Téma zastavení  dodávek  ruského plynu přes jeden  ze  dvou předávacích bodů na  rusko ukrajinských hranicích jednostranným rozhodnutím Kyjeva v tuzemsku i blízkém západním zahraničí proběhl bez  viditelných reakcí. Ačkoliv  jde o pro Evropu zdrcující  zprávu. Protože  jde  o poslední zvonění před  tím,  než  sena dodávkami plynu  z Ruska  do Evropy  definitivně  zavře  opona.

Na evropském trhu s plynem se zjevila nová intrika.

Včera byly kvůli nepřátelství zcela zastaveny dodávky ruského plynu do Evropy přes bod Sokhranivka. Tento bod je klíčový – jde přes něj třetina veškerého exportu ruského plynu do EU.

Společnost „Hlavní plynovody Ukrajiny“ oznámila svůj záměr změnit trasy plynu před několika dny s tím, že „kvůli zásahu okupačních úřadů do technických procesů“ je provoz kompresorové stanice v Novopskově (součást tzv. Luhanská oblast nekontrolovaná Ukrajinou)  problematický.

Proto bylo Rusku navrženo převést čerpání plynu do uzlové stanice v Sudzha.

Proti tomu se postavil Gazprom s tím, že přechod ze Sokhranovky do Sudzha je podle něj technicky nemožný.

11. května šéf společnosti „Hlavní plynovody Ukrajiny“ Serhiy Makogon na Facebooku napsal: „Ráno zastavil Gazprom přepravu do bodu Sokhranivka z Ruské federace. Navíc na okupovaných územích Ukrajiny se zavřely ventily hlavního plynovodu (hlavního plynovodu – Ed. ) „Ščebelinka – Novopskov“, přes který byl dopravován plyn spotřebitelům v Luhanské a Doněcké oblasti. Orgány Ruské federace nesou plnou odpovědnost za humanitární důsledky tzv. takové akce.“

Gazprom má v této věci svou vlastní verzi.

Společnost říká, že v Sokhranivce „neobdržela žádné potvrzení o okolnostech vyšší moci“ a nadále předkládá požadavky  na tranzit přes tento konkrétní uzel. A to, že je ukrajinská strana neschvaluje, je prezentováno jako argument, že je to Ukrajina, a ne Rusko, kdo porušuje podmínky smlouvy a nechává Evropu bez plynu.

V samotné Evropě přitom ceny plynu rostou. V Německu, které je, jak připomínáme, nejvíce závislé na ruském plynu, jednají o možnosti obejít se  v topné sezóně bez Ruska. Prognózy jsou zklamáním – občané i podniky se připravují minimálně na nutnost úsporných opatření.

Mezitím Rusko 11. května zveřejnilo seznam společností, proti kterým se zavádějí „protisankce“. Seznam zahrnuje zprostředkovatele, přes které šel ruský plyn do Evropy, zejména Gazprom Germania, EuroPol Gaz a další.

Ve specializované komunitě jsou inovace nazývány dalším článkem v „Putinově novém schématu plynu“. Experti nevylučují, že Rusko bude prosazovat přímé smlouvy mezi evropskými kupci a Gazpromem bez evropských prostředníků.

Každopádně vše směřuje k tomu, že se chystají velké změny v obchodu s  plynem. A to právě v předvečer zahájení hlavních příprav na další topnou sezonu (aby Evropa stihla včas, musí již nyní aktivně pumpovat plyn do podzemních zásobníků).

„Může dojít ke zvýšení cen o 50 % a k tomu omezení spotřeby pro podniky,“ říká Yury Korolchuk, analytik z Institutu pro strategická studia.

A tohle je minimální předpoklad.

V nejhorším případě lze hovořit o zastavení tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny. A vzhledem k tomu, že zmíněný EuroPol Gaz, proti kterému byly uvaleny sankce, je vlastníkem polského úseku plynovodu Jamal-západní Evropa, bude zablokována i tato trasa.

A Evropa může buď skončit zcela bez obrovských objemů plynu, nebo spustit Nord Stream 2 (v Německu však takové záměry stále popírají).

Mezitím už cena plynu vyletěla na více než 1200 dolarů za tisíc metrů krychlových.

Pochopili jsme, co se děje na trhu s plynem.

Výbušný bod

Proč se Ukrajina vůbec rozhodla přesunout trasu tranzitu plynu ze vstupního bodu Sohranivka do Sudzhy?

„Vzhledem k tomu, že se Sohranivka nachází na okupovaném území, ukrajinská strana nemůže vést záznamy o plynu, který přichází na vstup, proto je v takové situaci velmi obtížné poskytnout záruky na zachování určitých objemů tranzitu.“ Tvrdí a dodává – Rusko by nás mohlo kdykoli obvinit z krádeže plynu, a dokonce bychom neměli jak  odpovědět, protože Ukrajina nekontroluje situaci na okupovaných územích,“ říká Gennadij Rjabcev, vedoucí speciálních projektů v STC Psyche.

Šéf Naftogazu Jurij Vitrenko na Twitteru napsal, že Gazpromu bylo oznámeno, že Ukrajina již není odpovědná za tranzit plynu přes Ruskem okupovaná území. Nyní je to asi třetina veškerého tranzitu. Gazprom ale může tento svazek přesunout do jiného vstupního bodu, tedy do Sudzha.

„Domnívám se, že tato zpráva, kterou Vitrenko napsal v angličtině, je pravděpodobněji adresována EU a USA. A samozřejmě ruským společnostem, kterým hrozí omezení vývozu plynu,“ řekl analytik Jurij Korolčuk. Institut strategických studií.

Hlavní demontáž nyní probíhá mimo otázky – kdo přesto zavřel kohoutek na předchozí trase (přes Sokhranivku) a proč obecně klesla dodávka zdroje do Evropy.

Ukrajinská strana tvrdí, že to bylo Rusko, kdo zastavilo čerpání plynu na svou stranu. Využívání Sokhranovky bylo zastaveno, ačkoli Gazprom nadále předkládá požadavky  na dopravu  touto větví Zároveň dodávky procházejí vstupním bodem Sudzha, ale v mnohem menších objemech, než by mohly být.

Jak dnes řekl Sergej Makogon, Gazprom, který má schopnost přepravit 77,2 milionů metrů krychlových plynu denně přes vstupní bod Sudzha, nadále „tvrdohlavě předkládá nominace na vstupní bod Sokhranovka (ačkoli Gazprom zavřel kohoutek sám). Proto je tranzit přes Sudzhu pouze 53 milionů (krychlových metrů – red. ) za den, i když i bez jakýchkoli změn smlouvy může Gazprom přepravit 77,2 mil red. ) za den do EU. relevantní aplikace, “ napsal Makogon na své facebookové stránce.

Gazprom sám vysvětluje, co se podle něj  děje.

Oficiální telegramový kanál společnosti cituje zástupce Gazpromu Sergeje Kuprijanova. Zde je to, co říká příspěvek z 11. května (žádné pozdější příspěvky).

Gazprom dnes obdržel oficiální oznámení od provozovatele plynárenského přepravního systému Ukrajiny, že ukrajinská strana s odvoláním na okolnosti vyšší moci přestává přijímat plyn k tranzitu přes ukrajinský GIS Sokhranivka od 11. května od 7:00, požadavky na přepravu se budou lišit, plynový  odběr nebude proveden. Provozovatel GTSU navrhuje převést všechny objemy tranzitu do GIS Sudzha. Zároveň bylo přijato oznámení od NJSC Naftogaz Ukrajiny, že v případě pokračování dodávek plynu z ruské strany do GIS Sokhranivka budou objemy na výstupních bodech z GTS Ukrajiny odpovídajícím způsobem sníženy.

Gazprom v této souvislosti prohlašuje, že neobdržel žádné potvrzení  o okolnostech vzniku tzv. vyšší moci, nevidí žádné překážky pro pokračování v práci v předchozím režimu, ukrajinští specialisté po celou dobu klidně pracovali v GIS Sokhranovka a Novopskov CS a i nadále, tranzit přes Sokhranivku byl zajištěn v plném rozsahu.

„Převod objemů do GIS Sudzha na základě ruského tokového schématu je technologicky nemožný, rozdělení objemů je jasně stanoveno ve smlouvě o spolupráci ze dne 30. prosince 2019 a ukrajinská strana si je toho dobře vědoma,“ říká zpráva.

Podle Korolčuka je nepravděpodobné, že by Gazprom dokázal během jednoho dne přeorientovat čerpání na Sudzhu.

„Nejsem si jistý, že se bavíme o technických potížích, ale rozhodně je nutné zůstatky přepočítat,“ konstatuje odborník.

Gazprom se ale zatím soustředí na to, že na Sokhranivce neexistují žádné „důkazy vyšší moci“. Následně se ukazuje, že právně dohody porušuje ukrajinská, nikoli ruská strana.

Aleksey Belogoryev, expert z Ruského institutu energetiky a financí, poskytl opoziční publikační platformě Meduza následující vysvětlení:

„Když mluvíme o přerušení dodávek plynu, je důležité si uvědomit, že Ukrajina nemá žádný druh ventilu, který by se dal uzavřít. Naftogaz fyzicky neřídí ani rozvodnou plynárenskou stanici v Sokhranivce, ani kompresorovou stanici v Novopskově,“ uvedl. to znamená, že nemůže fyzicky zastavit tok plynu. Pokud jsem pochopil, svým prohlášením Ukrajina jednoduše informuje všechny účastníky, že nyní formálně nesplní svou část tranzitní dohody. V tomto případě, pokud tok plynu z Rusko v tomto směru pokračuje dál, Ukrajina ho prostě nepřevede dál a nechá si ho pro sebe, bude ho distribuovat v rámci země, např. posílat do podzemních zásobníků plynu, tedy Ukrajina zastaví tok plynu ne na vstupu , ale na výstupu. Ruský tranzit přes Ukrajinu se provádí třemi hlavními plynovody: „Urengoy – Pomary – Užhorod, Progress a Sojuz. První dva procházejí Sudzhou, stanicí měření plynu na hranici Ukrajiny s ruskou Kurskou oblastí.“. Stanice „Sudža“ zůstává pod kontrolou Ukrajiny. Naftogaz navrhuje přesměrovat tok tam. Pokud se tak stane, jsou Ukrajinci  připraveni nadále plnit své závazky jako doposud. Sojuz je starší plynovod, který vede přes Sokhranivku, která se nachází v Luhanské oblasti. Tvoří téměř třetinu veškerého ruského exportu do Evropy. Gazprom již uvedl, že nevidí žádnou technickou možnost přesměrovat tak velké blokované  objemy do Sudzhy.

Je samozřejmě nemožné znovu ověřit, zda tomu tak je. Navenek je velmi těžké posoudit, zda Gazprom dokáže změnit směr svých toků. Jsou to skutečně různé cesty. „Sojuz“ byl původně napojen na středoasijská  pole. V zásadě zůstávají volné kapacity u Sudže – jak na výstupu  z Ruska, tak na vstupu  na Ukrajinu. Zde však vyvstává otázka buď dobré vůle Gazpromu, nebo jeho technických možností. Problém je také v tom, že společnost má své závazky ohledně dodávek do určitých míst. To znamená, že „Gazprom“ nemůže jednoduše brát a dobrovolně přesměrovávat objemy například přes „Yamal-Europe“. Technicky to možné je, ale je potřeba se podívat, o jakém spotřebiteli mluvíme. Podle mého názoru má Gazprom poměrně flexibilní a rozsáhlý systém dopravy do Evropy. Vznikl za účelem snadného přesměrování toků jinými směry, pokud dojde například k havárii na plynovodu. Myslím, že Gazprom se z této situace může dostat, aniž by porušil smlouvy. Ale nemyslím si, že Gazprom omezí dodávky plynu do Evropy, to dělat nechce. Ostatně plynovod Jamal-Evropa firma v posledních měsících prakticky nevyužívá, většinou je prázdný,“ řekl Belogoryev.

To znamená, že podle jeho názoru může Gazprom diverzifikovat dodávky plynu do Evropy jinými cestami.

Putinův plán plynu

Podle Korolčuka je nepravděpodobné, že by Rusko v blízké budoucnosti zvýšilo tranzit plynu přes nový vstupní bod Sudzha. Gennadij Rjabcev s ním souhlasí.

„Všechno, co se děje, je dalším prvkem evropského plynového vydírání. Rusko pod záminkou „technických potíží“ při přesunu tranzitu do nového vstupního bodu omezí dodávky, možná s cílem donutit Evropu ke kompromisu a novým dohodám o plynu, “ řekl Rjabcev.

Do tohoto schématu zapadají i „protisankce“ pro evropské dceřiné společnosti Gazpromu. Seznam těchto společností byl zveřejněn včera, ačkoli Putinův příkaz k tomuto účelu se objevil 3. května.

Pod „protisankcemi“ byli zprostředkovatelé, přes které Gazprom dodává plyn do Evropy (Gazprom Germania, EuRoPol GAZ atd., celkem je na seznamu 31 společností).

Dmitrij Peskov nazval „odvetné sankce“ blokováním.

Sankcionované energetické společnosti z Evropy, Spojených států a Singapuru se podle něj už nebudou moci podílet na dodávkách plynu z Ruska.

Jinými slovy, podezření odborníků, kteří včera řekli, že účelem „protisankcí“ je přimět evropské kupce, aby uzavírali smlouvy nikoli se zprostředkovateli, ale přímo s Gazpromem, se skutečně potvrzují. Podle Korolchuka se bude jednat o nové smlouvy, proto bude možné prostřednictvím Gazprombank předepsat platební schéma v rublech (jeden z argumentů Evropanů je, že platba v rublech porušuje podmínky stávajících smluv).

Odborníci také nevylučují možnost zastavení dodávek plynu do EU, pokud Evropané odmítnou na tyto podmínky přistoupit.

Je zajímavé, že takový multitah se rozjíždí právě na pozadí diskusí v Evropě o embargu na ruskou ropu.

Pokud jde o trh s plynem a vyhlídky na tranzit ruského plynu do Evropy, podle Korolčuka ve skutečnosti EU dostane přes Ukrajinu o 10–12 miliard metrů krychlových méně ruského plynu (to jsou objemy, které šly přes Sokhranivku). Na tomto pozadí ceny plynu v Evropě již vzrostly na 1 100–1 200 dolarů za tisíc metrů krychlových, ale podle Korolchuka je to jen začátek.

„Může dojít ke zvýšení ceny až o 50 %. Zejména v Německu, které minulou sezónu dostávalo plyn za 600 eur, nyní je to 1 000 eur a příští zimu to bude 1 500 eur. Spotřeba pro podnikání bude samozřejmě muset být omezené. Totéž platí pro ostatní země v Evropě. Existuje naděje na zkapalněný plyn ze Spojených států, ale objemy jsou tam relativně malé. Co se týče katarského plynu, stále panuje nejistota,“ říká Korolchuk.

„Cenovky plynu, zejména na spotových burzách, mohou být cokoli – zde hodně rozhoduje panika a spekulace,“ dodal Rjabcev.

Tento scénář ale nebere v úvahu možnost dodávek ruského plynu jinými způsoby, řekněme přes trasu „Jamal-Evropa“. Samotné Rusko však zablokovalo exportní možnosti přes tento plynovod uvalením sankcí na společnost Europol Gas, která polskou část plynovodu vlastní.

„Přeložte otázku prezidentovi“

Ukrajina každopádně dostane méně peněz za tranzit. A při této příležitosti může proběhnout nová arbitráž (na to už Vitrenko upozornil), kterou má naše země šanci vyhrát.

„Další věc je, že řízení může trvat roky. Než padne verdikt, může skončit i samotná smlouva (platná do roku 2024),“ říká Korolčuk.

Ale jak říká Korolčuk, otázka tranzitu se možná brzy dostane na politickou úroveň.

„Situace se Sokhranivkou je jakýmsi pokusem posunout otázku tranzitu na vyšší úroveň – k prezidentovi. Stejně jako tomu bylo v případě tranzitní smlouvy, která byla svázána s normandským formátem,“ poznamenává Korolčuk.

Na druhou stranu situace s plynem může být i prvkem strategie nátlaku na Evropu a Ukrajinu.

Faktem je, že Novopskov je od března dlouho pod kontrolou Ruska a „LNR“.

dne 8. dubna Naftogaz učinil  prohlášení „o hrubém zasahování představitelů Ruské federace a jimi řízených nelegálních ozbrojených skupin tzv. LNR do operativních prací a technologických procesů přepravy plynu přes Novopskov“. kompresorová stanice v Luganské oblasti.“

To znamená, že stanice byla déle než dva měsíce mimo zákony Ukrajiny.

Ale z nějakého důvodu bylo rozhodnuto o zastavení tranzitu přes něj až nyní.

Podle další verze to může být forma náznaku z Kyjeva Evropanům, aby urychlili s ropným embargem a dalšími sankcemi proti Rusku. V opačném případě Kyjev upozorňuje, že může  zablokovat tranzit plynu.

Toto téma je ve vzduchu již delší dobu. Poslanec lidovců Alexej Gončarenko ještě v březnu vyzval k zablokování tranzitu, aby zabránil Gazpromu vydělat miliardy na jeho prodeji do EU. Ale proces  nešel za hranice slov. Kyjev zjevně nechtěl přijít  na mizinu a zasadit krutou ránu evropské ekonomice.

Ale jak se válka protahuje, nálada v ukrajinské vládě se může změnit. Zejména na pozadí toho, že EU stále nemůže schválit 6. balíček sankcí s embargem na ruskou ropu kvůli odporu Maďarska a řady zemí východní Evropy.

Odborníci se však domnívají, že Ukrajina tranzit ruského plynu nezastaví.

„Zaprvé jde o přímé porušení článku 274 části 2 Asociační dohody s EU, který říká, že naše země je povinna přepravovat energetické zdroje a vynaložit veškeré úsilí na jejich obnovu (ukrajinské úřady se dříve na tento článek odvolaly, ve snaze zpomalit start „Nord Stream -2“ – Ed. ). Mezi Gazpromem a Naftogazem samozřejmě existuje dohoda, ale klíčová je stále asociační dohoda, protože by mohlo dojít k porušení smluvních vztahů s agresorskou zemí. Za druhé, úplné zastavení tranzitu je pro nás nerentabilní kvůli hrozbě prudkého poklesu tlaku v potrubí, což ztíží a prodraží dodávky plynu do řady regionů,“ vysvětlil Gennadij Rjabcev.

Nemám sebemenší pocit, že  bych v  kratičkém komentáři  ve  zmíněné flashi minul cíl. Strana.ua a její  odborníci v podstatě potvrzují  moje hodnocení.

A přidávají jedno nové. Zatím neprobírané  – že  Gazprom jako odmítáním zrušení  tranzitu přes Sochranovku se  snaží si vynutit  novou serii odběratelských  smluv. A  změnit  strukturu  odběratelů  ruského plynu v EU  a  vůbec v  Evropě.  Ano, tohle je zcela nový aspekt.  Který mi unikl. A stojí za  rozvedení, což  je provedenov  úvodníku  – ale s tahanicí kolem Sochranovky a její přepravní kapacity  nijak nesouvisí!  Z jednoduchého  důvodu  – nikoliv  Gazprom, nýbrž Ukrajina  VYDALA  PROHLÁŠENÍ, že  SOCHRANOVKA jako bod přepravní trasy KONČÍ. Rozhodnutí Kyjeva, nikoliv  Moskvy!!