![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Patologie socialismu
PETR SEDLÁČEK
[ad#clanek-respo]
V České republice podle odhadů přijde o práci v důsledku levnějšího dovozu z Číny během příštích tří let 150 tisíc lidí. Tím se ale proces nezastaví. Evropa toho má světu stále méně co nabídnout. Nejde jen o prohlubující se deindustrializaci a stále rostoucí bariéry pro svobodné podnikání. Ještě horší, velmi dlouhodobé důsledky přináší absurdní představa vedení Unie, že blahobyt v budoucnu zajistí umělá pracovní místa pro patologicky formálně převzdělané mladé lidi.
Vláda se chlubí nízkou nezaměstnaností. Nepřiznává však, že to vše je jen lež, Potěmkinova vesnice, která se při prvním otřesu zhroutí jako divadelní kulisy. Počet skutečně zaměstnaných lidí, tedy ekonomicky aktivních osob pracujících v soukromém sektoru, stále klesá. Úpadek mají zakrýt nejen statistické manipulace, ale i mýty o průmyslu 4.0 či stále šílenější zelené vize.
Lidé jsou oblbováni žvásty o nepodmíněném příjmu, jen aby nevnímali jednoduchou pravdu — jen soukromá tržní ekonomika vytváří skutečné hodnoty. Vše ostatní je za ně koupeno.
V horizontu dvou generací nás čeká buď stále prohlubující se úpadek, kdy se z druhdy vzkvétajícího srdce světa stane rozpadající se venkov, žijící z podstaty, bez naděje a vize, nebo kataklyzma, po němž se snad (snad!) vrátíme ke kořenům. Žádná třetí, bezbolestná cesta, už dnes neexistuje. Projedli jsme ji, promarnili, nechali sežrat socialismem. V prvé řadě tím v našich vlastních hlavách.
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: Petr Sedláček