Jak se nevyplácí ignorovat regiony
ŠTĚPÁN CHÁB
Viděl jsem fotky staré více než sto let z našeho kraje. Nejvíc mě fascinovala promenáda kolem rybníku, který stojí nedaleko našeho domu. Krásný rybník, na něm lodičky, u břehu posezení a korzo místní smetánky, která se po vzoru Vídně prostě bavila v nafintěných obláčcích společenských šatů. Žádné okresní město, ani v dohledu. Žijeme v zastrčeném koutu Šluknovského výběžku, na vesnici. Ten pohled na tentýž rybník dnes je trochu smutný.
U rybníku je „polní cesta“, přes stavidlo stojí most. Vybudovaný za bolševika. Před dvěma roky se most propadl. Obec to vyřešila zahrazením přístupové cesty. Dva roky se nic nedělo. A dít nejspíš nebude. Samotný rybník je všední. Korzo zmizelo, zmizely i lodičky, obláčky společenských šatů aby člověk pohledal. Člověka při pohledu na současný stav napadají taková podivná slova – zanedbanost, ošklivost, nezájem. Rybník teď slouží jako chovný. Jednou za pár let se vypustí a začne výlov kaprů. Není to příliš společenská událost.
A ano, to, snad právě to definuje náš kraj. Slovo ošklivost, slovo nezájem. A zanedbanost. Je to daň za posledních třicet let hromadění zdrojů a mizení lidí z kraje do centra hromadění zdrojů. Posledních třicet let, které navázaly na dalších čtyřicet let kolektivismu. Sedmdesát let permanentního úpadku.
Ovšem ne pouze úpadku kraje, obcí, ale i úpadku lidí, celé společnosti.
Psal jsem před týdnem o společnosti Zemspol, která se jala loni před zimou pohnojit nedalekou pastvinu. Letos s probouzejícím se jarem jsem přes pastvinu s dětmi vyrazil na výpravu. Mezi hnojem, poházeným po pastvině, jsme pak objevili velké množství sítí z balíků na seno z polypropylenu. Byly všude. Nasbírali jsme pak během čtyř dnů deset tašek těchto sítí.
Na článek se mi ozval bývalý ředitel Zemspolu. A řekl mi, kde je faktický problém. V zaměstnancích. „Deset let jsem v Zemspolu bojoval s vlastními zaměstnanci o přístupu k přírodě a pozemkům. Marně. Deset let jsem se je snažil naučit, že plastové lahve od minerálky se nevyhazují z traktoru na pozemek, ale dovezou se zpět na středisko. Že hnůj je meziprodukt, který vracíme do přírody, nikoliv smetiště. Že sítě a folie nemají být součástí životního prostředí,“ napsal mi MVDr. Ing. Anton Herman.
A pokračoval dál. „Tohle není věcí přístupu firmy a jejích jednatelů. Tohle je přístup samotných domorodých obyvatel – místních zaměstnanců. Zde se, pane Chábe, mýlíte. To není věcí velkého nebo malého hospodáře, to hospodaření jako prase dělají zaměstnanci, místní lidi. Bohužel, představa, že při vysoké nezaměstnanosti ve výběžku si můžete vybírat lidi, je nereálná. Bere se každý, kdo je ochoten pracovat, docela často i ta ochota časem zmizí. O odbornosti a zodpovědnosti si většinou můžeme nechat jenom zdát,“ napsal mi pan Herman.
A pak použil moc pěkné slovní spojení. „Je to taková ,diktatura proletariátu’ v daném místě a čase. Místní převládající mentalita není o tom, že chci mít příležitost a postarám se o sebe, ale o tom, kdo mi co dá, případně alespoň slíbí,“ napsal Herman.
Kde je chyba? „Bez investic do vzdělání a kulturního života sem kvalitní lidi nedostanete, a pokud se tady nějaký vyskytne, raději uteče za lepším,“ míní pan Herman. Jsem téhož mínění. Čtyřicet let kolektivizace a úpadku společenské zodpovědnosti nejde jen tak nastartovat revolucí. Na tom se musí pracovat desetiletí. Jenže porevolučních třicet let uteklo a výběžek, sice s mnohdy opravenými fasádami, neustále žije duševně v jezeďácké kolektivizaci. A nynější režim se snaží na podobné kraje republiky zapomenout.
Musí tady, abych tak řekl, vzniknout ono korzo kolem rybníka, kolem kterého se bude promenádovat místní smetánka. Musí tu vzniknout důvody pro to tu chtít žít. Ale jak to udělat, když se tu rozpadá i základní dostupnost služeb, za kulturu se považuje příjezd kolotočů uprostřed léta a práce je tu špatná a podhodnocená.
Jak ale naučit místní, že polypropylen na pastvině ubližuje. Ubližuje dobytku, který se tam bude pást, ubližuje přírodě, ubližuje jim samotným, protože se jim dostane do spodních vod, ubližuje očím a duši, protože vidět ohavnost a ošklivost a nesehnout se, a tím ji odstranit, je vrchol nezájmu a faktická smrt společnosti. Příroda je přece nedílnou součástí člověka. A pokud nevidí, že jí ubližuje, je jen karikaturou člověka.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc DUBEN 2025:
**********************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Anonym 330,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Yvona Škurková 200,- Kč, Václav Vohánka 1000,- Kč, Stanislav Studenovský 500,- Kč, MUDr. Martin Volný 1000,- Kč, Ladislav Konopka 400,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, František Burda 50,- Kč, Anonym 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Ivo Pimper 400,- Kč, Táňa Shcherban 500,- Kč, Miroslav Hloušek 200,- Kč, Vladimír Broul 500,- Kč, Luboš Sucharda 500,- Kč, Květuše Zlesáková 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Jiří Randák 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Jaroslav Mazač 200,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Petr Včelka 800,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, František Hubený 300,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč
Celkem za měsíc: ... 15 300,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační.
(12 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Cenzura neustává, svět internetu informuje...
JINDŘICH KULHAVÝ Sociální sítě lze považovat nejen za komunikační kanál, kterým se k nám dostává obrovské množství zpráv, ale
Skandál v Chemnitzu: Merkelová lhala o pogr...
PETR BYSTRON Merkelová byla přistižena u šíření falešných zpráv o demonstracích. Události v Chemnitzu dramaticky vyostřily vnitropolitickou situaci v
Pane autore, vy sbáte vy velké kusy plastu. Dobře….ale ty malé kousky plastu, které vznikají tím, že naše božská EU nařídila propojit plastovým provázkem PET láhev a víčko a které všichni odtrhávají a zahazují, ty sebrat nelze.