7.4.2022
Redakce
30
Kategorie: Ekonomika

Kolik by každý dospělý Čech musel zaplatit, aby Rusko zbankrotovalo? 7600 korun

Sdílejte článek:

LUKÁŠ KOVANDA

 V reakci na masakr v Buči totiž USA utahují Rusku finanční smyčku kolem krku.

Ministerstvo financí USA včera ruské vládě znemožnilo uskutečňování plateb, které souvisejí s jejím dluhem, prostřednictvím amerických bank. Bidenova administrativa tak dále přitvrzuje ekonomické sankce vůči Rusku, tentokrát v reakci na masakr v Buče.

Ruská vláda tak v důsledku roku USA nebude moci vyplácet své věřitele prostřednictvím amerických bank. Jenže bez nich se dále ztíží její možnost vyhnout se vyhlášení platební neschopnosti, tedy bankrotu. Kreml totiž dosud běžně využíval své účty u amerických bank jako JP Morgan nebo Citigroup k vyplácení věřitelů.

Jestliže Rusko nebude moci účty u amerických bank využít, bude muset vyplácet věřitele buď z devizových rezerv – té jejich části, která není zmrazená. Anebo z nových příjmů, získaných už po invazi, které má Rusko zejména z prodeje zemního plynu a ropy státům Evropské unie. Třetí možností pak už je jenom bankrot.

Devizové rezervy ruské centrální banky k 25. březnu klesly na 604,4 miliardy dolaru. To je jejich nejnižší úroveň od loňského srpna. Od 18. února, kdy byl objem rezerv na svém vrcholu, se propadly o 38,8 miliardy dolarů. V první den invaze, 24. února, a také v den následující, v pátek, totiž ruská centrální banka část rezerv odprodala, aby za ni nakoupila rubly, a podpořila tak kurs ruské měny. Tehdy ještě nebyly její devizové rezervy zmrazeny. Ke zmrazení došlo až o nejbližším víkendu.

Podle výpočtu agentury Bloomberg jsou nyní zmrazeny zhruba dvě třetiny rezerv, tedy suma odpovídající zhruba 400 miliardám dolarů. Rusko ale dříve uvedlo, že zmrazena je zhruba polovina rezerv, tedy že stále může disponovat s částkou mírně převyšující 300 miliard dolarů.

Pokud by nyní Rusku zbývalo zhruba 260 miliard dolarů využitelných devizových rezerv, což je průměr obou uvedených částek, vystačí mu rezervy na zhruba 6,5 měsíce. Alespoň tedy pokud by každý měsíc odčerpávalo zhruba 40 miliard dolarů jako v prvním měsíci po invazi. Rusko ale využitelné, nezmrazené rezervy drží ve fyzickém zlatě nebo čínské měně, přičemž tato aktiva může být obtížnější využít k třeba k podpoře rublu než standardní rezervní měny, resp. příslušná aktiva, typu dolaru či eura.

Rusko tak zřejmě bude nakonec muset přistoupit k výplatě svých věřitelů z prostředků, které utrží zejména z prostředků získaných vývozem energií. Západní sankce se totiž ruskému energetickému sektoru z velké části zatím vyhýbají. Zejména země Evropské unie v čele s Německem odmítají razantní odstřižení od dodávek ruských energií, jelikož se obávají fatálního neblahého dopadu na své ekonomiky.

Za energie Rusko od EU získává zhruba 850 milionů dolarů denně. Celkově má letos Rusko inkasovat za vývoz energií 321 miliard dolarů, odhaduje Bloomberg. Tyto prostředky bude nadále inkasovat hlavně v dolarech a eurech. Zřejmě je však budou inkasovat státní banky, jako je Gazprombanka, čímž Rusko docílí toho, aby tyto banky zůstaly uchráněny sankcí. Například právě Gazprombanku nyní sankcionuje pouze Británie, EU, ani USA nikoli.

Státní banky, jako je Gazprombanka, budou devizy získané za prodej plynu, ale zřejmě také dalších surovin, jako je ropa, uhlí, kovy, nebo dokonce dřevo či obilniny, směňovat za rubly a rublové částky posílat příslušným dodavatelským podnikům typu plynárenského polostátního kolosu Gazprom. Kreml tak získá až sto procent deviz z prodeje klíčových surovin (nyní platné nařízení, uvedené v reakci na únorové sankce Západu, nařizuje ruským vývozním podnikům a firmám směnovat do rublu pouze 80 procent svých získaných deviz). Tyto devizy, nejčastěji eura a dolary, pak bude Kreml moci využívat právě také k výplatě věřitelů, tedy držitelů ruských dluhopisů. A nějaký čas tak oddalovat svůj bankrot.

Pokud by EU uvalila embargo na dovoz ruských surovin v čele s plynem a ropou, bankrot Ruska by tím tedy opravdu citelně přiblížila. Rusku by pak prakticky už nezbývala žádná možnost, jak trvaleji oddalovat svůj bankrot.

Nutno však říci, že v případě úplného embarga na dovoz ruských energi do zemí Evropské unie by zrovna Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však i tak bylo zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu. Vyplývá to ze závěrů studie Rady pro ekonomické analýzy při francouzské vládě, která byla zveřejněna včera (zde).

Podle nejnovější, lednové prognózy Ministerstva financí ČR má letos tuzemský nominální hrubý domácí produkt činit 6617 miliard korun. Prognóza však počítala s nižší inflací, než jaká bude, což samo o sobě údaj podhodnocuje, a naopak nemohla ještě vzít potaz ekonomický dopad války na Ukrajině, takže čistě z toho důvodu je údaj pro změnu nadhodnocený.

Pokud by se ale výsledný údaj k letošnímu výkonu české ekonomiky nakonec skutečně pohyboval kolem prognózované hodnoty, odpovídá jedno procento hodnotě zhruba 66 miliard korun. O tolik by tedy přišla v základním scénáři zmíněné studie česká ekonomika, pokud by došlo na úplné přerušení dodávek ruských energií do ČR. V přepočtu na jednoho dospělého obyvatele ČR je jedná o částku zhruba 7600 korun.

Relativně zvládnutelný dopad embarga na jednotlivé evropské ekonomiky vysvětlují autoři studie tím, že by podniky a firmy – a celá ekonomika – byly schopny dokonce už v poměrně krátkém období nahradit stávající zdroje energií jinými. Dokázaly by také náležitě přizpůsobit svoji výrobu, ať už meziproduktů či finální produkce. Autoři vychází z historické zkušenosti, kterou poskytují velmi silné ekonomické šoky, jež nastaly po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima nebo při prvotním propuknutí pandemie covidu před dvěma lety v Číně. Firmy a celá ekonomika jsou podle autorů studie schopny se poměrně rychle přizpůsobit, a minimalizovat tak dopad šoku. I když je nahrazení novými zdroji energie nebo přenastavení výrobních procesů jen částečné, výrazně snižuje negativní dopad šoku, ať už je jím nehoda jaderné elektrárny, propuknutí pandemie nebo embargo na dovoz energií zcela zásadního dodavatele.

Loňský schodek státního rozpočtu České republiky, který byl historicky rekordní, činil zhruba 420 miliard korun. Náklady úplného odpojení od ruských energií pro celou českou ekonomiku jsou tedy zhruba šestkrát nižší než tento schodek.

V podstatě ale platí, že pokud by se celá EU dohodla na odpojení od dodávek ruských energií, je blízký ruský bankrot nevyhnutelný. Uvedená částka 7600 korun je tak tak cenou, který by každý dospělý Čech zaplatil za to, že Rusko zbankrotuje.

LUKÁŠ KOVANDA

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 1,50 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

30 komentářů
  1. S UKRAJINCI NETANČÍM !!!!!! 00:06:16

    než abych do tohoto obětoval byť i jen jedinou korunu,to radši ať Rusko tu zkorumpovanou,mafiánskou a rozkradenou ukrajinu plnou bastardů rozseká na hadry!!!!Ukrajincům ani vindru-může jim dávat zielenský,který si za dva roky v ůřadu nakradl miliardu a půl dolarů-a ti jeho zasraní ukrajinští oligarši,já bych ty peníze radši spláchl do hajzlu!!!!

  2. S UKRAJINCI NETANČÍM !!!!!! 00:12:07

    a k článku-jak se tento „expert“ může považovat za ekonoma to tedy absolutně nechápu

  3. sergej 00:44:57

    No, zdá se mi že cifršpión neví že zahrabat se v žetonech majitelů dnes pojmenovaného trefně japisínového kapitalismu /to jsem nevymyslel ale sedí/ což virtuál peněz dnes je a nezáleží na podloženosti a garancích měny jsou prostě světe div se PROSTŘEDKY CHUDÝCH. A náboženství či religiozita obluzených že tu hru skutečně schopní s nimi musí hrát. V podstatě je to směnný prostředek a dnes iluze dosud dominijících rádiby na čínu a rusko pouhými pohádkami ale podotknu že celé generace vymleli náboženstvím trhu klanění se mamonovi neutišitelných hladů postižených se jim povedlo. Až se jim otevřou oči / jestli / uvidí čínu, rusko. A zabírají nerozumně za 41? států fanaticky přes dominanci měny která je už iluzorní proti 183 státům světa. To už nejde urvat ani piráty či feťáky v představách. Svět zdebilizovaných na jakýchsi berličkách hogo fogo končí, děti ale je možné a vidíme to že schudlí sajrajti chtějí stále terorizovat oběti jejich úžerů protože jinak než parazitovat okolí neumí. gogokonomové. :yes:

    • sergej 00:46:09

      Kasínového, zvířata.

  4. Frigo, jeden z mála 01:10:56

    STOJÍ ZA PŘEČTENÍ 👇

    Narazil jsem na Twitteru na dlouhé vlákno, ve kterém je velmi dobře shrnuto, jak probíhala první fáze války na Ukrajině na základě dostupných informací (OSINT). Je to dlouhé, ale stojí to za to. Je to totiž ohromná ukázka mazanosti, odhodlání a strategického uvažování ukrajinských velitelů.

    Přikládám text v českém znění s několika poznámkami a doplněnými informacemi:

    BITVA O KYJEV – Tomi T. Ahonen

    Teď už víme, že Putin měl čtyřhodinový plán, jak vyhrát válku na Ukrajině, a jeho „plán B“ byla třídenní operace s cílem porazit Kyjev, kdyby čtyřhodinový plán selhal. Oba tyto plány nasadil proti Kyjevu s obrovskou vojenskou silou. Nyní víme, jak.

    ČTYŘHODINOVÝ PLÁN

    Ano. Existoval plán, jak porazit Ukrajinu za „čtyři hodiny“. Mohlo to vyjít. Rusko (=Sovětský svaz) ho použilo v Maďarsku 1956, Československu (1968) a Afghánistánu (1979). Obsadit hlavní město, zmocnit se televize/rádia a v televizi prohlásit, že jste vyhráli. Putinův plán na porážku Ukrajiny během 4 hodin zahrnoval letecký útok 1 000 mužů, kteří by obsadili letiště Antonov v Hostomelu, poté by dopravní letadla IL-76 vysadila 7 000 mužů, a ti by pomocí obrněných vozidel obsadili prezidentský palác (a televizní stanice) v Kyjevě a oznámili do éteru kapitulaci Ukrajiny.

    BITVA O ANTONOVSKÉ LETIŠTĚ

    První bitvou ukrajinské války a první bitvou v bitvě o Kyjev byla bitva o Antonovské letiště 24.-25. února 2022. Počáteční útočné síly dorazily za úsvitu v počtu asi 30 transportních vrtulníků Mi-17 a doprovodných bitevních vrtulníků. Útočné síly tvořil výsadek buď z 11., nebo 35. gardové letecké útočné brigády. Některé z vrtulníků byly sestřeleny. Zbývající síly čítající asi 1 000 elitních výsadkových jednotek čelily ukrajinskému 3. pluku zvláštního určení, který byl připravený se bránit.

    Zatímco bitva o letiště probíhala, hlavní síly leteckého útoku (dalších 7 000 mužů & jejich obrněná vozidla) přiletěly nad letiště v obřích dopravních letounech IL-76. Pokusily se přistát. Ukrajina neumožnila přistát dvěma IL-76 (zdroj mluví o sestřelení, ale pravděpodobně Ukrajinci donutili palbou letadla otočit zpátky na bezpečné území). Přistání bylo přerušeno. Letouny IL-76 byly odkloněny na nejbližší Ruskem kontrolované letiště, které se nacházelo na běloruské straně hranice, ve městě Homel. Mezitím obrana Ukrajiny v Kyjevě vyslala 4. brigádu rychlé reakce, aby posílila obránce, kteří pak znovu dobyli letiště.

    Antonovské letiště, které bylo 24. února ráno krátce v ruských rukou, bylo 24. února odpoledne opět pod kontrolou Ukrajiny. Ukrajinci ale věděli, že se na jih od Běloruska přesouvá velká pozemní invazní armáda, a tak přistoupili ke zničení vzletových a přistávacích drah letiště. Ruské výsadkové jednotky zaútočily znovu na letiště Antonov masivním vzdušným útokem (200 vrtulníků a asi 5 000 mužů) a letiště opět obsadili, a to 25. února. Ukrajinští obránci však zabránili jejich průlomu obklíčením letiště. Hlavní armáda útočící na Kyjev přišla po souši s tanky a obrněnými vozidly (ruská 35. kombinovaná armáda). Ta se probojovala k Antonovu letišti a přes jeho perimetr & odpoledne 25. února bylo letiště znovu v ruských rukou. Nyní však bylo nepoužitelné, takže šlo o Pyrrhovo vítězství.

    Pokud si vzpomínáte, na počátku panovala hysterie, že by Kyjev mohl padnout nebo že by prezident Zelenskyj mohl být zajat či zabit, a tak západní spojenci prosili Zelenského, aby z Kyjeva uprchl. To vše bylo reálné a hrozba byla skutečná. Rusové zkoušeli letecký útok na Kyjev. Ukrajina se obránila.

    PLÁN B – OBKLÍČENÍ KYJEVA

    Zatímco probíhal plán A, Rusko si pro jistotu připravovalo plán B. 24. února ráno zahájilo plný útok na Kyjev, aby se zmocnilo hlavního města silou. A tento plán byl vytvořen podle vzoru Grozného, čečenské války. V první Putinově válce (tehdy ve funkci premiéra), tzv. druhé čečenské válce v letech 1999-2000, Putin obklíčil hlavní město Čečenska Groznyj (450 000 obyvatel). Kolem města bylo položeno minové pole. Bombardoval ho každý den a noc, dokud nebyly zničeny doslova všechny budovy.
    Přesně stejný bojový plán jako v Grozném dnes Putin používá na Ukrajině při obléhání Mariupolu (450 000 obyvatel). Abyste pochopili plán B pro Kyjev, podívejte se na dnešní Mariupol. To byl Putinův plán B pro Kyjev (3 miliony obyvatel). Ne napadnout Kyjev, ale obklíčit ho a pak ho rozbombardovat na padrť.

    BITVA O KYJEV

    Plán bitvy na dobytí Kyjeva spočíval ve vyslání ruské 35. kombinované armády z Běloruska do záložního města u Kyjeva (Hostomel kousek od Irpinu) v první den. Poté doplnit palivo. Druhý den pak obklíčit Kyjev. 3. den zahájit ničení Kyjeva. Všimněte si, že Rusové neočekávali, že Kyjev po 3 dnech kapituluje, pouze že v tomto bojovém plánu obklíčí Kyjev za 3 dny, což v podstatě zaručuje, že Rusko nakonec Kyjev zničí (o šest měsíců až dva roky později) nebo se vzdá.

    Plán bitvy o Kyjev potřeboval ke svému fungování pouze jeden významný prvek. Doplnění paliva do tanků, obrněných vozidel a samohybného dělostřelectva. Vzdálenost od běloruských hranic ke Kyjevu je PŘESNĚ taková, jakou můžou tanky ujet na plnou nádrž. Potřebovaly tedy natankovat. Kdyby se po jednom dni doplnilo palivo, měla by tato 35. kombinovaná armáda (podle odhadu zhruba 70 000 mužů, 7 000 obrněných vozidel včetně 2 100 tanků) dostatek paliva na dokončení obklíčení Kyjeva druhý den, takže by Kyjev obléhala od 26. února.

    První část tohoto plánu fungovala přesně podle plánu. Tanky překročily hranice na Ukrajině 24. února. Do 25. února dosáhly Hostomele, 13 mil (20 km) od Kyjeva. Jenže tam jim došlo palivo. Přijely do určeného tankovacího prostoru… a slíbené palivo jim ještě nedorazilo. A tak čekali. Zavolali do konvoje, kde je to drahocenné palivo, a zjistili, že kamiony s palivem jsou vzdálené necelou hodinu. Tak čekali. A zavolali o hodinu později. Zpoždění. Zavolali o čtyři hodiny později. Stále zpoždění…

    V jednu chvíli se velitel 35. kombinované armády rozhodl odložit tankování na další den a řekl svým vojákům, aby se vyspali. A zavolal své palivové vozy. Stále měly zpoždění – přitom byly skutečně jen hodinu daleko. Jenže čelily místnímu odporu, je to nakonec úzká silnice.

    70 000 mužů a 7 000 obrněných vozidel zaútočilo od běloruských hranic, překonalo 70 mil (115 km) & dosáhlo svého cíle 1. dne – přesně podle plánu. Kdyby tam našla palivo, tato armáda by obklíčila Kyjev 2. den. Něco tomu ale zabránilo: Konvoj o délce 40 mil.

    BITVA O 40 MIL DLOUHÝ KONVOJ

    Kdyby Rusko 25. února zjistilo, že konvoj s palivem, které tak zoufale potřebovalo, nikdy nedorazí, objednalo by náhradní konvoj a dostalo by zásoby (a potraviny a munici) nejpozději 28. února. Ukrajina je ale podvedla. Obráncům Kyjeva se podařilo hrát s důvěřivými ruskými veliteli hru na kočku a myš, aby po DVA TÝDNY věřili, že tento konvoj může dorazit k vyhladovělým vojákům a tankům, což Kyjev zachránilo.

    (Pozn.: Jak se zpětně ukázalo, Rusové tu doplatili na korupci ve své armádě. Při komunikaci totiž používali nové typy vysílaček, které se ale roky předtím objevovaly na online bazarech, kde je prodávali sami ruští vojáci. Každý si tak mohl takovou vysílačku koupit a ukrajinští experti to skutečně udělali. A tak dokázali vysílat Rusům NĚKOLIK TÝDNŮ falešné zprávy v ruštině o pohybu konvoje, který ve skutečnosti dávno stál.)

    Nyní víme, že počáteční zdržení 40mílového konvoje provedla specializovaná lesní bojová jednotka o pouhých 30 členech, vedená ukrajinským plukovníkem Jaroslavem Hončarem. K rychlému pohybu v bažinatém lese používali čtyřkolky. Měli zařízení pro noční vidění a drony. Ukrajinská jednotka udělala to, co je třeba udělat s každým bojovým konvojem, zneškodnila (nebo zničila) první 3 vozidla na úzkém místě na silnici. Zablokovala tak průjezd vpřed. Pak konvoj partizánským stylem napadali, protože se prodlužoval a byl stále více zahlcený. Rychlé útoky typu „udeř a uteč“. V určitém okamžiku byl zničen nejméně jeden most, možná několik mostů, což zabránilo extrémně těžkým nákladním vozům v průjezdu přes drobné ale časté vodní překážky. Rusové tedy přivezli přemosťovací zařízení, ale na ně se Ukrajinci také zaměřili a zdržovali a zdržovali…

    Konvoj, který se stále rozrůstal, až do své plné délky 40 mil (64 km) měl nakonec na této úzké silnici uvěznit asi 1 400 zásobovacích nákladních aut. K dispozici měly malou ochranku čítající asi 2 000 ruských vojáků. Ale nikdy se jim nepodařilo prorazit přes bránící Ukrajince. Ruské velení přišlo na to, jak to s nimi Ukrajina hraje, až kolem 11. března. A teprve pak vyslalo několik menších náhradních konvojů po jiných silnicích, které dorazily k ruské 35. kombinované armádě kolem 14. března. Toto zpoždění zachránilo Kyjev.

    BITVA O IRPIŇ

    Zatímco obrněná vozidla byla bez paliva a nemohla manévrovat, 35. kombinovaná armáda nezahálela. V každém případě se musela přesunout v plánovaném obklíčení blíž k perimetru, aby získala dobré dělostřelecké pozice k ostřelování Kyjeva. Takže jen několik kilometrů od Hostoměle směrem ke Kyjevu se nachází další město na předměstí Kyjeva, které se jmenuje Irpiň (30 000 obyvatel). Bitva o Irpiň měla být zlomovým bodem v bitvě o Kyjev. Trvala nakonec jeden měsíc.

    Ruská 35. kombinovaná armáda dorazila na okraj Irpini 25. února. Útok na Irpiň začal 27. února. Ukrajinci tam byli připraveni a odhodláni se udržet. Byla to zkouška nezastavitelné síly proti nepohyblivému objektu. Měsíc těžkých bojů. Irpiň je vzdálen 11 mil (17 km) od Kyjeva. Rusko Irpiň nikdy úplně nekontrolovalo. Tak blízko se masivní invazní armáda Ruska dostala ke Kyjevu. Na 11 mil! Tady je Ukrajina obrátila nazpátek. Dne 28. března Ukrajinci vyhnali všechny Rusy a osvobodili Irpiň.

    OBLÉHÁNÍ KYJEVA

    Jakmile Ukrajinci věděli, kde Rusové jsou, a viděli ze vzduchu i přesně, jaké síly tam na obklíčení Kyjeva přivezly, připravili odpovídající obranu. Z Hostomele se dalo jít jen dvěma směry. Ukrajinci věděli, že směrem na východ od Hostoměle teče řeka Dněpr. Posledním městem před řekou je Vyšhorod. A dalším městem na západě byl Makariv. Takže Ukrajinci měli dobrou představu o tom, kam se Rusko vydá, jakmile natankuje.

    Ukrajinci viděli na satelitních snímcích chvíli, kdy Rusové konečně přišli na jejich hru na kočku a myš se 40mílovým konvojem. Viděli kdy Rusko poslalo náhradní konvoje na jiné trasy. I ty Ukrajina ostřelovala, ale většina z vozů se dostala k cíli. 16. března se Rusům konečně podařilo doplnit palivo do svých obrněnců uvízlých v Hostomelu. A to, co zbylo ze 70 000 mužů po třech týdnech bojů, mohlo konečně zahájit úplné obklíčení Kyjeva. Jenže obklíčení se mělo brzy změnit v naprostou katastrofu.

    Směrem na východ měli Ukrajinci připravenou obranu na předměstí Vyšhorodu, nyní stejně silně bráněnou jako předtím Irpin. Rusové se k Vyšhorodu nikdy nedostali ani na krok. Útočili však také na západě. Protože Ukrajina věděla, že cesta na východ je neprůjezdná (ukrajinské velení nechalo cíleně zaplavit velkou plochu obcí vodou z Dněpru, která se stala neprůchodná pro jakoukoliv techniku, pozn.), byla ruská 35. kombinovaná armáda nucena jít na západ, pokud chtěla obklíčit Kyjev, a tak na ní Ukrajinci čekali u města Makariv.

    Zatímco bitva u Irpini trvala měsíc v boji muže proti muži ve městě, obrněné jednotky ruské 35. kombinované armády se střetly s ukrajinskými obrněnými a protitankovými jednotkami v záloze u města Makariv a bitva trvala pouhé dva dny. Makariv byl osvobozen 22. března. V bitvě u Makariva se Ukrajině podařilo zasáhnout velitelské stanoviště 35. kombinované armády a údajně zranit velitele Severní invazní armády (byl uveden na začátku jako jeden ze zabitých generálů, ale zdá se, že je naživu).

    Se zničenou obrněnou technikou před Makarivem a velkou částí pěchoty zlikvidovanou v městském bojovém mlýnku na maso při pokusu o přesun do Irpinu (spekuluje se, že právě zničení ohromného množství útočících jednotek v Irpinu a Buči vedlo ruské vojáky k pomstě na civilistech, pozn.) měla 35. kombinovaná armáda pravděpodobně polovinu ztrát (mrtvých nebo zraněných). Útok na Kyjev se nyní nezdařil.

    Zbytky ruské 35. kombinované armády se 31. března stáhly z Ukrajiny zpět do Běloruska. Ti, kteří mohli uniknout, tak učinili. Nejméně 700 vozidel se dostalo ven, mohlo to být odhadem 10 000 mužů, část z nich lehce i těžce zraněných.

    Bitvu o Kyjev nyní skončila vítězstvím Ukrajiny.
    —
    Tomáš Dvořák

    • Frigo, jeden z mála 01:14:16

      Poznámka mimo téma článku ▶️ Vítám úvodní „komentáře“ pod články, upozorňující na můj nick; tím se moje komentáře – VŽDY k tématu článku – stávají takřka nepřehlédnutelnými.
      Děkuji za pozornost! :rose: :bye:

  5. Maximus 06:16:38

    Mainstreamem protěžovaný naivní Aspeňák Kovanda zase zvrací jeho politická agitační ideologická moudra! Rusko běsnění USA a jeho podržtašek z Evropy jen tak nepoloží. Je hospodářsky sebestředné, sebevědomé a nakonec omezení nadvlády Západu ve světě jde do karet i jiným hráčům světového byznysu jako jsou Čína, Indie a další. Kovanda už začíná být legrační…..

    • Kateřina 13:14:55

      Přesně. Většinou píše pravý opak toho, co je nebo co bude.

      • M.Š. 17:10:14

        Kovanda je něco podobného,jako je odbornice na pošasí Honsová,prý meteorologická konzultantka, někdy dokonce meteoroložka ….jistě však vystudovala co asi.Stejně tak Kovanda,co neví tak nepoví……ostatně česko a morácko je zaplaveno chodícími a mluvícími hlavami bez valného významu.

  6. Nojo 06:55:52

    Kdybyste Kovanda více četl ruské zdroje, tak by se i k vám doneslo, že splácení dluhu je o jeho finanční hodnotě, ne o
    měně. Rusko nabídlo věřitelům splacení v rublech čímž svému závazku dostálo v plné míře.

  7. abs 07:09:22

    Možná autor článku rozumí makroekonomii, ale firemní ekonomii ne. Dříve než RF zbankrotuje EU. A USA jí k tomu pomůžou. Energie nelze změnit lousknutím prstů. Vždyť i ty obnovitelné zdroje se obrovsky financují z daní už od počátku 90tých let a je to pořád na trapném začátku. V roce 2008 vyhlásila EK snížení závislosti na ruském plynu do roku 2020 o 10% a ralita je taková, že se zvýšila za tu dobu o 8 procent. Jinak doporučuji všem těm chytrým, co tvrdí, že se bez ruských energií obejdem, tak je třeba aby začali u sebe. Můžou přestat topit, svítit, jíst a začit chodit pěšky. Myslím si, že jsme všichni demokrati, alespoň předpokládám, tak tak je to výběru. No a ty sankce by mohli financovat ze svého, aby to ty ostatní nebolelo. Ale to je cílem, musí to bolet ty ostatní.

    • Markýza de Sádka 07:42:02

      No to je jako když někdo chtěl radit všem těm mladým nadšencům, co horovali pro grétologii, aby zahodili smartfouny. :yahoo: Jasně, že bolet o musí ty druhé – oni jsou přeci ti správní a hodní.

  8. Maximus 07:36:09

    Zpráva o podvodu v Buči na UA sem nejde vložit. Že by blokáda nepohodlných informací?

  9. Markýza de Sádka 07:38:54

    Úžasné. 7600…..Pan Kovanda netuší, že tato nepatrná částka jsou dvě třetiny mého důchodu, takže já Rusko bankrotovat nehodlám. A nebylo by lepší vyslat tam nějakou mezinárodní nezávislou komis, aby to prošetřila, než se bude obžalovávat? Nebylo, já vím. Jednak je tam Ukrové nepustí a druhak…kdoví, co by vyšetřili, že.
    Ještě mě na tom fascinuje jedna věc: kde byly ty strašlivé sankce, když Amíci bombardovali plošně kdejaký kout světa? Proč nesankcionujeme strašlivými sankcemuí Saudy za Jemen?
    Nojo, já vím…..jsou to sice hajzlové, ale naši, že B-)

  10. Helena 07:45:38

    Pan Kovanda je ekonom asi tak jako Fijála nejlepší premiér všech dob. Oblbuje lid, jak levně by českým ovcím přišlo odstřižení od ruského plynu. A jak rusové zbankrotují, když své transakce neproženou přes amícké banky. Tomu nemůže věřit snad ani ten idiot. Kovanda je slouha této amíky dosazené vlády, což dokazuje, že ho zvou do každé lžiTV debaty – jsou tam stále stejné ksichty.

  11. abs 07:49:33

    Jinak ještě malá vsuvka:
    USA zvýšily své dodávky ropy z Ruska za poslední týden o 43% to je 100000 barelů denně.
    Washington dále povili USA společnost dovážet z Ruska minerální hnojiva, která označil za nezbytnou komoditu pro USA. Tečka není co dodat.

    • abs 07:51:34

      oprava : Washington dále povolil USA společnostem

  12. Anton Ator 10:46:26

    Je to veselé tento blábol tu číst, vždyť to je právě naopak
    a to se zaváděním zlatého rublu. Oni budou moc platit jen
    v rublech a nebo zlatem. Prakticky celý svět se odklání od platby petrodolarem a nebo eurem. Pád petrodolaru už teď je zřejmý, ale u nás se ten dopad na ekonomiku projeví poněkud zpožděně. Jelikož žijeme v desinformacích masmediji, dozvíme se to až už bude úplně pozdě.

  13. Janka 11:59:35

    Ale toto predsa nie je tak linearne ako sa tu prezentuje. V pripade Fukusimy ci Covidu, doslo k poklesu vyroby a spotreby surovin, ale defacto lokalne……Europy sa to nedotklo priamo. Ale teraz sa to dotkne Europy priamo, ak zavedu embargo na plyn, tak nikto nema tolko plynu, aby nam dal rovnake mnozstvo a este nebodaj za rovnaku cenu. Takze ked USA nam poslu 1/10 mnozstva potrebneho plynu za 30% z povodnej sumy vyclenenej na plyn, tak to jednak znamena, ze firmy ktore vyrabaju z plynu (hnojiva, plasty) ci kuria plynom (sklarne, hute) budu nekonkurencieschopni oproti povedzme cinskym na svetovych trhoch. Takze skrachuju alebo silne zredukuju produkciu-co samozrejme bude znamenat nizsiu spotrebu plynu, ale je to take strielanie sa do nohy, kedze je to asi ako ked sa setri hladovkou-pre stat velmi negativne a pochybujem, ze je to zapocitane do sumy, ktoru stat by vynaložil na popravu Ivana. Obyvatelstvo s predrazenym plynom bude musiet viac platit za teplo, takže obmedzí spotrebu v inych veciach…..zasa pokles statneho rozpoctu z dani, aj sekundarne prepustanie. Pri raste cien ropy, ktora sa lahsie nahradza, stale dojde k zvyseniu cien so vsetkymi dosledkami pre polnohospodarstvo a produkciu potravin….zasa nasledne pokles penazi, ktore budu obyvatelia minat na nieco ine. Maju toto ekonomovia naozaj zapocitane do tej sumy? Ci je to ako s vypoctom inflacie? Sice vidime rast cien na urovni 25%, ale hovorime ze 10-15, lebo neviem co islo dole. Naozaj neviem co, lebo osobne nic take nevidim

  14. Marfuša 13:01:21

    Proč bych měla chtít aby Rusko zbankrotovalo :unsure: ? Já proti nim nic nemám.

    • Pavel K 13:18:31

      :good: :good: :good: :heart: :bye:

  15. Def 14:51:17

    1) A ta cena 7600 Kč/ osobu je konečná nebo je to jen první splátka? Pokud bych tedy uvěřil, že je konečná, kam můžu poslat celou peníze za celou rodinu.
    2) Nyní asi poslední starostí Putina je, že mu exekutor polepí Kreml žlutými papírky. Komu vlastně dlužil?

    • Gene 15:50:58

      Komu dluzi? Rekl bych ze z velkeho procenta tem, kteri mu ty ucty zablokovali.

      • Boomer 16:41:13

        .. neumožní mu splácet dluh? A co jako s tím bude dál? Exekutoři vtrhnou do Kremlu a seberou mu porculánový servis po babičce? A bude po válce.. :whistle:

  16. jiří 15:31:43

    Výbušné video z Buči zachycuje důkaz, jak vojáci ukrajinské armády aranžovali na silnici mrtvá těla!
    https://aeronet.news/video-vybusne-video-z-buci-zachycuje-dukaz-jak-vojaci-ukrajinske-armady-aranzovali-na-silnici-mrtva-tela-pomoci-lan-je-tahali-doprostred-silnice-aby-byl-umocnen-efekt/

  17. Jiří 19:27:37

    Autor netuší, že „západ“ není celý zbytek světa. Rusko vyváží podstatnou část energií mimo USA a EU.
    (https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4963615/snadnym-sankcim-proti-rusku-je-konec-dalsi-uz-spojence-mohou-ekonomicky-zabolet.html)
    Autor by mohl vysvětlit, jak je možné, že rubl v posledních dnech výrazně posílil.
    Autor asi netuší, že plyn není možné dopravovat v kýblech a kapacity současných plynovodů nezajistí dopravu plynu z jiných států, než z Ruska. Takže vrchnosti nezbyde, než nařídit povinnou konzumaci luštěnin a zelí alespoň dva dny v týdnu.

  18. Mike 22:08:20

    Autor je kancelářský ekonom, který zřejmě v životě nebyl v reálném světě reálné ekonomiky.

    Wishful thinking. Jestli se tenhle blábol Kovandy dá vůbec nazvat thinking.

    Koneckonců, Rusko už přeci dávno zbankrotovalo – vždyť přeci už v roce 2014 všichni ekonomové, experti, novináři i moudří západní politici ujišťovali, že nejpozději do půl roku Rusko zbankrotuje – a to muselo nastat někdy v létě 2014 po těch předchozích sankcích.

    Jojo, očkování funguje, můj respirátor chrání tebe, tvůj respirátor chrání mě, stačí dvě dávky a máte doživotní imunitu, no, tak tři dávky, no tak možná čtyři, hodní ukrajinští fašouni demokraticky a humanitárně vraždí ruskou menšinu na Donbase a to je správné, ochrana této ruské menšiny před genocidou je fuj, napadení Iráku bylo super a sranda k popukání i přes statisíce mrtvých nevinných Iráčanů, invaze na Ukrajinu je fuj i přesto, že si mrtvé civilisty musí úkáčka vymýšlet, západní podpora islámských teroristů v Sýrii je boj za demokracii, demokratické referendum obyvatel Krymu je fuj a jasná anti-demokratická despocie, všechny světové ledovce roztály nejpozději už v roce 2010, jak byl v roce 2000 zcela nezvratný vědecký a mediální „konsensus“…

    Kovando, běž si pro čtvrtou dávku zcela bezpečné a zcela stoprocentně chránicí vrahcíny..

  19. Mike 22:10:27

    Autor, který žije jako v bavlnce v inkubátoru banky by měl někdy zvednout pr.del a podívat se do reálné ekonomiky.

    Díky zřetězením v reálné ekonomice bude 7 600 Kč na osobu možná reálná částka – ale denně.

    B-) B-) B-)

  20. Mike 22:52:52

    Nutno však říci, že v případě úplného embarga na dovoz ruských energi do zemí Evropské unie by zrovna Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však i tak bylo zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu. Vyplývá to ze závěrů studie Rady pro ekonomické analýzy při francouzské vládě, která byla zveřejněna včera (zde).

    ———
    Tak určitě! :yahoo: :yahoo: :yahoo:
    To budou jistě ti samí odborníci, kteří zcela vědecky došli k závěru, že z nejzaostalejších zemí Afriky k nám do Evropy přichází statisíce univeriztně vzdělaných syrských inženýrů a doktorů :yahoo: :yahoo: :yahoo:

  21. Jaro 05:55:08

    No ja bych obetoval 7600 kdyby uz konecne zbankrotoval Brussel :yes:
    A mozna by to bylo daleko mene, ty uz jsou i tak hluboko ve srackach…. B-)