Jsem mírový štváč

Jsem mírový štváč.

Víte, co mi na té Ukrajině vadí nejvíc? Že se ty naše skvělé ojroatlantické hodnoty musí bránit pomocí baráků obyčejných lidí. Když ještě Američani byli lidé a za Druhé světové ustupovali před Japonci, tak na vjezdu do měst psali: „Open City“. Válka se vedla mimo města. Není to jen můj dojem, totéž píšou i ti kechlibarovi vojenští odborníci a všem slabším právě tohle doporučují. Ať bojují pomocí civilní infrastruktury, což nepřítele nutí zabíjet civilisty a toto zabíjení je možné pak vykreslovat jako důkaz jejich zrůdnosti. A opravdu se to tak dělá. Města se brání houfnicemi na hřištích mezi paneláky, obsazováním nejvyšších pater bytovek a proměňováním nemocnic na vojenská velitelství.

Je snadné vykreslit Rusa jako anticivilizačního démona, když přidáte obrázek z mariupolské porodnice. Dnes a denně slyšíte, jak Rusové záměrně vraždí civilisty a jak se s nimi nedá jednat. Ale jak vidno, Číňané, Indové i Arabové s nimi bez problémů jednají. Stejně tak je zajímavé, že tito genocidní vrazi v Chersonu nic nerozstříleli, ani nevraždí, ani tam nezničili jedinou nemocnici. Považuju za brutální chucpe, křičet o válečných zločinech ve frontovém městě.

Kde nebyla ukrajinská armáda, tam se žádné vraždění nekonalo. Jo, ať si Ukrajinci brání svojí zemi jak chtějí, když to jejich vlastním obyvatelům nevadí. Ale mně to vadí. Nějak to ty evropské hodnoty degraduje. Západní svoboda, bráněná dělostřelectvem na školních dvorech, přestává být rozpoznatelná od ruské knuty.

Jsem mírový štváč, protože tento způsob boje, je pro mě to nejhorší vystřízlivění. Bojovat pomocí civilních obětí a ničení baráků obyčejných lidí. Posílat zbraně, ať je rozbito ještě víc domů a zabito ještě víc civilistů, ale zároveň neudělat nic dalšího. Naše hodnoty už totiž nestojí ani za to, abychom Rusku zastavili příjmy za ropu a plyn. Hele, já to jako chápu. Bez ruských surovin jsme v prdeli všichni. Ale odmítám zavírat oči před prostým faktem, že v této válce podporujeme obě strany, což znamená, že bude o to víc rozstřílených domů a zabitých dětí. Že hlavní zbraň proti Rusku nejsou ani granáty ani ekonomické sankce, ale rozstřílené paneláky s hroby před nimi.

Jsem mírový štváč, protože to co děláme, nemá s civilizací nic společného. Buď se za Ukrajinu zcela postavíme, zavedeme válečnou ekonomiku, budeme žít v přídělovém systému a Putina to ekonomicky položí…. Nebo to prostě nemá cenu, protože ekonomická izolace Ruska se nekoná, Rusko je schopné nadále prodávat suroviny jinam a globální ekonomika mu přihrává pořád stejné peníze ať prodává hodně nebo málo a pak nemá smysl zásobovat Ukrajinu zbraněmi, protože jich stejně nedodáváme dost a hlavní zbraní je ukrajinský Vasil, kterému hoří dům a natáčí se to na kameru. Jsem mírový štváč, protože děláme totéž co v Afghanistánu. Něco podporujeme, ale neděláme to dostatečně. Děláme to málo, máme to špatně spočítané a výsledkem rozhodně nebude nic dobrého.

Jsem mírový štváč, protože příliš často vidím videa ruské propagandy, kterak od Ukrajinců získali další kořistní Javeliny a další zbraně. Dokonce občas vidím úplně neuvěřitelné obrázky tisíců tun munice, která změnila majitele. Musím se přitom zamýšlet nad tím, že Rusové možná dobře vědí, proč neútočí na kanály dodávající západní zbraně. Je pro ně lepší, aby jim to Ukrajinci dovezli až pod nos a pak jim to dílem seberou a dílem rozbijí. Zároveň sleduju i cvrkot na Západě a tyto dotazy se tam množí. Západem dodané zbraně míří na černý trh a kdo ví, kolik z těch dodávek Rusové vůbec neukořistili, ale rovnou si je koupili.

Jsem mírový štváč, protože nechci, aby za pár let probíhalo totéž tady. Někdo z NATO bude dodávat zbraně a Brno bude frontové město, které bude bráněno tím, že na Zelňáku budou stát raketomety. Nechci, aby někdo bránil naše vesnice podobně jako tam na Ukrajině. Nechci, aby hlavní zbraň Západu byl Míra Karas, kterak točí srdceryvnou reportáž, jak ruský granát zabil mojí ženu… a samozřejmě už neřekne, že ta střela měla trefit minomet, co mi postavili před barákem. Já mám co ztratit. Nechci aby moji synové jednou museli narukovat do zákopů a v nich se museli nechat rozstřílet, protože opuštění zbytečných linií by byla zrada, která bude trestána jako za Hitlera.

Jsem mírový štváč, protože Bůh s námi, jestli si Rus spočítal, že Západ už je dostatečně slabý, aby se mu postavil. Že to prostě ustojí, zaplatí cenu za vítězství… a prostě do toho půjde. Pokud Rusko za strašných ztrát nakonec zvítězí, bude Putin nesnesitelný, my budeme mít prázdné muničáky a budou nám na hlavu padat naše vlastní granáty, které jsme dodali na Ukrajinu, aby Putin nevyhrál.

Jsem mírový štváč, protože obyčejnému chudákovi se žádná válka ještě nikdy nevyplatila. Zatřeste světem a pak se podívejte, kdo to schytal. Vždycky to budou ti dole. Chci, aby se s Ruskem jednalo. Aby výsledkem nebyla nová železná opona. Chci aby výsledkem bylo uspořádání, které nám chvíli vydrží. Nechci další štengrování. Když s Ruskem mohou jednat Číňané, můžeme my taky.

Jsem mírový štváč, protože při ukrajinském způsobu válčení je mi celkem jedno, kdo tu bude vládnout. Může se to jmenovat Evropské hodnoty, může se to jmenovat Ruská říše, může se to jmenovat Nová hedvábná stezka, ale ve všech případech mi budou vládnout nadnárodní korporace jejichž ekonomická síla je tak velká, že si před nimi sedne na zadek každý. I ty nejsvobodnější volby musejí respektovat mocenskou realitu miliardářů a korporací. Každou chvíli tu chodíme k volbám, volíme modře i fialově, oranžově i černě, ale romských ghet přibývá, zákony nás dusí čím dál víc a svobody máme méně a méně. Ani Babiš ani Zeman nezmění nic na tom, že jsme sedmnáctý bundesstát. A já nechci, aby naše zemička skončila v ohni ukrajinské taktiky.

Jsem mírový štváč. Obávám se, že Ukrajina nevítězí, obávám se, že Západem dodané zbraně se dostávají do rukou nepříteli, nechci, aby se za svobodu bojovalo ponoukáním k válečným hrůzám. Pokud je nutné bojovat tímto způsobem, tak vám na takovou svobodu kašlu.

a.a. (Apoštol)