![](https://pravyprostor.net/wp-content/plugins/lazy-load/images/1x1.trans.gif)
Inflace polopatě
DSK
Chcete lépe porozumět inflaci? Co to inflace je, proč je důležitá a jak ovlivňuje kupní sílu peněz? Jak inflaci ovlivňuje centrální banka a jak souvisí inflace s myšlenkou shazování nově natištěných helikoptérových peněz?
[ad#clanek-respo]
- Inflace jako „nafukování“
Označení „inflace“ se v původním slova smyslu používalo ve významu „nafukování“ peněžní zásoby. Dnes se inflací rozumí zejména růst cen a cenové hladiny. Inflace je důležitá, protože:
- snižuje kupní sílu peněz,
- ovlivňuje investiční rozhodování,
- skrytě přerozděluje majetek.
- Inflace v čase
V inflačních dobách ceny rostou. Když dnes koupíme kladivo za 60 korun (2,2 eur), za rok bude stát 61,80 Kč (2,3 eur) a za dvacet let 105,21 korun (3,9 eur)) (předpokládá se 3% roční vzrůst ceny).
Pokud necháme svých 100 korun pod matrací, zůstane nám po dvaceti letech právě těch 100 korun, za které si již kladivo nekoupíme. Investujeme-li dnes 100 korun, budeme mít za předpokladu 5% ročního výnosu 252,70 korun.
- Míra inflace
Britské noviny a supermarkety začaly zveřejňovat vlastní indexy míry inflace. Oficiální míra inflace — index spotřebitelských cen ukazuje nízkou inflaci 2,5 %, ale supermarket ASDA odhaduje, že náklady na bydlení průměrného spotřebitele vzrostly o 5 %. Každý má svou osobní míru inflace. Závisí, jaký má spotřební koš. Kdo pije hodně piva, pocítí zvýšení cen piva více, než ten, kdo ho nepije
- „Ostřelování“ ekonomiky penězi
V systému vynucených peněz (fiat money) může centrální banka ekonomiku zahltit penězi. Lidé mají více peněz a myslí si, že zbohatli. Pak více pracují, více nakupují, berou si více půjček, ale z dlouhodobého hlediska se větší množství „natištěných“ peněz projeví zejména v růstu cenové hladiny.
- Inflace jako měnový jev
Americký ekonom Milton Friedman (1912 — 2006) konstatoval, že existuje souvislost mezi inflací a peněžní zásobou, tedy množství peněz, které se do hospodářství nahrnulo vlivem měnové politiky centrální banky. Vtipkoval ve smyslu, že s poklesem cenové hladiny lze bojovat shazováním peněz z helikoptéry (mechanismus kvantitativního uvolňování). Podle představ monetarismu je inflace vždy a všude peněžním jevem.
- Hyperinflace
V roce 1923 byla většina výdajů německé vlády hrazena nově natištěnými penězi. Množství peněžní zásoby se zvyšovalo, tiskárny na plné obrátky tiskly nové peníze. Když zkolabovala v době hyperinflace německá marka, bylo levnější k tapetování použít bankovky, než kupovat tapetu. Nastane-li hyperinflace, jsou splaceny dluhy, banky nestojí o vklady a ekonomika je ochromena.
- Fiskální a měnová politika
Peněžní zásoba, která se do ekonomiky dostává a ovlivňuje inflaci, je ovlivněna státem a centrální bankou. Reálná ekonomika a výroba potřebuje „regulovaný“ finanční systém, který zajistí podmínky pro fungování reálné ekonomiky.
- Neadekvátní fiskální a měnová politika
Pokud se stát příliš zadlužuje a příliš utrácí je reálné hospodářství zahlceno penězi (pěstované kytičky volají o pomoc). Podobná je situace, když se do ekonomiky dostane příliš mnoho nově natištěných peněz, například poskytováním velmi levných úvěrů. Obory, do kterých se dostávají nové peníze, investují do kapacit, pro které z hlediska dlouhodobé udržitelnosti není poptávka.
- Levné peníze podkopávající reálnou ekonomiku
Velmi levné půjčky napumpovaly ve Spojených státech peníze do ekonomiky. Díky růstu cen akcií a nemovitostí se Američané cítili bohatí, pracovat v tradičních oborech se vyplatilo stále méně. Množství práce se přesunulo do zahraničí. Amerika stále více dovážela, než vyvážela (deficit obchodní bilance) a je velmi zadlužená (krize ze zadlužení).
[ad#clanek-respo]
ZDROJ: dolezite.sk