Josef Koukal, dost často zapomínaný pilot a hrdina par excellence
IDA FÜRSTOVÁ
Narodil v Jenišovicích 6. 5. 1912, pocházel z devíti dětí. Přes velmi silný odpor otce nastoupil do Školy leteckého dorostu a následně do stíhací školy v Chebu. Tu vedl František Novák, přezdívaný Král vzduchu, několikanásobný vítěz v letecké akrobacii.
[ad#clanek-respo]
Od roku 1935 Josef Koukal pracoval jako zkušební pilot u firmy Beneš a Mráz v Chocni. Jako zkušební pilot létal na 55 typech letadel a zalétal 12 prototypů letadel. Již v té době velmi dobře hovořil francouzsky, německy, anglicky a polsky.
Po okupaci prošel Polskem, dále do Rumunska, Istanbulu a přes Sýrii do Francie. Následně po porážce Francie do Anglie, kde se v Duxfordu formovala 310. československá stíhací squadrona.
Zapojil se do Battle of Britain už v srpnu 1940 a 3. září 1940 sestřelil dvoumotorový těžký stíhací letoun Messerschmitt Bf 110.
K osudovému letu došlo 7.9.1940, kdy byl jeho letoun Hawker Huricane V. zasažen omylem protiletadlovým granátem. Letadlo začalo hořet a Josef Koukal se nemohl dostat ven. Až poté, co vybuchly nádrže, byl vymrštěn z vraku. Ohořelou rukou se mu podařilo zatáhnout za padák a celou dobu, kterou se snášel na pole Wrightových, hořel.
Díky tomu se začala v Británii rozvíjet jak léčba popálenin, tak plastická chirurgie. Tu si vzal na starost doktor Archibald McIndoe v nemocnici East Grinstead nedaleko Londýna. Na popálených pilotech se prakticky učil a zkoušel všechny možné i nemožné postupy, metody a léčby. Tak vznikl Klub pokusných morčat, tedy The Guinea Pig Club, jehož členem se Josef Koukal nedobrovolně stal.
Nebudu tady popisovat hrůzy a útrapy, které Josef Koukal prožil. Ze vzpomínek uvedu jen jeden zážitek, kdy cestoval vlakem a v kupé sedící holčička se rozplakala strachem se slovy bubák.
Co se odehrávalo po roce 1948, byla rovněž tragédie. S manželkou a dvěma syny žili v jednom pokoji za bídných podmínek. Aby si trochu přivydělal, spravoval tajně malé motorky. Rukama, které mu do smrti zůstaly zkřivené žárem z hořícího letounu. Tak mizerný důchod dostal.
Jeho spolubojovníci, kteří na tom nebyli o moc lépe, se snažili pomoci. Byl natolik hrdý, že vždy odmítl.
Josef Koukal byl vynikající pilot a především vynikající a statečný člověk. Ráda bych tímto vzdala Josefu Koukalovi čest a zároveň připomněla všem, kteří zpochybňují účast československých jednotek ve druhé světové válce, že jsme bojovali na všech frontách statečně a se ctí.
Josef Koukal zemřel před třiceti sedmi lety, 23.2.1980. Čest jeho památce.
[ad#pp-clanek-ctverec]