Jedná prezident Pavel v kauze střetu zájmů nestranně?

Parlamentní volby v říjnu letošního roku skončily přesvědčivým vítězstvím opozičních stran, z nichž největší podporu voličů získalo Babišovo ANO.

V posledních týdnech sledujeme přetahovanou mezi prezidentem Petrem Pavlem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem o zformování nové vlády. Hlavním argumentem prezidenta pro vyčkávání je existující střet zájmů vítěze voleb a zároveň vlastníka koncernu firem a firmiček pod souhrnným názvem Agrofert.

Jádrem problému je skutečnost, že Babiš pretenduje na funkci premiéra, ale zároveň má ekonomický zájem ve firmě, která pravidelně soutěží o veřejné dotace. Dalším argumentem je možnost, že Babišův střet zájmů by mohl ohrozit postavení Česka v EU, tj. ohrozit evropské dotace v Česku. Podstatou problému  je nicméně skutečnost, že česká legislativa je v těchto otázkách dost děravá, takže ani lex Babiš z roku 2017, ani svěřenecké fondy tento problém neřeší dostatečně. Pavel tak sice má po ruce validní argument, ten nicméně zapadá do určitého kontextu.

Na prvním místě: střet zájmů bohužel není v české politice nijak ojedinělým jevem a má různé tváře. Politici vlastní firmy, které potom získávají veřejné dotace, využívají rodinného nepotismu či klientelismu, případně zpeněžují znalosti a kontakty z politiky po odchodu z funkce či naopak. Nejde zdaleka jenom o Andreje Babiše a představitele „zlé“ části české politiky z hnutí ANO. Na veřejnost se během let dostaly například kauzy střetu zájmů bývalého sociálnědemokratického ministra Miroslava Tomana, člena ODS Pavla Blažka nebo člena STANu Petra Gazdíka. Nakonec si připomeňme skutečnost, že poradce premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar přešel do veřejné funkce z pozice konzultanta zbrojovky Czechoslovak Group, jejíž majitel se stal v roce 2024 nejbohatším Čechem. Jistě shodou náhod a vlastní pílí… Odcházející ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zase létá na golf s šéfem firmy, která od státu dostává dotace (Válek samozřejmě o ničem neví).  A nejnověji policie vyšetřuje do voleb podle všeho nedotknutelného poradce premiéra Fialy Ivana Netuku v souvislosti s kauzou v nemocnici IKEM. Tyto různé případy střetu zájmů a prolínání veřejných funkcí a soukromého byznysu naznačují, že se jedná jenom o špičku ledovce, jehož velká část zůstává skryta před veřejností a není medializována.

Na druhém místě: zcela chybí reflexe skutečnosti, že Babiš v české politice je naprosto logickým vyústěním oslavovaného polistopadového vývoje, především privatizace a deregulace, ale i celkového komerčního étosu (trh a peníze jsou svoboda), který prostupuje českou společnost a politiku. V tomto kontextu se veřejné stalo jen širším prostorem k další a další privatizaci. Nad touto skutečností se ale český politický a mediální mainstream jenom velmi nerad zamýšlí, natož aby ji reflektoval. Je to hlavně proto, že se sám stal poslušným sluhou oligarchizace Česka.

Pavlova současná péče o Babišův střet zájmů zas podléhá logice českého politikaření. Prezident Pavel se samotnému tématu střetu zájmů v české politice nijak výrazně nevěnuje, jeho zájem o Babišův případ je projevem mnohem širších problémů. Tady musíme zpozornět. Pavel sice řekl, že česká legislativa není v tomto případě dostatečně jasná, tím však jeho moderování veřejné diskuze k tomuto tématu skončilo. Dále se jeho kroky i veřejné komentáře soustředí pouze na Andreje Babiše.

Bída celé kauzy tak spočívá v tom, že Babišův případ neslouží k tomu, aby se otázka střetu zájmů v české politice opravdu vyřešila a získala dobře definované a pokud možno jasné mantinely pro všechny případy. Tato do očí bijící selektivnost je logicky zdrojem nezájmu veřejnosti, kterou už tisíc dvojích metrů umořilo k naprosté apatii. A tak volí majitele Agrofertu Babiše. Prezident jen umocňuje stav, v němž se tato kauza stala nástrojem boje o kontrolu nad veřejnými zdroji a polického boje dvou táborů oligarchů, který se dnes vede prostřednictvím politiků, politických projektů a médií, případně volebního marketingu. Nejde v něm o principy a nevede se demokraticky. Daleko spíš jde o to, aby se vlk nažral (Babiš z kola ven) a koza zůstala celá (privatizace veřejného a „liberální/správná“ oligarchizace dál pokračovala).