
Merkel-systém: Z SED v NDR na křeslo kancléřky a do korona-diktatury
ROMAN BEDNÁR
To, co je v současném Německu dnes, to se nenápadně a rafinovaně začalo již před téměř 20. lety. Tehdy to sotva kdo tušil. Merkel je dokonalou mistryní přetvářky.
Demokracie pod její vladařským žezlem stále více chřadne a upadá do agónie. Začátkem roku byla vyhlášena tzv. korona-krize (umělý slovní výtvor, který neodpovídá realitě – proč se nikdy v minulosti nemluvilo o chřipka-krizi, když na ni v Německu zemřelo dosud mnohem více lidí než na koronu?), a to jen proto, aby byly postupně rušena základní lidská práva. Byla to zkouška vládnoucích, aby zjistili jak bude reagovat masa, když jí budou zrušena práva.
Zkouška se podařila – masa se dala snadno a rychle vystrašit a zastrašit. Trvalo dlouho, dokud někteří nabrali odvahu, když obsáhli, o co tady jde:
Cesta do novodobé totalitní diktatury je velmi snadno realizovatelná a tím bude možná totální kontrola každého jednotlivce – stačí nařídit roušky na ústa a nadiktovat příkaz dodržování vzájemného odstupu a vyslovit zákaz vycházení z domu společně více než dvěma osobám, např. pro údajnou pandemii a totalita funguje.
Nová německá totalita (která je transformována i do jiných EU zemí) se zavádí pod vedením osoby, která vyrůstala a dospěla v totalitě Honeckerova státu a stala se součástí jeho systému. Učinila v něm kariéru a důkladně se aranžovala s jeho absolutní kontrolou nad občany.
V Merkelové Německu se stále více lidí plným právem ptá, zda ekonomický a společenský lockdown byl oprávněný a zda už dávno neměla být všechna opatření zrušena.
V těchto souvislostech je důležité přehodnotit minulost Angely Merkel v NDR.
Kancléřka je nejvyšším reprezentantem společenského systému, který jí zásluhou dostal nálepku „korektní demokracie“. Základem demokracie ale je permanentní dialog a diskuse těch, kteří vládnou, s těmi, co je zvolili (to věděli už i staří Řekové a z aténské demokracie by si měli dnešní evropští „demokraté“ brát příklad).
To by mělo být realizováno právě teď velmi výrazně, vždyť jde o zavedení takových korona-opatření, které narušily demokratická práva občanů takovou velkou měrou, jako nikdy od 2. světové války.
Kancléřka byla a je tedy doslova povinna každý den v vystupuvat v televizi a diskutovat s občany a zdůvodňovat jim, proč jsou opatření neustále v platnosti a proč se výjimečný stav stává „normalitou“.
Měla tak učinit o to víc, že nejen AFD ji za tuto „normalitu“ kritizuje, ale i někteří politici z FDP i z CDU.
V tomto případě se ale Merkel zachovala jako „správná“ diktátorka a jakoukoliv diskusi udusila dříve, než se mohla začít a rezolutně ji zamítla jediným slovem. Dokonce na to vytvořila nové německé slovo, čímž se také „proslavila“: Öffnungsdiskussionsorgien (zbytečné orgie otevíracích diskusí).
Tím prohlásila, že nezbytné demokratické dialogy a výměny názorů jsou jen nepotřebné Öffnungsdiskussionsorgien a musí být ukončeny.
Tímto diktátorským výrokem je zakázala otevírat.