Muslimské bratrstvo – globální džihádistická hrozba pro USA, Evropu a Blízký východ

Americký senátor Ted Cruz, předseda podvýboru pro zahraniční vztahy s Afrikou a globální zdravotní politiku, představil 16. července 2025 návrh zákona Muslim Brotherhood Terrorist Designation Act, který klasifikuje Muslimské bratrstvo jako teroristickou organizaci. Tento návrh zavádí novou, modernizovanou strategii pro označení Muslimského bratrstva (MB) za teroristickou skupinu.

Ted Cruz řekl:

„Muslimské bratrstvo je teroristická organizace, která podporuje další na ni napojené teroristické organizace. Jednou z jeho odnoží je Hamás, který 7. října 2023 spáchal nejhorší jednodenní masakr Židů od holokaustu, při kterém bylo zavražděno a uneseno nejméně 53 Američanů. Muslimské bratrstvo a s ní spřízněné organizace jsou odhodlány svrhnout a zničit Ameriku a další neislamistické vlády po celém světě a představují akutní hrozbu pro americké národní bezpečnostní zájmy. Američtí spojenci na Blízkém východě a v Evropě již označili Bratrstvo za teroristickou organizaci a Spojené státy by měly učinit totéž, a to co nejdříve.“

Muslimské bratrstvo je nadnárodní islamistická organizace, která má ve Spojených státech ustaveny vlastní sítě a pobočky. Ačkoli americká vláda označila palestinskou odnož Muslimského bratrstva, Hamás, a některé další odnože MB za teroristické organizace, tak samotné Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci dosud neoznačila. Muslimské bratrstvo představuje významnou hrozbu nejen pro stabilitu a bezpečnost na Blízkém východě a v severní Africe, ale také v USA a v Evropě.

Zakladatel Muslimského bratrstva Hasan al-Banná otevřeně hlásal, že jeho cílem je obnovit islámský chalífát. Anglická verze oficiálního webu Muslimského bratrstva al-Bannu citovala:

„Islám neuznává geografické hranice, ani rasové a pokrevní rozdíly, a považuje všechny muslimy za jednu ummu [globální komunitu muslimů]. Muslimští bratři… věří, že chalífát je symbolem islámské jednoty a znakem pout mezi islámskými národy. Chalífát a jeho obnovení považují za nejvyšší prioritu…“

Podle zprávy neziskové organizace Counter Extremism Project (CEP):

„Hasan al-Banná měl obavy ze vzestupu sekularismu a šíření západní kultury v muslimských společnostech a považoval je za největší hrozbu pro islám. Aby tomuto nebezpečí čelil, zahájil al-Banná dawu (misijní činnost) ve školách, mešitách a kavárnách, šířil svou panislamistickou ideologii a zdůrazňoval nutnost návratu k právu šaría.“

„Nejvýznamnější teoretik Bratrstva Sajjid Qutb propagoval v 50. a 60. letech 20. století džihád jako útočnou sílu, která má být použita proti sekulárním arabským vládám… Qutb skutečně pomohl znovu popularizovat islámský koncept takfir, podle kterého jsou muslimové sloužící sekulárnímu vládci považováni za odpadlíky od islámu, a tudíž jsou legitimními cíli.“

Sítě Muslimského bratrstva shromažďují v USA finanční prostředky na podporu teroristických aktivit Hamásu na Blízkém východě. Podle ministerstva spravedlnosti plánovalo Muslimské bratrstvo na počátku 90. let 20. století vytvořit v USA síť organizací, které by šířily militantní islamistické poselství a shromažďovaly finanční prostředky pro Hamás. Hlavním zdrojem financování Palestinského výboru v USA (Palestine Committee in the US), který Muslimské bratrstvo vytvořilo na podporu Hamásu, se stala texaská organizace Holy Land Foundation for Relief and Development (HLF). V roce 2008 byli vedoucí představitelé HLF odsouzeni za trestné činy, mimo jiné i za poskytování materiální podpory Hamásu.

V roce 2018 zařadilo ministerstvo zahraničí USA mezi teroristické organizace na základě výkonného nařízení č. 13224 dvě odnože egyptského Muslimského bratrstva – Hnutí HASM a Armádu revoluce. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že tyto skupiny jsou odpovědné za pumové útoky a vraždy vysokých egyptských státních úředníků.

20. července 2025 egyptská vláda oznámila:

„Ministerstvo vnitra úspěšně zmařilo teroristické spiknutí plánované teroristickou organizací HASM.“

„Složky národní bezpečnosti ve spolupráci s dalšími bezpečnostními orgány dokázaly identifikovat klíčové osoby stojící za tímto spiknutím.“

„Bezpečnostní orgány obdržely informaci, že vůdcové hnutí HASM (ozbrojeného křídla Muslimského bratrstva) pobývající v současné době v Turecku se snaží obnovit činnost této skupiny.“

Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty označily Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci.

Program o extremismu na Univerzitě George Washingtona vydal v roce 2023 zprávu nazvanou „The Hamas Networks in America: A Short History“ (Sítě Hamásu v Americe: stručná historie), ve které se mimo jiné uvádí:

„Ve Spojených státech dlouhodobě působí příznivci Hamásu. Interní dokumenty Hamásu a odposlechy FBI předložené jako důkazy v různých federálních trestních případech jasně dokazují existenci celostátní sítě Hamásu zabývající se systematickým shromažďováním finančních zdrojů, lobbingem, vzděláváním a šířením propagandy. Počátky této sítě sahají do 80. let 20. století.“

„Síť formalizovala svou existenci v roce 1988, kdy vznikl Palestinský výbor v USA (Palestine Committee in the US). Mezi cíle výboru patřilo ‚zvýšení finanční a morální podpory Hamásu‘, ‚boj proti kapitulantským řešením‘ a zveřejňování ‚barbarství Židů‘.“

„Palestinský výbor podpořil vznik několika veřejných organizací, z nichž většina sídlí v Chicagu, Dallasu a Washingtonu, D.C. Mimo jiné založil všestrannou Islámskou asociaci pro Palestinu (IAP, Islamic Association for Palestine), Fond pro okupovaná území (Occupied Land Fund), který se později transformoval v Nadaci Svaté země (HLF, Holy Land Foundation) a think tank Sjednocená asociace pro studium a výzkum (UASR, United Association for Studies and Research)…“

„Americké úřady se v průběhu let pokusily tuto síť několikrát potlačit, deportovaly a stíhaly členy Hamásu a ukončily činnost několika krycích organizací. Zařazení HLF na seznam teroristických organizací v roce 2001 a následné stíhání části jejího vedení za převedení přibližně 12,4 milionu dolarů Hamásu je dosud největším úspěšným případem stíhání financování terorismu v historii USA.“

„Sítě Hamásu a jednotlivci působící v USA však prokázali pozoruhodnou odolnost a mnoho klíčových aktivistů Palestinského výboru stále různými způsoby podporuje Hamás (i když občas je tato podpora čistě politická a nikoliv materiální).“

Během slyšení v americké Sněmovně reprezentantů v roce 2018 nazvaného „Globální hrozba Muslimského bratrstva“ tehdejší americký kongresman (dnes guvernér Floridy) Ron DeSantis řekl:

„Muslimské bratrstvo je militantní islamistická organizace s pobočkami ve více než 70 zemích, a jeho součástí jsou i skupiny zařazené Spojenými státy mezi teroristické organizace. O otázce, zda by Muslimské bratrstvo jako celek mělo být označeno za zahraniční teroristickou organizaci, se v Kongresu v posledních letech debatovalo a Trumpova administrativa to zvažovala.“

„Trumpova administrativa naštěstí opustila politiku Obamovy administrativy, která považovala Bratrstvo za potenciálního spojence. Nyní se diskutuje o tom, jak rozsáhlé má být označení Muslimského bratrstva za teroristickou organizaci a zda by se tohoto kroku mělo ujmout ministerstvo zahraničí nebo ministerstvo financí.“

„Muslimské bratrstvo bylo od samého počátku militantním hnutím. Jeho zakladatel Hasan al-Banná, který skupinu založil v roce 1928, řekl, cituji: ‚Džihád je povinností každého muslima nařízenou Alláhem a nelze jej ignorovat ani se mu vyhnout.'“

„V knize ‚Cesta džihádu‘ Hasan al-Banná napsal: ‚Džihád znamená boj proti nevěřícím a zahrnuje veškeré možné úsilí, které je nezbytné k rozbití moci nepřátel islámu, včetně jejich porážky, vyplenění jejich bohatství, zničení jejich svatyní a rozbití jejich model,‘ konec citátu…“

„Tato džihádistická ideologie Muslimské bratrstvo dodnes pohání. Bratrstvo truchlilo nad smrtí Usámy bin Ládina a jeho vůdci vyvinuli učení ospravedlňující revoluční násilí podle práva šaría. Bratrstvo kázalo nenávist vůči Židům, popíralo holokaust a vyzývalo ke zničení Izraele…“

„Asi nejvýznamnější duchovní Bratrstva Júsuf Abdulláh al-Karadáví vydal fatvu legitimizující teroristické útoky proti americkým vojákům v Iráku. Holokaust označil za ‚trest pro Židy‘ a vyjádřil naději, že jeho islamističtí souvěrci jednoho dne provedou další holokaust.“

„Nejvyšší vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badí prohlásil, že cílem organizace je založit nový islamistický chalífát, včetně zavedení práva šaría, totalitního islámského právního řádu. Co se stane, když Bratrstvo převezme kontrolu nad nějakou zemí, jsme mohli vidět v Egyptě v letech 2012 až 2013, a výsledky byly děsivé: tehdejší prezident Muhammad Mursí se vzepřel právnímu státu a udělil si téměř absolutní moc. Egyptský politik a diplomat Muhammad Baradej řekl, že Mursí si uzurpoval veškerou státní moc a jmenoval se novým egyptským faraonem.“

„Zákonodárci Bratrstva zakotvili principy práva šaría do egyptské ústavy a Mursího vláda využila státní instituce k prosazování islámského radikalismu, omezování svobody tisku a začala obyvatele hromadně stíhat za rouhání.“

„… Bratrstvo a jeho pobočky pokračují v prosazování své agendy na Blízkém východě i po celém světě.“

„O tom, že pobočky Muslimského bratrstva jsou zapojeny do terorismu, není pochyb. Bývalý ředitel FBI Robert Mueller to potvrdil ve svém svědectví před Kongresem, když řekl, že členové Bratrstva, jak zde, tak v zahraničí, podporovali terorismus.“

„Řada poboček Bratrstva byla vládou Spojených států označena za teroristické organizace. Palestinská odnož Muslimského bratrstva, Hamás, byla mezi zahraniční teroristické organizace zařazena již v roce 1997. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy, odpálil tisíce raket na izraelské civilisty a provedl řadu sebevražedných atentátů a dalších teroristických útoků, při nichž bylo zavražděno mnoho izraelských a amerických civilistů…“

„Vzhledem k radikalismu jeho nenávistné ideologie, nebezpečnosti jeho teokratické vlády – jak jsme byli svědky v Egyptě, jeho teroristickým odnožím jako jsou Hamás a hnutí HASM, a jeho mocným státním sponzorům, je zřejmé, že Bratrstvo představuje pro národní bezpečnost Spojených států amerických skutečnou hrozbu. Můžeme diskutovat o tom, jak této hrozbě čelit, ale ignorování této hrozby je neakceptovatelné.“

Skupiny a sítě napojené na Muslimské bratrstvo jsou velmi aktivní také v Evropě a jsou bohatě financovány institucemi EU. V roce 2021 vydala politická skupina Evropského parlamentu Evropští konzervativci a reformisté komplexní zprávu nazvanou „Síť sítí: Muslimské bratrstvo v Evropě“, která dokumentuje finanční prostředky, které instituce EU poskytly islamistickým skupinám. Zpráva uvádí:

„Muslimské bratrstvo není v Evropě jednotnou, centralizovanou organizací, ale spíše konstelací různých poboček, které jsou formálně nezávislé, ale jsou propojené ideologickými vzory, společnými zastřešujícími organizacemi a individuálními vazbami.“

„Bezpečnostní agentury a parlamentní vyšetřování v několika členských státech EU dospěly k podobným závěrům ohledně toho, jak organizace spojené s MB škodí v oblasti bezpečnosti a sociální soudržnosti. To však státním institucím nezabránilo v tom, aby s členy Muslimského bratrstva komunikovaly jako s privilegovanými partnery a zástupci místních muslimských komunit – tento trend je potřeba zastavit.“

„Do stejné pasti se chytila i Evropská komise, která organizacím spojeným s Muslimským bratrstvem vyplatila velké částky peněz a také je a jejich členy různými způsoby podpořila.“

„Evropské skupiny propojené s Muslimským bratrstvem mají přístup k významným finančním zdrojům. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 egyptský podnikatel a finanční stratég Muslimského bratrstva Youssef Nada řekl, že al-ichwán [Muslimské bratrstvo] má po celém světě přes 100 milionů členů, tak to není nijak překvapivé. Federace islámských organizací v Evropě (FIOE, Federation of Islamic Organizations in Europe) založila v roce 1996 společnost Europe Trust, aby shromažďovala finanční prostředky pro své aktivity. Společnost Europe Trust od té doby vybudovala impozantní portfolio nemovitostí.“

Podle této zprávy jsou s Muslimským bratrstvem propojené mimo jiné tyto evropské organizace: Rada evropských muslimů (Council of European Muslims), Evropská rada pro fatvu a výzkum (European Council for Fatwa and Research), Evropský institut pro humanitní vědy (European Institute for Human Sciences), Fórum evropských muslimských mládežnických a studentských organizací (Forum of European Muslim Youth and Student Organizations) a Evropské fórum muslimských žen (European Forum of Muslim Women).

Mezi další organizace spojené s Muslimským bratrstvem, které dostávají finanční prostředky od EU, patří organizace Islámská pomoc (Islamic Relief), Islámská univerzita v Gaze, nadace Lokahi Foundation a Muslimská asociace společnosti přátelské k Irsku (MAI, Muslim Association of Ireland Friendly Society).

Zpráva také uvádí:

„Nikdo neshrnul děsivou vizi Muslimského bratrstva pro Evropu lépe než představitel nenásilného islamismu Júsuf Abdulláh al-Karadáví. V červenci 2007 v katarské televizi prohlásil: ‚Mírové dobývání má v tomto náboženství své základy, a proto očekávám, že islám dobude Evropu bez použití meče a boje. Učiní tak prostřednictvím dawy a ideologie.'“

Muslimské bratrstvo se s pomocí jednoho ze svých nejvěrnějších stoupenců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana vrací na scénu také na Blízkém východě, poté co hnutí Hajját Tahrír al-Šám (HTS) v prosinci 2024 ovládlo Sýrii.

Turecký publicista Musa Ozugurlu ve svém článku „Návrat Bratrstva: Erdoğan oživuje Muslimské bratrstvo v západní Asii“ napsal:

„S pádem Damašku má Erdoğan novou příležitost k prosazení vlivu Muslimského bratrstva v arabském světě, od Sýrie a Libanonu po Jordánsko a Jemen.“

„Erdoğan chtěl během arabského jara oživit své neoosmanské ambice prostřednictvím ideologického sblížení s Muslimským bratrstvem. Když ale hnutí spojená s Bratrstvem začala slábnout, zejména po převratu v Egyptě v roce 2013, tak tyto plány odložil.“

„Po 14 letech Erdoğan využil pád režimu v Damašku a změny regionální dynamiky k oživení vlivu Muslimského bratrstva.“

„Tento vliv se nyní rozšiřuje daleko za hranice Sýrie a Egypta, přičemž hnutí spojená s Bratrstvem se znovu objevují v zemích jako jsou Libanon, Jordánsko a Jemen…“

„S postupným uvolňováním napětí mezi Ankarou a arabskými metropolemi, hraje Erdoğan dlouhodobou hru. Muslimské bratrstvo zůstává jeho ideologickým dvojčetem a politickým nástrojem jak v Turecku, tak i v muslimském světě.“

„Ačkoliv Erdoğan ve veřejných vystoupeních zmírnil svůj tón, tak za kulisami Muslimské bratrstvo dále podporuje… Muslimské bratrstvo má svou nejbezpečnější základnu nikoliv v Dauhá nebo Káhiře, ale v Erdoğanově Turecku.“

„Ať už jde o vyjednávání o námořních hranicích s Egyptem ve Středozemním moři, soupeření se Saúdskou Arábií o vliv v západní Asii nebo o navazování kontaktů s širším islámským světem, Erdoğan bude i nadále hledat partnery, kteří posílí jeho pozici, a žádné jiné politické hnutí není Muslimskému bratrstvu tak ideologicky ani politicky blízké.“

Mottem Muslimského bratrstva je:

„Alláh je náš cíl, Prorok je náš vůdce, Korán je náš zákon, džihád je naše cesta, mučednictví je naší nejvyšší touhou.“

Konečným cílem Muslimského bratrstva je vybudovat globální islámský chalífát založený na právu šaría, což znamená úplný konec svobod, suverenity a demokracie na Západě i v jiných částech světa. Ideologie Muslimského bratrstva je islámská supremacistická, násilná a totalitní a podkopává bezpečnost a svobody různých národů po celém světě.

Otázkou není to, zda by americká vláda měla Muslimské bratrstvo zařadit na seznam teroristických organizací. Odpověď na to je jasná: ano, měla by. Naléhavější otázkou je, proč bylo těmto džihádistickým, islámským supremacistickým organizacím spojeným s Muslimským bratrstvem po všechny ty roky umožněno působit na území USA.

Uzay Bulut je turecká novinářka a významná spolupracovnice Gatestone Institute.