
O svobodě a incestu
URZA 16|01|2016
V Německu došlo k bizarní události – adoptovaný Patrick Stübing navázal romantický vztah se svou biologickou sestrou Susan Karolewski, aniž o svém příbuzenském poutu věděli (nevyrůstali spolu, poznali se až v dospělosti); když se to zjistilo, stát k jejich neštěstí ještě přidal dva roky za mřížemi natvrdo, protože zákon je zákon a neznalost neomlouvá – ostatně co jiného čekat od státních orgánů než zlovolnost a demenci.
[ad#clanek-respo]
Naštěstí se v Německu najdou mraky dobrých a rozumných lidí, kteří začali za zrušení této nesmyslné legislativy bojovat; z myšlenky, že by incest mezi dospělými nebyl zákonem zakázán, se však mnoho lidí může posrat… a to zdaleka nejen v Německu, i v Čechách se ozývají hlasy lidí, kterých se to vůbec netýká, ale mají naprosto „jasno“ v tom, že zruší-li Němci zákon o ilegalitě incestu, nastane doom.
Proč se dotyční zcela zjevně mýlí? Tak předně proto, že o incest nemá prakticky nikdo zájem; bez ohledu na to, zda je zakázaný, nebo není, nebude jej praktikovat skoro nikdo, reálně se tedy jeho legalizace našich životů nijak nedotkne.
A těch pár lidí, kteří z nějakých důvodů udržují sexuální vztahy s blízkými (dospělými) příbuznými? Inu, těm to samozřejmě pomůže, protože je nikdo nebude zavírat do vězení; a proč také? Vždyť je to jejich věc!
[ad#clanek-respo]
Někteří namítají, že není, protože šance, že se jim narodí postižené dítě, je vyšší; ano, to je pravda, leč i přesto je to jejich věc – začneme-li tvrdit, že nikoliv, pak máme argument pro zákaz sexuálních vztahů mezi lidmi s geneticky přenosnými postiženími; a nejen, na základě této argumentace můžeme sex zakázat i lidem starým, neboť s vyšším věkem matky dramaticky roste šance některých onemocnění plodu (například Downův syndrom). Doopravdy chceme i toto řídit zákony?
ZDROJ: Urza