26.10.2025
Kategorie: Ze světa

Kudy to poteče?

Sdílejte článek:

ZBYNĚK FIALA

Proč se nic neděje na trhu s ropou, přestože se do sankcí zapojil i Trump a zkouší blokovat hlavní ruské dodavatele?

Situace na trhu s ropou je patrná z cedulí nad benzínovou pumpou. V médiích sice burácejí americké i evropské sankce proti čtyřem hlavním ruským dodavatelům, tedy nově i proti těm největším Rosněftu a Lukoilu, ale na trhu je plno, ceny šly dolů. Může za to i rychlý růst podílu elektrických aut ve světě, které v EU letos činí skoro 16 procent nových registrací.

Kdyby se to řídilo jen Českem, které bojuje za spalováky do roztrhání těla, vypadalo by to trochu jinak. Když se podíváme na celkové počty aut na baterky a hybridů na silnicích, v Česku jsou to pořád jen desítky tisíc vozů, byť růst začíná být skokový, u nových prodejů meziročně o 67 procent. Ale v EU už přibylo jen letos přes milion elektrických vozů a celkový počet je odhadován na několik milionů. V USA měli milion nových aut, které se pumpě vyhnou, už roku 2024. Dokonce i v Indii bylo jen letos zaregistrováno skoro 6 milionů takových aut.

Skutečně velká čísla samozřejmě nabízí Čína, kde už se celkový počet nefosilů na kolečkách blíží 40 milionům.  Nejsnáze si tuhle cifru přiblížíte porovnáním s roční celkovou světovou produkcí automobilů, kterých bylo podle statistik Worldometers letos zatím vyrobeno k 75 milionům kusů.

https://www.worldometers.info/cs/auta/

Z toho je zřejmé, že slunce začíná ujídat benzínu a naftě opravdu vydatně. Nové regulace, daně a poplatky tento vývoj urychlí, ale příval levnějších, lepších a užitečnějších aut bude ještě účinnějším lákadlem. Čína hlásí příchod automobilových baterií s kapacitou, která umožňuje delší dojezd než nádrž benzínu. Český rozvoj nabíječek předstihl skutečný trh s elektrickými auty, takže na jednu jich je šest. A to nepočítáme preferenci nabíjet doma zadarmo z fotovoltaiky na střeše (což začíná prudce zvýhodňovat život na venkově, kde máte větší šanci mít vlastní střechu).

Tak to prostě je, pumpy osiří. V tomhle věřím španělskému premiéru Sanchezovi, který tvrdí, že konkurenceschopnost zvyšují nové technologie, nikoliv obrana těch starých. Praktická životnost spalováků je možná nekonečná, tuhle jsem spatřil na silnici MB 1000 s normálním číslem, žádný veterán. Ale jejich morální životnost se zkrátí. Nejenže porostou provozní náklady, ale začnou taky přibývat města i celé země, které vás s tím pomalu nepustí dovnitř. Investice do auta je dlouhodobá, budoucnost v tom hraje.

Takže sankce zuří, Trump se s Putinem nesejde, ale do vývoje cen ropy zatím promlouvají silněji technologie než válka. Ruský prezident Vladimír Putin v první reakci označil sankce za vážné, ale současně zlehčoval jejich dopad na ruskou ekonomiku i schopnost pokračovat ve válečných akcích na Ukrajině. Očekává, že to postihne spíš druhou stranu, až ropa zdraží a rozdmýchá inflaci. Uvidíme.

Víc mě zajímá, zda může Rusko sankce nějak obejít. Když jsem se na to zkoušel zeptat umělé inteligence, zatuhla, zřejmě potřebovala čas, aby mě mohla nahlásit. Tak jsem se raději podíval do Wall Street Journal:

Připomíná, že největšími odběrateli ruské ropy jsou teď Čína, která odtud bere pětinu svých ropných dovozů, a Indie, co bere z Ruska dokonce třetinu, protože od roku 2022 je to pro ni nejlevnější zdroj. Z ruského pohledu jsou to ještě významnější čísla, protože po ztrátě evropského trhu Čína představuje téměř polovinu ruských vývozů ropy a Indie více než třetinu.

Další vývoj není jednoznačný. Sankce se týkají dodávek tankery, ale Čína bere největší množství sibiřským ropovodem. Čínské státní společnosti ohlásily, že budou sankce dodržovat, ale je tu plejáda menších, které se mohou rozhodnout jinak, protože nejsou na obchodech s Amerikou závislé.

Indický premiér Mori se snažil zpočátku Trumpovi vzdorovat, ale největší indický dovozce už cosi vstřícného slíbil. Co bude doopravdy platit, a hlavně kdo a jak to chce prosazovat a kontrolovat, je ve hvězdách. „Indické státní rafinerie kupují ruskou ropu hlavně od prostředníků, nikoliv přímo od Rostněftu nebo Lukoilu, a to může být cesta, jak sankce obejít,“ uvádí na WSJ jeden z oslovených analytiků.

Navzdory předpovědím o kolapsu způsobeném sankcemi a válkou zůstala ruská ekonomika relativně odolná, říká WSJ Alexandra Prokopenková, pracovnice Carnegieho Centra pro Rusko a Eurasii v Berlíně, která působila do roku 2022 jako poradkyně Ruské centrální banky.

Jenže to Rusku podle ní nemusí vydržet. „Nejde o to, že by jim došly peníze,“ říká. „Ale už nebudou schopni financovat situaci tradičními způsoby, prostřednictvím daní, dílčími škrty ve výdajích. Už nebudou schopni udržovat iluzi, že se nic významného neděje.“

Možnými cestami bude podle ní zvýšení tisku peněz, což podnítí inflaci, zavedení drastických škrtů v sociálních dávkách a nahrazení systému náboru dobrovolných vojáků k boji na Ukrajině násilnou mobilizací.

(Tak už to s analytiky bývá: Putin čeká zdražení v USA, analytici naopak zdražení v Rusku…)

Alina Poljakovová, prezidentka a generální ředitelka Centra pro analýzu evropské politiky, tvrdí, že prezident Vladimir Putin „nemá zájem o mír, protože pokud se spokojí s něčím, co nedokáže doma prodat jako vítězství, bude vypadat slabý.“ Poukazuje na to, že „kolem Putina a Kremlu je spousta lidí, kteří si přejí jeho odchod. A jakmile projeví slabost, je to pro něj i jeho vládu konec.“

Tolik WSJ. Závěrečná moudra bych dokázal vytáhnout i z levnějších zdrojů.

Z hlediska vnitřních mocenských bojů je na tom Trump stejně jako Putin, musí to brzdit, nebo mu ti blázni rozpoutají třetí světovou. Trump odmítl dodat Tomahawky, tak aspoň dusí Rusa sankcemi. Zájem o mírová jednání s Putinem však trvá, i podle ministra zahraničí Marka Rubia, který hraje v Trumpově týmu jestřába.

V nejbližších dnech přitom proběhnou dvě důležitá mezinárodní vrcholná setkání, v Malajsii summit ASEAN a v Jižní Koreji APEC. První se týká spolupráce v jihovýchodní Asii, ale Čína a Rusko spolupracují a promluvit tam má i Putin (asi na dálku). APEC je „pacifické“ sdružení, tedy za účasti USA, a tam míří Trump na jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Možná se podaří požár uhasit, možná naopak pokročí regionalizace světového obchodu s prudkým poklesem univerzální role USA a dolaru. A nastat může i obojí. Nebo se čeká na konec ukrajinské války, kdy bude všechno snazší, protože poražená strana bude oslabena?

Putinova proroctví, že sankce na ruské dodavatele vyvolají růst cen ropy a inflaci, se tedy zatím nenaplňují, ale chce to samozřejmě čas. Z ruského hlediska by to krátkodobě oslabilo vliv sankcí, protože ruský vývozce by ze svých ořezaných prodejů vyždímal lepší cenu. Ale dlouhodobě by to urychlilo tlak na útěk od fosilu.

Není nad to mít vlastní střechu s živým drátem na zem, to vás ty nepojištěné kličkující flotily tankerů nejasného původu vůbec nemusejí zajímat.

 

Zbyněk Fiala

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 3,07 out of 5)
Loading...
9 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)