ODS ztrácí identitu?

„ODS jednoznačně odchází. Současné vedení strany bylo ochotné vstoupit do koalice se stranami, které mají ne trošku, ale diametrálně odlišné názory na evropskou problematiku. Jedni chtějí Green Deal, ODS vždycky byla proti. Jedni chtějí zavedení eura, ODS byla dlouhodobě proti. Strany mají také zcela rozdílné pohledy na migraci. ODS byla ochotna slevit z pilířů své ideologie,“ řekl v pořadu 360° Valeš. Kulidakis uvedl, že nejsilnější strana vládní koalice ještě existuje, ohledně její budoucnosti však také nebyl optimistický. „Ta strana se rozplizla. Bohužel už to není ta stará ODS, která razila (minimálně rétoricky) konzervativní koncepty, a tvrdila, že je pouze pro schopné lidi,“ řekl komentátor.„ODS jednoznačně odchází. Současné vedení strany bylo ochotné vstoupit do koalice se stranami, které mají ne trošku, ale diametrálně odlišné názory na evropskou problematiku. Jedni chtějí Green Deal, ODS vždycky byla proti. Jedni chtějí zavedení eura, ODS byla dlouhodobě proti. Strany mají také zcela rozdílné pohledy na migraci. ODS byla ochotna slevit z pilířů své ideologie,“ řekl v pořadu 360° Valeš.

Jako dlouholetý volič ODS více méně s pány Kulidakisem i Valešem souzním, pouze bych si dovolil opravit přítomný čas na minulý. ODS pod vedením Petra Fialy identitu jako pravicová strana ztratila a nestalo se to včera ani předevčírem.

Abychom pochopili stav ODS, je nutné bohužel opět zabrousit do ne tak dávné minulosti. Po tak zvaných „patových volbách“ mezi Mirkem Topolánkem a Jiřím Paroubkem v roce 2006 se zdálo, že ODS má mezi voliči ohromnou podporu. Vláda Mirka Topolánka zavedla platby u lékaře – říkalo se tomu „julínkovné ́“ podle tehdejšího ministra zdravotnictví. Už za 6 týdnů začneme platit u lékaře. Od 1. ledna (2007) se zavádějí tzv. regulační poplatky, kdy u lékaře za ošetření zaplatíme 30 Kč, za položku na receptu 30 Kč, za pobyt v nemocnici 60 Kč a za návštěvu pohotovosti 90 Kč.

Tyto poplatky se staly současně i ohromným politickým problémem, na který vsadila levice na čele s ČSSD a KSČM. Ve volbách do poslanecké sněmovny 2010 ještě levice naplno neuspěla, i když v senátních volbách díky „julínkovnému“ proběhla už v roce 2008 oranžová tsunami. ČSSD zopakovala triumf z krajských voleb. V boji o Senát získali její kandidáti třiadvacet z 27 křesel. Pouze ve třech pražských obvodech uspěli kandidáti ODS a na Znojemsku komunistka Marta Bayerová. Občanští demokraté tak ztratili v horní komoře většinu, vládní koalice ústavní většinu.

Poplatky u lékaře se pak levici ČSSD a hnutí ANO podařilo zlikvidovat až po volbách v roce 2013. Nicméně, propad ODS však způsobila zcela jiná událost, respektive události. Začalo to „šťárou“ na Úřadu vlády a skončilo demisí premiéra Petra Nečase. Tehdy byl asi půl roku v úřadě nový prezident Miloš Zeman a ten si Nečase“ vychutnal“. Možná slíbil, že bude respektovat složení sněmovny, ale místo toho vytáhl doslova „z klobouku“ svého oblíbence Jiřího Rusnoka, pozdějšího za „zásluhu o stát“ Zemanem jmenovaného guvernéra ČNB. Bylo to tak provokativní, že se tehdejší sněmovna usnesla na svém rozpuštění a byly vyhlášeny předčasné volby, které ODS zcela vymazaly z politické mapy jako důležitého politického hráče.

ODS hledala náhradu do vedení a sáhla pro „úplně čistém a výborně hovořícím“ Petrovi Fialovi, a ten se postupně obklopil lidmi jemu podobnými, čistými a výborně hovořícími. Jen ta pravicová politika nějak vyčichla. Vytvořením koalice s TOP 09 a KDU-ČSL se ODS chytila do vlastní pasti. Program Antibabiš sice výborně zafungoval a Andrej Babiš byl odstaven z premiérského křesla, strany současné vládní koalice ale postupně ztratily výraznou část své podpory. Pokles preferencí je zřetelný zejména právě u ODS. Poslední průzkumy ukazují, že strany vládní koalice by dosáhly asi na 40% hlasů všech voličů a lidovci a topka se pohybují těsně nad nebo pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Příčinou tak těžkého propadu vládních stran je praktická politika, kterou koalice provádí. Likvidace několika set poboček pošty musela naštvat nejednoho voliče ODS, protože se pod záminkou údajného bankrotu pošty prosadil plán STAN, které má ministerstvo vnitra, na „záchranu České pošty“. Tato záchrana mimo jiné spočívá i v rozprodeji majetku pošty, což je další střípek do mozaiky „pravicové“ politiky dnešní vlády. Nic z toho by se nestalo, kdyby Fiala nesouhlasil, a on souhlasí rád. Říká se , že vládní koalice drží pohromadě jenom díky Fialovi, který vládu „řídí“. To v praxi znamená, že se každý ministr vyjadřuje, jak mu ústa narostla a Fiala pak problém buď vysedí nebo řekne něco „zásadního“ a bohužel nepravdivého. Posledním případem tohoto postupu je Fialovo vyjádření k růstu cen energií, které pro domácnosti údajně neporostou a kdo říká opak (a že to jsou lidé z praxe a nejenom politická opozice) lže a šíří poplašné zprávy.

A pokud se zamyslíme nad společnou kandidátkou SPOLU do europarlamentu, je to jen další doklad toho, že to má Fiala „pevně v rukách“. V pozadí za takovým rozhodnutím je strach topky a lidovců z propadu pod pět procent a Fialova bezzásadovost. O program fakt nejde. Jedinou zásadou Petra Fialy je, že Babiš je hrozbou a je třeba proti němu pracovat. Ovšem, to by nesměl být Fiala již dva roky u vlády a nesměl by za sebou mít ty výsledky, které má. Ekonomika je v recesi (píše se v médiích „na hraně recese“), lidem podstatně klesly reálné příjmy a maloobchodní obrat vytrvale klesá. Pokud vládní politici slibují, že už to nejhorší máme za sebou a lidé postupně uvidí správnost vládní politiky, je to zase jenom slibování v předvolebním duchu.

Vládě snad nahrává jen to, že opozice ANO a SPD je řadou voličů vlády vnímána ještě stále jako větší zlo, nicméně odpadlíci z voličstva vlády hledají eventuality, a pokud by se nějaká nová strana či hnutí pokusila tento potenciál využít, mohla by mít šanci.

Závěr? ODS s asi 12 % voličů podle posledních průzkumů je na tom podobně, jako po pádu vlády Petra Nečase. Má-li mít šanci na ještě jeden reparát, potřebuje zcela nové lidi do vedení. Ti stávající zasloužilí, kteří spoléhají na krásná slova pana premiéra, musí být odejiti. Obávám se, že ale na takové řešení už dávno není ve stagnující ODS nikdo připraven. Je to totiž riziko a ne malé, a riskující politici již v ODS dávno nejsou.