Evropský fašismus mašíruje!

Nemělo cenu nadále přesvědčovat někoho, kdo o dějinných faktech a politických otázkách obecně přemýšlí jako ostřelovač, nikoliv jako vojevůdce. Je prokazatelné, že všechny ty ideologie měly svou kolébku v intelektuálských hlavách a že prosťáčci se stali pouze jejich realizátory.  Tolik úvodem k vážnějšímu tématu, že Evropa ladí fašistický marš. Tedy spíše EU pod vedením svých představitelů schopných povětšinou elegantní korupce, výnosného klientelismu a nařizovací buzerace. Blbých byrokratů, kterých někteří z nás v bývalém socialistickém sektoru zažili od 70. let „habaděj,“ je nyní „desetkrát habaděj“ – mají však lepší technologické instrumenty, výhodnější geopolitickou moc a rozsáhlejší rozpočet (vzhledem k tomu, že měna, kterou disponují, je v zásadě měnou politickou).

Slepota a doslovné přilepení k ideologiím (viz greendealová bramboračka), nekreativnost a sebežerství (vyschlé žvásty nepodobné tomu, co se ozývalo na sjezdech KSČ, kombinované s tím, co se podobá výkřikům nepodobným ze sjezdů NSDAP v dobách absolutního úpadku demokratických hodnot), zničující imigrační politika (naprosto šílené téma novodobé, sebevražedné podstaty kontinentu) a další naplňování idiotských představ vedoucích k destabilizaci Evropy a jejímu budoucímu definitivnímu zhroucení v podobě, do níž jsme se narodili a jak ji známe.

Jistotu máme v tomto ohledu jedinou – přichází doba nejistoty a horečnatého naplňování totalitního programu v centru EU, aby se zabránilo chaosu a ztrátě moci skupiny ovládající její opratě. Leč s přihlédnutím k naprosté nekompetentnosti vedoucích představitelů nesourodého molochu a stádnosti europarlamentních poslanců, kteří díky přebujelé agendě nemají ani šanci cokoliv řádně nastudovat (jistá část osazenstva o to možná nemá ani zájem), můžeme se spolehnout na to, že ukrajinský konflikt přichází vhod těm, kdož si chtějí udržet svou moc, protože válka se jeví jako jediná možná záchrana ukořistěných výhod.

Až sem nabobtnalo ono sebežerství a politická hloupost, až k destruktivním následkům v rozhodování. Před časem jsem tuto situaci pojmenoval jako „ples upírů v blázinci“ – avšak vypadá to na drsnější podstatu, a tím pádem taky na potřebu drsnějšího odporu proti téhle zničující exekutivní debilitě, zasahující do nezávislosti a národní jedinečnosti jednotlivých států. Pod vlivem všech soudních přelíčení, rozhodnutí o zrušení voleb, trestních stíháních politických favoritů apod., se mi v hlavě ozývá dusot okovaných holínek pochodujících v jednotném šiku za zvuků flétniček a bubínků. Jakoby „Horst Wessel march“ zněl v nové úpravě ulicemi evropských metropolí pod taktovkou bruselské magoriády, v níž generace zfanatizovaných liberálů vyřvává slovo demokracie, ale myslí tím „tu jejich demokracii“, tu povolenou a nařizovanou – tu, která sociální skupině psychopatů, bezvýznamných „nemyslitelů“ a „nemakačenků“, bůhvíjak deformovaných jedinců s pevným postojem k idiotickým ideologiím dodává pocit jistoty a zahání silné náznaky jejich společenské vratkosti.

Papouškovat floskule? Proč ne?!?

Německo se nyní ujalo iniciativy a hodlá se uzbrojit (hodlá nás všechny uzbrojit – za naše peníze) do podoby válečné radosti ze všeho, co bouchá, střílí, létá a zabíjí. Jen ti maličcí Hitlerjugend nějak chybí. Vyrostli nám „virtuální blbečci,“ jejichž bříška jsou kulaťoučká, svalečky ochablé, makovičky somnambulní, případně drobně vodnaté. Umí brouzdat na internetu, vyznají se v aplikacích, jiní zase posilují, milují sami sebe, dobře stravují tupou propagandu, ale jednoho dne se zjistí, že většina z nich jsou naprosto k ničemu, že umí jen papouškovat floskule a opakovat ještě tupější fráze, případně se dobře schovávat před odpovědností, protože takový příklad měli v těch, kteří jim dnes vládnou.

Připomíná mi to motýlka Emanuela, kterak burácivě mává křidélky s celým rojem svých barevných „kámošíků“ motýlků, aby byl posléze lapen do sítě, odpreparován a vsazen do etue jako exemplář „homoušské“ odvahy. Bylo by dobré vymyslet nějaký způsob, jak dopravit tyhle budoucí EU vojáky do první linie. Nemyslím ty současné, cvičené. Ti to ještě nějak zvládnou, ale ty mladé, bojovné, co chtějí porazit Rusa. Namíchejme je s těmi odvážlivci, co nesnáší spalovací motory, ale jejich srdéčka bijí pro eko-válku. Pošleme je tam na balóncích, nejlépe v barvách LGBT. Zbraně napojíme na mobilní aplikace, aby se mladým vojáčkům dobře obsluhovaly. Pokud jde o uniformy, jistě by na sobě měly mít značkové, dobře viditelné visačky, aby Rusovi bylo jasné, že nepřilétá nějaká banda trhanů.

Pojďme to tak nějak hodnotově vyladit. Ať má ta válka tu správnou bruselskou atmosféru stylingových, ušlechtilých a korektních rytířů. Uspořádejme velkou mnoho-pohlavní přehlídku v Bruselu, ať všichni občané EU na svých obrazovkách spatří skvělou část Evropy. „Ach, jak jsme odvážní, kreativní, ale také nekonečně citliví, avšak nekompromisní ve svém odhodlání dobýt nepřátelské pozice, podpořit zničenou, rozebranou zemi a navrátit ji do původní hraniční podoby.“

Na smrt za evropské hodnoty? Proč ne?!?

Když zavřu oči a zasním se, začínám věřit, že to kluci v sukýnkách s pavími péry v mezihýždí zvládnou. „Jen tedy ne ten marš od Horsta, prosím.“ Spíš něco veselejšího, třeba kankán od Offenbacha, vždyť se půjde na smrt za evropské hodnoty. „A tohle není počínající fašismus, to jsem se opravdu zmýlil!!!“ To je ušlechtilá odvaha, to je téměř divadelní síla báječné myšlenky, že když mičuda padá z nebe, někdo jí tam musel původně nakopnout. A za to se vyplatí jít k sebeobětování, třebas do totální války.

Evropa chystá velký marš, přidejme se s mávátky, s transparenty, vyveďme malé chlapce a dívky, ať svět vidí, že jsme připraveni je obléknout do pumpek s podkolenkami a poslat je ihned za přední linie, pokud se hladový masomlýnek začne točit naprázdno. „Pojďme posílit tajnou policii, která vyhledá a soudům předhodí všechny, kteří nesouhlasí s myšlenkou mašírující Evropy, kteří se snaží rozbít jednotu a plivou kolem sebe vyčpělá slova o svobodě, názorové pluralitě, o míru a nekompetentnosti našich vůdců. Směle a odvážně do toho! Pěkně se zavřenýma očima…“