
Jak se baví internet: Stierlitz
EMA 13|02|2016
Roubíček šel na trh prodat koně. Zastihla ho velká bouře a on dostal strach,že přijde o život a začal se modlit:
– Bože, když to dobře dopadne, tak peníze za prodej koně daruji naší synagoze!
Bouře skončila a všechno dobře dopadlo.Roubíček dorazil na trh.Koně držel za řemen a v náručí měl slepici.
– Chcete toho koně prodat?- ptá se ho sedlák.
– Ano,- říká Roubíček,- ale jenom spolu se slepicí.
– A kolik stojí spolu?
– Slepice 10 000 korun a kůň 100 korun.
[ad#clanek-respo]
Pět vtipů o Stierlitzovi:
23. února si Stierlitz vzal svoji starou oblíbenou buďonovku, do rukou uchopil velkou rudou vlajku a zpívaje revoluční písně vyrazil k říšskému kancléřství. Toho dne byl tak blízko k prozrazení, jako ještě nikdy předtím.
V říšské kanceláři besedují Hitler a Mussolini.
Náhle vstoupil Stierlitz, pomocí šperháku otevřel sejf, vytáhnul dokumenty, které potřeboval a klidně je začal fotografovat.
Zkoprnělý Duce jej chvíli nevěřícně pozoroval a pak se optal: „Kdo je to, Mein Führer?“
„Ále, to je slavný sovětský rozvědčík, plukovník Isajev!“ odpověděl Hitler.
„To je divné. A proč ho nezatknete?“ podivil se Duce.
„To nemá smysl, stejně se vždycky z toho vykroutí,“ pravil rezignovaně Hitler.
Jde Hitler na tajné jednání a vidí přede dveřmi sálu velkou kovovou bednu.
„Co to tady leží?“
„Stierlitz tady instaloval nejnovější sovětskou miniaturizovanou odposlouchávací aparaturu,“ vysvětluje Müller.
„Tak proč jste to ještě neodnesli, když už jste to odhalili?!“ rozkřikl se Hitler.
„Chtěli jsme, ale nikdo z nás to neunese,“ posmutněl Müller.
Stierlitz chodil po říšském kancléřství s rozepnutým poklopcem, ze kterého čouhaly rudé trenýrky.
Nikoho z přítomných ani náhodou nenapadlo, že Stierlitz tímto způsobem oslavuje 1.máj.
Sovětská letadla bombardovala Berlín. Bombardovala nemilosrdně, ale opatrně, protože všichni piloti věděli, že tam dole je Stierlitz.
Ježíš kráčí pouští a náhle potká slepého velebného starce.
„Co tady hledáš, dobrý muži?“
„Hledám syna,“ opáčí kmet.
„Možná jsem ho potkal, popiš mi ho,“ vyzve ho Ježíš.
„Je ušlechtilý, plný lásky a dobroty a v rukou i v nohou má hřebíky,“ rozeštká se starý pán.
„Otče!“ zvolá dojatý Ježíš a padne starci okolo krku.
Ten jej sevře do náruče a šťastně vydychne: „Pinocchio!“
Zajímalo by mne, poté, co unikly i informace z účetnictví tajných služeb z jednání Bezpečnostní rady státu, kdo tu ještě věří, že údaje z EET nebudou zneužity?
Jak říká Babiš, zjednoduší se výběry.
Daváj děngy!
Nemám pánové, kšeft nejde, doba je zlá.
Něprijatno, durak, my znájem, skolko u těbjá za prošluju nédělu. Davaj!
Turci a Němci hrají fotbal. Němci si říkají:
„Pche, Turci – ti to neumí hrát. Dáme jim 2 góly náskok.“
Jak řekli, tak udělali. Je to 2:0 pro Turky. Najednou
kolem stadiónu projede lokomotiva a zapíská. Němci si myslí, že už je konec a tak odejdou ze hřiště. Turci hrají dál.
A dopadlo to 2:2.
Přijde Dežo ke zpovědi a praví:
– Pán farár, ukradol som v butiku sako.
– Tak to oľutuj, Dežo.
– Ľutujem, že som neukradol aj nohavice.
Starý pan na poště… (reálně ze života): Chci odhlásit televizi. … A proč pane? … To se raději budu dívat kočce do prdele než na to v televizi.
Potkali se dva nad kanálem:
„Proboha, co to děláte?“
„Ale, spadla mi tam koruna.“
„A proč tam tedy házíte další?“
„Kvůli jedný tam přeci nepolezu.“
[ad#clanek-respo]
„Robi, ty si tady v cukrárně nic na mlsání nedáš?“
„Ne, já si pak skočím pro něco do lékárny.“