Merkelová je už zcela zjevně Sama doma

Dohodu mezi EU a Tureckem vyjednanou Merkelovou Erdoğan dodržoval jednou víc, jednou méně, ale vždycky ji používal jako nátlakový prostředek. Deal Merkelové byl dobrý prostě zase jen k oddálení řešení, což by teď sama měla vidět, pokud zase nezavře oči jako včera v Berlíně, když mluvila s novináři o tom, že je třeba se na západní turecké hranici vrátit k původnímu stavu.

V roce 2016 si Merkelová u Erdoğana koupila čas. V roce 2020 ale už Erdoğanovi tato cena nestačí. Takže se snaží koupit si za více peněz více času. Ale tentokrát už s tím ostatní státy nesouhlasí. Není to proto, že by se eurokrati změnili, ale proto, že se jim jejich národy čím dál víc vzdalují.

Když se někdo z oblíbenců Merkelové jako Ursula von der Leyenová vydá do Řecka a tam prohlásí, že je na straně Řeků, kteří brání své hranice, je doma u Merkelové oheň na střeše. Ne, že bych v případě von der Leyenové věřil, že by udělala třeba jen úkrok do strany. Ale to, že něco takového vůbec řekla, jednoznačně signalizuje, že ví, co bruselská Evropa od ní chce slyšet.

Projděme si všechny velké deficity německé politiky. Oddalování, nesoucí podpis Angely Merkelové, pokaždé zabránilo potřebnému řešení. A její nečinnost nejenže dopustila úpadek úrovně kompletní infrastruktury země, ale způsobila zostření problémů kdysi dobře fungujícího hospodářství a sociálního státu. To, co v Německu ještě funguje, funguje Merkelové navzdory. Protože existuje stále ještě dost občanů, kteří plní svoje povinnosti tak jako vždycky.

A právě tito lidé, až příliš mnoho z nich, se v reakci na všude se prosazující vrchnostenský stát funkcionářů upínají stále víc ke své práci a zcela se stahují do svého soukromí. Avšak politickým zákulisním hrám Angely Merkelové hrozí potíže. Mohlo by se stát, že už nebude mít dost času, aby se vyšplhala do křesla Generálního tajemníka OSN. I politické zákulisní domluvy mají své datum použitelnosti, které se nedá nijak přepsat.

• Helena Mallotova, FCB