Koho má volit euroskeptik?

Pokud člověk není tzv. „eurohujer“, tak má ve volbách do EP docela omezené možnosti. Jak a na základě čeho se rozhodovat? V prvé řadě vyloučíme evidentně proevropské strany typu TOP09, ČSSD, STAN a takovou tu bukanýrsko – korzárskou stranu … aha přebarvené komunisty – už vím – Piráty apod. Potom to na první pohled vypadá, že možností je spousta. Pojďme si probrat ty nejvýraznější.

1/ ANO. Ano – vymezuje se ústy pana Babiše vůči několika euronesmyslům typu přijetí eura, migrační politka, ale: jak věřit někomu, jehož firmy (pardon – firmy ve svěřeneckém fondu) jsou doslova závislé na dotacích z EU? Nevěřím, že by si kapr sám vypustil rybník. Již z tohoto důvodu je pro mne ANO naprosto nepřijatelné.

2/ SPD. Okamura má líbivá hesla jako Odejdeme po anglicku apod. Ale jak vidíme, tak Brexit není úplně dobrým příkladem bezproblémového odchodu. Navíc je pro mne Tomio neprůhledný neustálým zanikáním a vznikáním nových stran, které se mu pravidelně rozpadají. A sledováním různých rozhovorů s poslanci SPD v médiích nemám dojem, že se jedná (z hlediska intelektu) vždy o nejostřejší tužky v penálu.

3/ KSČM. Zajímavé je, že podle hlasování jejich zástupců v europarlamentu by byli docela přijatelní. Ale já jsem již starší ročník, totalitu jsem zažil a já jim jednoduše nevěřím. Navíc zbytek jejich programu je pro mne už úplně nezkousnutelný. Prostě tak nějak z principu volit komunisty nemůžu.

4/ Spousta pidistran. Například různá seskupení okolo paní Samkové, pana Matějky apod. Nic proti nim. Programy jsou hezké, argumentace také, jsou mi sympatičtí, ale má to jednu velikou chybu. Nikdo o nich neví. Hlas pro tyto strany je na 99,9% hlasem hozeným do kanálu bez možnosti cokoliv ovlivnit.

5/ ODS. V této straně je spousta realisticky smýšlejících lidí, ale i spousta oněch zmíněných „eurohujerů“. Vidím ODS jako stranu, která se snaží stůj co stůj získat bývalá procenta za cenu ústupků z pravicových pozic. Její zastupitelé již reformují EU 15 let bez jediného výsledku. Navíc, když se podívám, jak jejich reprezentace v EU hlasovala, tak jsou pro mne nepřijatelní.

6/ Svobodní. Tady je stejný problém jako již se zmíněnými „pidistranami“. Ale už jednou překvapili – i když jim průzkumy dávaly cca 1%, tak nakonec měli 1 europoslance a přesáhli hranici 5%. A pokud se podívám do historie, tak Petr Mach i Jiří Payne vždy hlaovali v souladu s mými představami. Ano, i zde je riziko, že můj hlas „spadne do kanálu“. Já to risknu, protože nemám jinou rálnou alternativu! Ale Svobodní jsou z mého pohledu ideově čistou stranou ve vztahu k EU a navíc největší z malých stran. Můj hlas tudíž půjde sem.