Jak jsem nedávno popsal, je velmi obtížné sehnat chladničku, schopnou funkce v chladnějším okolí, přestože je jasné, že do čím většího chladna ji uživatel postaví, tím bude její provoz šetrnější.
Ještě k těm chladničkám
PERGILL
Koupě
Nakonec jsme jednu nalezli s minimálním sehnatelným limitem pro teplotu okolí 10 stupňů a po menším dramatu, zda bude pasovat do místa pro ni vyhraněného, i koupili, instalovali a spustili. Běží, chladí a je, pochopitelně, polepena štítky, informujícími nás o tom, jak šíleně úsporná a ekologická je. Pravděpodobně právě pro tu úspornost nových přestaly být k dostání normální chladničky, co fungovaly až do chladničkové teploty ve svém okolí.
Problém
Chladnička se tváří velice high tech, takže má na sobě i displej, ukazující, na jakou teplotu je nastavena. Uživatel může být spokojen z číslice 6 nebo 4 (myšleno stupně Celsia) na displeji.
Problém nastane u uživatele šťourala, který se nespokojí s oním čísílkem na displeji, a dá dovnitř obyčejný teploměr (raději dva, my dali rovnou tři). Pak je velice zajímavé, že při svítící šestce se vevnitř naměří těmi teploměry shodně 9 – 10 stupňů, což je jednoznačně na zajištění potravin proti kažení málo.
Vzpomínka
Kdysi můj spolužák a dobrý kamarád charakterizoval socialismus, jako systém vykazování neexistující reality. Tím zahrnul pod jednu střechu vše, co se při nejrůznějším výkaznictví nadhodnocovalo, pak se to filtrovalo přes systém socialistických goebbelsů a nakonec se to slavnostně zveřejňovalo v novinách či televizi.
Prakticky socialismus chcípl mimo jiné na to, že ani sami komunističtí papaláši nebyli pravdivě a v reálném rozsahu informováni o tom, jak moc v p..li celý stát, a zejména jeho ekonomika, je. Protože se používalo nejrůznější tvůrčí výkaznictví, aby se ukázalo, že jsme ten plán tak nějak přece splnili. Nejlépe s půlročním až ročním předstihem, podle socialistických závazků.
Pak ovšem došlo k tomu, že to, co režim na základě těchto (ještě tvůrčím způsobem v centru vylepšených) výkazů presentoval, bylo natolik odlišné od reality, že to opravdu mlátilo do očí i ty nejblbější a nejvíc ideologicky pevné občany a soudruhy. A otevřela se tím cesta k sedmnáctému listopadu.
Jen mě tak napadlo
Jestliže budu mít blbou a „energetickou účinností nevyhovující“ Calexku, budu ji chladit na deset stupňů a budu počítat její účinnost tak, jako by při dané spotřebě chladila na 6, případně 4 stupně, nedostanu se s ní náhodou do super AA energeticky úsporné třídy, do jaké jsou zařazovány „moderní úsporné“ chladničky, i tahle „zastaralá a co do efektivity nevyhovující“ zařízení?
A není celá ta „úspornost“ moderních elektrických přístrojů, zdaleka ne jen těch chladniček, prostě jen výkaznictvím postavená „ekologická kulisa“, za níž se skrývá leda něco velice ošklivého? Konec konců, tak to i fungovalo při testování motorů na fyzikálně nemožné limity produkce NOx.
A není celá ta ekologie jen a jen podvod na lidi? Ostatně, i v mnoha dalších oblastech je to možné konstatovat se stoprocentní jistotou.
Nehledě k tomu, že pokud se v těch „super eko“ chladničkách potraviny zkazí, tak je lidé vyhodí a nastane ztráta, zcela jistě přepočítatelná i na „ekologickou stopu“. A pokud ty potraviny snědí a onemocní, i to se dá na „ekologickou stopu“ přepočítat. I úmrtí, když už jsme u toho.
Pokud trochu zevšeobecním svou autentickou zkušenost s „ekologickou“ chladničkou a přidám informace z oblastí, kde se podvodnost ekologie už proflákla, nutně musím dospět k závěru, že veškerá ekologie není nic jiného než podvod na lidech, jako jí ostatně byl i ten socialismus.