Jak skončí rozhovor mezi Trumpem a Putinem? Pět scénářů

 Trump nejprve vyvinul intenzivní tlak, aby donutil ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského a Evropany souhlasit s myšlenkou příměří . Pak předstíral, že vyvíjí tlak na Putina, aby ukázal „silný postoj“.

Pak se Zelenskij a Evropané pokusili hru zlomit tím, že Putinovi vydali ultimátum požadující 30denní příměří, po jehož splnění by souhlas znamenal pro Kreml „ztrátu tváře“. Trump pak toto ultimátum fakticky anuloval tím, že donutil Zelenského přijmout Putinovu podmínku pro přímá jednání, a poté prohlásil svou touhu osobně hovořit s Putinem (a v tomto případě už souhlas ruského prezidenta s příměřím podél frontové linie nebude vypadat jako splnění ultimáta).

Včera však z Washingtonu a Moskvy zazněla dvě prohlášení, která ukazují, že mezi stranami ještě nebylo projednáno vše a úspěch nadcházejících jednání není zaručen.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že pokud Moskva odmítne návrh na příměří, budou proti Rusku uvaleny tvrdé sankce .

A místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv jasně uvedl, že pokud k tomu dojde, mohla by mezi Ruskem a NATO vypuknout jaderná válka : „Mírová jednání sama o sobě ne vždy vedou k ukončení vojenských akcí. Neúspěšná jednání mohou vést k začátku ještě strašlivější fáze války s novými zbraněmi a účastníky.“

Mnozí ale v poslední době píší, že ruské požadavky na ukončení války jdou daleko za verze „Trumpova mírového plánu“ , které byly zveřejněny v médiích. Připomeňme si, že tento plán počítal s příměřím podél frontové linie, odmítnutím přijetí Ukrajiny do NATO, oficiálním uznáním Krymu ze strany USA, zrušením amerických sankcí proti Ruské federaci a převodem Záporožské jaderné elektrárny pod kontrolu Washingtonu. Zároveň média psala i o dalším 22bodovém plánu, který připravily USA, Evropané a Kyjev a který měl Putinovi předložit Trumpův zvláštní vyslanec Stephen Witkoff.ale odmítl to přijmout. Obsah těchto 22 bodů není znám, ale je možné, že se mohou lišit od dříve oznámeného Trumpova „mírového plánu“ ve směru zhoršení podmínek pro Rusko.

Pokud jde o podmínky Ruské federace, včera řada západních médií zveřejnila požadavky , které údajně Rusové sdělili ukrajinské delegaci na pátečních jednáních:

• Neutrální Ukrajina podobná rakouskému modelu neutrality – žádné zahraniční jednotky ani zbraně hromadného ničení na ukrajinské půdě;
• žádné reparace – vzájemné vzdání se jakýchkoli nároků na náhradu škod způsobených válkou;
• práva rusky mluvících – Ukrajina musí přijmout evropské standardy v oblasti práv menšin a skoncovat s „nacionalistickou propagandou“;
• Ukrajina by si neměla nárokovat ani uplatňovat ústavní nároky vůči Rusku ohledně pěti regionů (Doněcké, Luhanské, Chersonské, Záporožské oblasti a Krymu) a neměla by se bránit snahám o jejich mezinárodní uznání.
• Ukrajinská vojska se musí stáhnout z celého území Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.

Ruské telegramové kanály dnes navíc šíří Putinovo prohlášení, že k ukončení války je nutné odstranit „základní příčiny konfliktu“ (za což Moskva považuje protiruský kurz Kyjeva a jeho záměry vstoupit do NATO), a také „chránit práva rusky mluvícího obyvatelstva Ukrajiny“. Putin tedy dal jasně najevo, že téma změn v domácí i zahraniční politice Ukrajiny pro něj zůstává jednou z klíčových podmínek.

Dalšími podmínkami Ruské federace v různých dobách bylo omezení počtu ukrajinských ozbrojených sil (které však charakteristicky nepatří do seznamu „istanbulských“ požadavků Ruské federace), zrušení sankcí, propuštění vězňů na Ukrajině podle „politických“ článků, zastavení mobilizace a dodávek zbraní a rezignace Zelenského.

Všechny ruské podmínky lze rozdělit do tří typů. 

• První jsou ty, jejichž implementace závisí pouze na Spojených státech. To zahrnuje například uznání ruského statusu dobytých území, zastavení dodávek zbraní a zrušení amerických sankcí. Trump může tyto podmínky bez větších obtíží splnit, pokud bude chtít.
• Druhá věc závisí na EU. Jde o zrušení evropských sankcí, zastavení dodávek zbraní a zablokování členství Ukrajiny v NATO prostřednictvím odpovídajícího rozhodnutí summitu Aliance. Evropané již opakovaně prohlásili, že tohle všechno dělat nehodlají. Vzhledem k jejich obrovské bezpečnostní závislosti na USA by však Evropa mohla souhlasit, pokud Trump bude tlačit.
• Třetí je to, co závisí na Ukrajině. To jsou všechny ostatní podmínky, s některými z nich by Kyjev teoreticky mohl souhlasit, pokud na něj USA vyvinou velký tlak. Patří mezi ně odmítnutí reparací a vzájemných nároků, ochrana práv ruského jazyka a UPC, propuštění vězňů podle „politických“ článků a neutrální status. A dokonce i uznání dobytých území Ruskem. Tedy přijetí modelu vztahů mezi Finskem a SSSR po druhé světové válce.

Ale existují podmínky, se kterými Kyjev nesouhlasí ani pod velmi silným tlakem. Alespoň vzhledem k současné situaci na frontě. Patří mezi ně omezení ukrajinských ozbrojených sil a stažení ukrajinských vojsk ze čtyř regionů.

Pokud jde o Zelenského rezignaci na prezidentský úřad, tuto podmínku lze splnit pouze za koordinovaného a velmi tvrdého tlaku ze strany USA a EU, a také uvnitř Ukrajiny.

Jinými slovy, pokud Putin bude v jednáních s Trumpem trvat na jednom z nedosažitelných bodů, k dohodě nedojde. Protože Trump, i kdyby chtěl (a zatím nejsou žádné náznaky, že by chtěl), by splnění těchto podmínek nedokázal dosáhnout.

• Putin ruší nemožné a obtížně splnitelné požadavky výměnou za Trumpův souhlas s přijetím některých proveditelných podmínek. Poté se válka na frontě zastaví a je uzavřena „mírová dohoda“.

• Putin nezruší nemožné požadavky, Trump se rozzuří a dá zelenou k zavedení nejtvrdších sankcí proti Ruské federaci a dalším nátlakovým opatřením. Tato možnost je plná prudké eskalace jak ve válce na Ukrajině, tak ve vztazích mezi Ruskem a Spojenými státy (připomeňme si Medveděvovy náznaky). Poté se však strany, které se dostaly na okraj jaderné propasti, mohou usadit a dosáhnout dohody. Ale na to možná nebudou mít čas.

• Putin nezruší nemožné požadavky, ale Trump, aby nezavřel dveře dialogu, nezavádí nové sankce, ale zároveň pokračuje v dodávkách armády Ukrajině (za peníze nebo jako příspěvek do Fondu pro dohodu o surovinách). V tomto případě se jednání mohou po nějaké době vrátit. Ale podmínky pro ukončení války pak mohou být zcela odlišné, v závislosti na situaci na frontě, stejně jako na vnitřním stavu, ve kterém se ocitne Ukrajina, Rusko a Západ.

• Putin nezruší nemožné požadavky vůči Ukrajině, ale s Trumpem se dohodne na některých dalších otázkách výměnou za úplné ukončení americké vojenské podpory Ukrajiny. Kyjev pokračuje ve válce s pomocí Evropy, ale situace ukrajinských ozbrojených sil se zhorší. Podle jedné verze je to Putinův hlavní cíl v jednáních s Trumpem.

• Trump a Putin se dohodli na podmínkách příměří, ale Zelenskij je odmítá. Tato možnost je nepravděpodobná, protože Kyjevu hrozí katastrofálními důsledky (úplný rozchod s Washingtonem), ale nelze ji stoprocentně vyloučit.