Jedenáctero k volbám

K sepsání následujících řádků mě inspiroval jednak článek Ladislava Jakla, jednak rozhovor s Václavem Klausem. Prostupuje jimi oprávněná skepse, že volby nezmění vývoj ve většině oblastí lidského života, která plyne z toho, že:

• naše volby jsou z hlediska celoevropského naprostou marginálií a těžko něco mohou změnit,
• volební preference přisuzují vítězství stranám, od kterých nelze žádnou změnu očekávat,
• strany, které jdou do voleb, v drtivé většině jedou na vlně populismu a řešení, která by současné trendy mohla obrátit, nenabízí ze strachu, že by přišly o potřebné voličské hlasy.

Pokud se od této skepse oprostíme a zamyslíme se nad tím, co by nejen naše, ale i evropská ekonomika (resp. celá společnost), potřebovala, dojdeme k následujícím bodům (řazení je náhodné, víceméně tak, jak mi ty body přicházely na jazyk):

1. Důraz na základní pilíř fungující ekonomiky – vlastnická práva. Neříkám, že nás čeká znárodňování, současná levice moc dobře ví, že to k ovládání ekonomiky nepotřebuje. Ale přikazování automobilkám, co mají vyrábět nebo normy na počty žen v řídících orgánech soukromých firem vlastnická práva silně narušuje a je otázka, kam až současná politická reprezentace hodlá zajít.
2. Životní prostředí není a nebude lepší díky směrnicím a nařízením jakékoli vlády nebo komise. Lepší bude díky bohatnoucí společnosti.
3. Státní výdaje nelze směřovat do soukromých firem, ať už jsou úmysly těchto transferů sebelepší. Vždy to povede k neefektivitě, plýtvání a korupci. Stát se má výhradně zaměřovat na financování tzv. veřejných statků (veřejný statek není ani ZOO, ani golfové hřiště, ani výrobní linka na cokoli).
4. Korupce tu vždy bude a je samozřejmě nutné ji postihovat. Ale platí, že čím větší stát, tím větší korupce. Základním prostředkem ke snižování korupce je tedy omezování státu.
5. Státní rozpočet má být vyrovnaný, minimálně ve střednědobém horizontu. To je při současných deficitech v podstatě vyloučené.
6. Klíčovou podmínkou ekonomického a společenského rozvoje je svoboda slova.
7. Masová migrace je útok na samou podstatu euro atlantické civilizace. Soužití dvou naprosto různých kultur nemůže fungovat.
8. Nelze zpochybňovat lidskou racionalitu. To, že je člověk racionální, neznamená, že nedělá chyby. Ale zpochybňování racionality vede k tomu, že připustíme, že by nám někdo měl říkat, jak se máme chovat, aby to bylo racionální. To je živná půda pro komunisty všeho druhu.
9. Školství se musí speciálně zaměřit na nadané žáky a studenty. Protože to jednou budou ti, kteří budou táhnout společnost. Inkluze je přesný opak.
10. Je nutné respektovat práva menšin, ale není možné před každým jejich požadavkem ustupovat a dělat z něj politickou agendu.
11. Je nutné podporovat mezinárodní obchod jako zdroj bohatství. Politika cel a kvót nikam nevede.

Tak by bylo možné pokračovat. Zmíněné body jsou základní principy, díky nimž se v 19. století rozvinul kapitalismus, což je systém, kterému vděčíme za naše současné bohatství. Není to systém ideální a všem prospívající, ale lepší nevymysleli ani svého času v Moskvě a nevymyslí ho ani nyní v Bruselu. A je v ostrém protikladu vůči současné sociálně předávkované, předotované a přeregulované ekonomice EU.