6.9.2013
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Nechceme levicovou zemi? Vážně ne?

Sdílejte článek:

OD: TEMPLATE 06|09|2013

Dnes mě docela pobavil komentář pana poslance Petra Gazdíka, který vyzval své voliče, aby o prodlouženém víkendu nejezdili na chaty, ale šli k volbám. Jinak by se podle něj mohlo stát, že by se lidé vrátili „do úplně jiné, levicové země“. Tak to mě fakt rozesmálo. Kde si ten člověk myslí, že žije? Snad ne v „pravicové zemi“?

 

[ad#hornisiroka]

 

Mě totiž fakt dlouhodobě baví, když někdo píše o „pravicových médiích“, „pravicové MF Dnes“, nebo dokonce o „krajně pravicových neonacistech“ – no, to mě vlastně nebaví, to mě sere. Ale k věci.

 

O pojmech „pravice“ a „levice“ jsme už tady i s kolegy toho napsali mraky, nemusím tedy doufám znovu kopírovat definice. Jednak kdo to má chápat, ten to dávno pochopil, a kdo ne, ten to nepochopí nikdy. I já rozumím tomu, že mezi osami „politického kompasu“ je poměrně široký prostor, a že dejme tomu ta MF Dnes je skutečně o něco napravo od Haló novin. Ale já například dlouhodobě tvrdím, že česká společnost je prostě jako celek levicová, vždy byla, a to, že tady někdy vyhrávala volby nějaká ODS, na tom nic nemění. V devadesátých letech se tak trochu přijalo zjednodušující klišé, že pravice rovná se antikomunismus (a až poté pro obzvlášť hardcore bezmozky, že pravice rovná se fašismus…), navíc Klausova deklaratorně pravicová vláda byla jakýmsi symbolem změny, takže tehdy se to dalo chápat. Tahle chiméra přetrvala až dodnes, kdy ODS jako pravicová strana akorát zvyšovala daně a státní dluh jako divá. Ostatní strany na tom nebyly o mnoho lépe. Taková Unie svobody, pokud si na tuhle partu šašků ještě někdo pamatuje, o sobě dlouho tvrdila, že je „nejpravicovější stranou“. Možná i poté, co v roce 2002 zalezla do koalice s ČSSD a schválila miliardu dluhu. Já nevím, tehdy jsem je přestal sledovat.

 

O tom, kolik je tady „pravičáků“ se můžete přesvědčit při obyčejném mluvení lidmi v hospodě, případně při sledování diskuzí na Facebooku, což bývá ten největší masakr. Jasně, pomalu tu vyrůstá nějaká generace mladých lidí, co úplně dementní nejsou, a zaplať pámbu za ně, nabízí se jen otázka, koho vlastně mají volit. V naprosté většině případů se ale setkáte s městským new left liberálem. Tedy levičákem jak z partesu. Poznáte ho většinou tak, že v politické či ideologické diskuzi blábolí onen obehraný nesmysl, že „není napravo ani nalevo“ (poznámka – velká většina příznivců levice to o sobě samozřejmě nepřizná. Že jsou levičáci, to o sobě na plnou pusu řeknou většinou jen skutečně ideologicky ukotvení hrdinové, zapřisáhlí sympatizanti KSČM a podobně. Průměrný levičák nikdy), a pak mu z úst či prstů na klávesnici začnou létat klišé typu „stát by se měl postarat o…“ (libovolně doplnit), „regulace toho a toho jsou potřeba, jinak…“(bude konec světa a umlátíme se klackama). Tenhle člověk, zvláště když je mu pod čtyřicet, většinou nebude volit ČSSD, nebo komunisty. Pokud ano, dává si dobrý pozor, aby to nikomu ani v největší opilosti neřekl. (Další poznámka, voliči Jiřího Dienstbiera v prvním kole prezidentské volby jsou trochu jiná kategorie, stejně jako členové Mladých sociálních demokratů. Ale ani ti se členskou legitimací v hospodě nechlubí, na to vemte jed).

 

Socani totiž pro městského new left „liberála“ nejsou dostatečně cool, jakkoliv jejich program vesměs odráží jejich myšlenky, světonázor a tužby. Ani označení „levičák“ mu nekonvenuje právě proto, že mu připomíná socany a bolševiky.

 

 

Takový člověk bude volit Zelené, Babiše, Okamuru, případně TOP 09. Ostatně i zmíněný Andrej Babiš, už bůhvíkolikátý spasitel průměrného českého levicového bezmozka, kterému nestačil Radek John, mluví takové nesmysly, jakože jeho strana je „středopravicová“, přitom ale velebí skandinávský sociální stát a horuje pro progresivní zdanění (indikátor skutečného pravičáka – nikdy nebude volit nikoho, kdo se jen otře o progresivní zdanění). Babiš také s oblibou tvrdí, že dělení na levici a pravici je nesmysl. Je úplně jedno, jestli je Babiš sám levičák, či nikoliv. Cílí ovšem na levicové voliče, a tím, že blábolí o „středopravici“, aniž by věděl, co to je, si chce jen rozšířit elektorát.

 

Nedávno jsem si přečetl program Okamurova hnutí Úsvit, do kterého se přidal i echt pravicový bývalý ódéesák Radim Fiala, a našel jsem tam poznámku o konfiskování majetku všem zbohatlíkům, co ho nedoloží. Doslova je tam napsáno, že zloději musí vracet, co nakradli! Ještě s vykřičníkem. Protože jak víme, každý, kdo si u nás přišel k větším penězům, je zloděj, a kdo takový majetek z nějakého důvodu nedokáže doložit (třeba proto, že ho nabyl už někdy kdysi, ještě v éře před internetovým bankovnictvím) je rovnou vrah. Už slyším pochvalné mručení bezmozků, svorně radujících se z chcíplých koz sousedů. Tomio Okamura by zřejmě o sobě neřekl, že je levičák, a jeho volič teprve ne.

 

Nejhorší je, že lidi si tady skutečně myslí, že tyhle věci jsou správné, a je jich tak 95%. Co s tím? Argumentovat se s levičákem většinou nedá. Jen velmi, velmi malé procento se jich nechá nakonec zviklat. Nikoliv proto, že by snad byli nerozhodní a zviklatelní. Oni bohužel nemají na jisté věci mozkovou kapacitu, což vyplývá z jejich levicového světonázoru, a naopak.

 

Na závěr trochu odlehčení. Rozesmál mě blog pana Kracíka, na kterém přepisuje cintát jakéhosi uvědomělého komunisty. Poměrně rozumně tam argumentuje, proč komunista píše kraviny. Obávám se ale, že naprostá většina sluníčkových new left liberálů by si řekla, že na tom něco je, že by bylo správné, aby měli všichni stejně, a že vlastně ta levice to nemyslí zase tak špatně…

 

A právě tohle JE špatně.

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: nekorektne.com

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (9 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky