na sever, do Švédska.
Pořád ještě nechápete, při vašem vzdělání, že existuje problém a z čeho mají lidé oprávněné obavy?
ZDROJ: Tomáš Haas