Téma dezinformací je kontroverzní, neboť boj proti nim přirozeně vede k otázkám ohledně možnosti omezování svobody projevu a práva na informace (viz čl. 17 LZPS). V tomto ohledu je třeba postupovat s vysokou mírou opatrnosti a citlivosti vůči zachování základních občanských svobod. Zásadní je pak pevné ukotvení pojmu “dezinformace”, aby se zásahy
veřejné moci nemohly stát arbitrárními a svévolnými. Upozorňujeme na potřebu jasné definice pojmu “dezinformace” a na úskalí boje proti dezinformacím, pokud jasně nevymezíme, co to dezinformace vůbec jsou.

Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině
SOSP
Pojem “dezinformace” se užívá ve dvou podobách, v úzkém a širokém smyslu. Úzké pojetí definuje dezinformace jako “šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají” (zdroj: CTHH). Úzká definice odlišuje dezinformace od propagandy (zavádějící a systematické šíření myšlenek a informací), misinformací (nesystematické a neúmyslné šíření zavádějících informací a myšlenek) a podobných konceptů. Toto téma je předmětem akademické diskuze. Fallis (2015) kupříkladu dochází k závěru, že dezinformace je “klamná informace, jejíž funkcí je klamat” (s. 422). Pro úzké pojetí dezinformací jsme identifikovali následující kritéria: nepravdivost šířeného tvrzení, úmysl klamat, systematická a organizovaná snaha, obzvláště ze strany státních aktérů či jiných skupin.
Nicméně v českém veřejném prostoru se “dezinformace” a odvozené pojmy (např. dezinformační web, protidezinformační strategie) užívají v širším významu, jenž v sobě již zahrnuje koncepty, jako jsou propaganda, misinformace, hoaxy, konspirace a podobné. Zásadní je, že toto širší pojetí nemusí splňovat výše zmíněná kritéria. Rozšířené pojetí významu “dezinformací” postrádá přesnost, a proto je obtížnější o problematice vést konstruktivní diskuzi. Dále zde vyvstává legitimní obava ohledně ohrožení svobody projevu a práva na informace, měl-li by se stát aktivně účastnit v boji proti dezinformacím.
Domníváme se, že veřejnost obecně pojem “dezinformace” vnímá v úzkém slova smyslu. Nicméně orgány státu (konkrétně CTHH) stejně tak jako občanská hnutí, jež se bojem s dezinformacemi zabývají (např. Čeští elfové), dezinformace pojímají široce. V následujících částech dokládáme tuto skutečnost a ilustrujeme možné negativní důsledky takového přístupu.
Zbytek článku, v němž jeho autoři Adam Růžička, Jan Hořeňovský (oba Institut H21) a Oldřich Kužílek (Otevřená společnost) rozebírají problematiku pojmu „dezinformační narativ“ a navrhují několik změn v současném přístupu k problematice, najdete ve formátu PDF na webu projektu svobodaslova.online.
Kydy, slinty a složité obhajování neobhajitelného. Pokus o relativizaci. Pokus o diskuzi, co by ještě šlo a co už ne. Leda hovno,vážení. Přes veškeré rádoby učené kecy je problém v celku jednoduchý. Svoboda slova buď je a nebo není. Tečka. Mohu si myslet a říkat co si myslím bez omezení? Pak mám svobodu slova. V opačném případě žiji v diktatuře. Přiznané či skryté ale v diktatuře! A je jedno jak se jmenuje. Všechny pokusy definovat co je a co není tzv. dezinformace totiž dříve či později skončí u někoho kdo to bude posuzovat. U arbitra. V tu chvíli je svoboda slova v prdeli. VŽDY A BEZ VÝJIMKY!!! A má-li někdo potřebu filtrovat informace,potom zejména ze dvou důvodů. Za prvé ví že lže a že by svou lež neobhájil v přímé konfrontaci a tak nepohodlnou informaci umlčí. A za druhé,považuje ostatní příjemce informace za debily kteří neví,neznají,nechápou a než by se obtěžoval s osvětou a vysvětlováním, prostě blbečkům naservíruje to co chce aby si mysleli či dělali. V obou případech můžeme takového jedince poslat do prdele na tři doby a to s čistým svědomím. Je to jednoduché.A každý kdo z jednoduché věci dělá složitou je buď blb a nebo hajzl. Hezký den všem svobodným lidem přeje Červený Jiří ,,Jiruna “
ano👍🏻
Je to tak. Neexistuje žádná částečná svoboda projevu, jako neexistuje částečná spravedlnost a nebo částečná demokracie. Svoboda projevu buď je a nebo není. Protože jakmile do toho začne kecat někdo posvěcený, pak je režim na nejlepší cestě do totality.
Neexistuje třeba ani částečné těhotenství.
Proč řešit dezinformace a jejich postihování. Stačí zavést
„povinnost“ informaci si ověřit…. ale to by se nedala pouštět hrůza a zavádět teror.
Před měsícem zastavil (smazal) Pitin nepřátelské weby. Jsou o tom všechny zprávy. Fiala to udělel o čtrnáct dní dřív a vo tom ani muk. Bezva!
Pojemn dezinformacia je uz davno ukotveny… Aku presnejsiu definiciu dezinformacie chcete, ved presnejsie ju ani definovat nie je mozne…?
Mě nezajímá svoboda projevu ale svoboda PO projevu.
A jinak jsem názoru že jedný dezinformace šíří vláda a když říká že něco není pravda tak je jistý že přesně to pravda JE!
A obráceně, že…