Dukovany budou nejen bez Ruska, nebudou vůbec
JAN BARTOŇ
Dostavba Dukovan je podle minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra absolutně mimo realitu. Stále platí, že jak Francouzi, tak Korejci nesplňují požadavky české vlády na reaktor o výkonu 1200 megawattů. Nikdo z nich ho v tuhle chvíli nemá. Říkají, že ho mohou ze stávajících odvodit, což je hezké, ale takový reaktor nemá licenci, natož referenční stavbu. Šlo by o prototyp. A je otázka, jestli by to byl rovnocenný tendr, když nabízejí něco, co nemají v ruce. A poslední ze zájemců, americký Westinghouse, zase prokazatelně není v kondici stavět jaderný reaktor. V roce 2017 zbankrotoval, a to i kvůli dvěma stavbám na domácí půdě. Šlo o stejnou cenu, za kterou nabízeli i v roce 2013 dostavbu Temelína v ČR, a ukázala se jako nereálná. Projekt v Jižní Karolíně tak zkrachoval poté, co se prostavělo devět miliard dolarů. Ukázalo se, že namísto dvanácti bude stát šestadvacet miliard dolarů, a tak soukromý investor projekt zastavil.
Politikaření s dostavbou Dukovan má tedy jedinou oběť. Je jím samotný tendr na dostavbu Dukovan. Zástupce ODS Zbyněk Stanjura sice v Událostech 2.5.2021 tvrdil, že tendr má vypsat ještě současná vláda Andreje Babiše, ale té chce současně ODS a další partaje SPOLU vyslovit nedůvěru a pak budou říkat, že tendr byl vyhlášen „vládou bez důvěry“ a proto to nemohlo dopadnout jinak než špatně.
[ad#article_et21]
Je vůbec pozoruhodné, jak moc se v případě Dukovan vsadilo na geopolitiku a jak málo se ti, co rozhodují (politici) opírají o technické argumenty. Jestliže se tvrdí, že Westinghouse již postavil ve světě přes 100 reaktorů (ano, ale je to už hodně dávno!) a přitom je dnes v bankrotu kvůli tomu, že jeho projekt by stál místo plánovaných 300 miliard korun 650 miliard korun a investor stavbu vzdal, je to „tvrdá realita“. Jestliže se odhad ceny dostavby dnes pohybuje na 170 miliardách korun, bude to zřejmě po vyloučení Rosatomu mnohem více a s nejistým výsledkem.
Pokud silová energie dnes stojí na burze 61,82 EUR/MWh, je to při stávajícím kurzu asi 1600 Kč/MWh. Je jistě pozoruhodné, pokud se náklady na výrobu jedné MWh pohybovaly v Česku podle tohoto zdroje na úrovni 80-100 USD/MWh. Silová energie by tak musela zdražit právě k těmto hodnotám, aby se vůbec pokryly náklady na výrobu. Již dnes se diskutuje otázka, zda se při současném odhadu investičních nákladů nový blok v Dukovanech vůbec zaplatí. Pokud by se investice dále prodražila, asi by se nový blok elektrárny v Dukovanech nezaplatil do doby životnosti vůbec. V našich podmínkách, kdy ČEZ vyrábí i distribuuje, si vlastně ČEZ distribucí „dohání“ příjmy, které ztratí na výrobě.
Geopolitika je moc hezká věc, která ale leze do našich peněženek. Z nového bloku v Dukovanech by tak mohl být stejný problém jako z fotovoltaiky na polích, které stát slíbil v roce 2010 přes 12000 Kč/MWh, tj. asi osmkrát více než je dnešní cena silové energie na burze. ČEZ by musel výrazně zdražit silovou energii, aby se mu Dukovany zaplatily. Pokud by to stát postavil z našich daní, stálo by nás to na hlavu bratru 20000 Kč, a to jen v případě „ruské varianty“. Pokud by to stavěli Francouzi nebo Američané, možná ještě dva až třikrát tolik. I z tohoto důvodu je možné, že dostavba Dukovan spadne „pod stůl“.