Měli bychom se soustředit na myšlenku české politické renesance. Potřebujeme státníka

ŠTĚPÁN CHÁB

Evropská unie je buďto zralá na rozpad, nebo na děsivě efektivní restart, pokud se chce dostat z nynějšího bezčasí. Otázka je, k jaké z možností nás vede nynější vedení pod bičem Uršuly Leyenové. Potřebuje Evropská unie silného státníka? Doslova vůdce, který vyfackuje unii od dětské tříkolky a posadí ji do nejnovějšího a nejvýkonnějšího vozu světového dění? Nebo stačí ta rozmělněná šeď, ve které jsme?

Všimněme si jednoho podstatného rozdílu. Když nastoupil do Bílého domu Donald Trump, začaly se dít věci. Jeho přítomnost začala míchat celým světem. On rozhoduje, ovlivňuje, určuje, kudy se bude točit celý svět. Jeho osobnost nejde ignorovat. To, co se mu zdálo zvrácené, škodlivé, zbytné, obrátil vzhůru nohama. Můžete jím pohrdat, můžete nad ním skákat radostí, můžete se jeho činnosti bát, přesto nejde jinak než zkonstatovat, že skutečně hýbe světem.

Loni při eurovolbách panovala jistá mizivá naděje, že se věci mohou začít měnit. Že se ta monotónní šeď Bruselu může posunout dál a nastartovat myšlenku společné cesty za prosperitou a svobodou. Ale výsledek nás vyvedl z omylu. Vše při starém, čivava si jen k oušku přilepila ideologicky víc křiklavou fangličku a pokračuje pod vedení neschopné Leyenové dál. A permanentní kobercové bombardování regulacemi a nařízeními politbyra z Bruselu nás čím dál víc svazuje, znehybňuje a vyžaduje za to čím dál větší desátky.

Dá se unie změnit? Dá se změnit to byrokratické monstrum, které je navzájem natolik propletené, že gordický uzel je proti tomu prostou smyčkou na zavázání tkaniček? Po mnoha volbách, které nikdy nic nezměnily, a při pohledu na zužující se prostor pro pohyb jednotlivých zemí, si troufám nadhodit k uvážení myšlenku, že je to marné, je to marné, je to marné. Unie je přilepená po vzoru aktivistů k silnici a křičí – já, já, já – zatímco kolem projíždějí silné tahače mocností a táhnou své země kupředu.

V tom případě bychom se mohli soustředit na myšlenku vlastní velikosti. Na myšlenku české politické renesance. Potřebujeme státníka. Člověka, který by dokázal o České republice přemýšlet koncepčně, který by se neohlížel na termín voleb a prostě by si k řešení vzal mileiovskou motorovou pilu a ten bordel by zlikvidoval.

Je trochu k uzoufání, že jako alternativa ke slouhovské vládě Petra Fialy je pouze Babišovo ANO. Až se ANO chopí vlády, trochu se změní rétorika, trochu se zlepší situace, ale země bude dál pod kanonádou nařízení a regulací z unie, které nás budou svazovat a znehybňovat, a Babišova vláda pro ně bude zvedat packy stejně dychtivě a efektivně, jako to dělala při své vládě před lety. Babišovo hnutí ani nenaznačuje, že bychom mohli čekat přerod podobný jako u Donalda Trumpa, kdy by začalo docházet ke kydání toho hnoje, který se nám tu za ty tři desítky let nakupil. Dojde jen ke kosmetickým úpravám. A to nás neposune nikam.

Co máme my? Češstvím se pohrdá, vlastnectví získalo nádech toxického národovectví, vlajka se nesměle vytáhne jen při hokeji, za své češství se vlastně stydíme. A češství je i programově rozpouštěné a politicky nechtěné. Jsme Evropané, součást Evropské unie. A tenhle nyní umělý patvar máme vydávat za svou novou identitu. Ale ta je nám cizí. Obzvláště, když není důvod, proč být hrdým Evropanem, když nevidíme, že jsme skutečnou součástí, ale jen jaksi do počtu.

První republika byla provázaná nadšeným pocitem – naši vlastní republiku si vybudujeme, ochráníme, je naše, my jsme její. Cit k vlastní zemi byl za první republiky hnacím motorem politiky i ekonomiky. Češství dávalo smysl. Teď? Co v nás je za pocity při pohledu na naši zemi? Jsme malí, bezvýznamní, nemáme ve světě ani v Evropě slovo, nemáme úspěch, jsme montovna našich sousedů, kteří na tom bohatnou, jsme chudí, naše ekonomika se propadá, vzdělanost se propadá, právní stát se propadá, předhání nás už i Slováci (!), zemi vedou politruci a ideologové místo vizionářů a státníků. Je špatně a bude ještě hůř.

Jak s tímhle chceme zvednout zemi a tím i sebe?

Ani já to neumím. Čechy miluju, naši krásnou řeč miluju až k zbláznění, ale stejně je ve mně všechno to výše vypsané jako v koze.

A není to jen u nás. Vzpomeňme poslední volby, které v Německu vyhrála Angela Merkelová. Po volbách stála celá smetánka CDU na pódiu, lidé tleskali, radost čišela z tváří vítězů. Tu se jeden z nově zvolených poslanců odvážil po boku Merkelové zamávat pro tu radost malu vlaječkou Německa. Merkelová si toho všimla, přistoupila k němu, vlajku mu vytrhla z ruky, zakroutila hlavou a pak ji hodila z pódia. Tohle kdyby se stalo v USA, dav by takového politika na místě zadupal do země. To samé za první republiky. Teď je to norma. Záměrně se snažíme do země zadupat svou národní identitu. A pak z lidí mizí naděje. A z politiky mizí vize a sny, protože Brusel přece všechno zařídí, my se pak o svou zemi nestaráme a ztrácíme k ní vztah. A v Bruselu sedí postavy bez identity, bez lásky k vlastní zemi.

Jak s tímhle chceme zvednout zemi a tím i sebe?

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail redakce@pravyprostor.net

Příspěvky za měsíc BŘEZEN 2025:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Dopita 1000,- Kč, Rudolf Roedling 500,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Vladimír Štádler 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Pavel Barvínek 139,34 Kč, Karel Klouček 500,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, ing. Tomáš Šimčík 200,- Kč, Anonym 200,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč

Celkem za měsíc: ... 10 039,34 Kč

Vybráno 22.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.

Latest posts by Redakce (see all)

• Honzo, vítej na palubě ODS - 5.3.2025
• Probudíme se? - 5.3.2025
• Trump sáhl evropským lídrům, těm válečným štváčům, na jejich svatý grál, na kokainového krále žebráků - 5.3.2025

(13 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...