Děti, nebavte se s cizími lidmi … ale válet se s nimi po sobě klidně můžete

Myšlenka možná není špatná. Ani byznys model

Podle reportáže ARD stojí workshopy a semináře pro „učně“, kteří posléze mají doporučení hru praktikovat, stojí 200 – 250 eur, přičemž „učenec“ jich musí navštívit několik, a aby zůstal mezi „doporučenými“ na webu, musí se zúčastnit nějakého alespoň jednou ročně. Učni pak ještě po splnění dalších náležitostí (jako je určitý počet hodin praxe s dětmi atd.) mohou pod záštitou Original Play s dětmi blbnout na hracích podložkách.

Myšlenka možná není špatná, zejména v naší hektické a čím dál asociálnější době sociálních sítí, kdy si řada rodičů na své děti nenajde dostatek času. Pyramidová struktura dává rovněž tušit, že ani byznys pro zakladatele to nebude úplně špatný.

Kdo si hraje, nezlobí… Ale co když začně zlobit i ten, co si hraje

V intimitě a ve velmi křehké hranici, která mazlení, hlazení a válení se po sobě může pro některé jedince představovat. Nejsem v tomto ohledu nijak přecitlivělý, ostatně s řadou dětí svých známých a kamarádů nebo mé rodiny blbnu velmi podobně a nevidím v tom žádný problém. Ale nedokáži si představit, jakože zatím nejsem otcem, že bych bez obav nechal své dítě takovýmto způsobem blbnout na žíněnce, byť za přítomnosti řady dalších dospělých i dětí, s cizím člověkem – jakkoliv certifikovaným a zkušeným – který si jednou za uherský rok přijde do školky zablbnout.

Alespoň z mého pohledu je tento nespoutaný styl hraní určen buď dětem mezi sebou – na což si nezřídka přijdou sami – nebo lidem jim blízkým a známým. Ostatně asi není zcela bez důvodu, že od dětství svým dětem klademe na srdce, aby se nebavili s cizími lidmi, nebrali si nic od nich a nikam s nimi nechodili?

Podle oficiálního webu Original Play, který je krom jiného i v české jazykové mutaci je u nás zatím jeden doporučený učeň … Uvidíme, co přinese budoucnost.

Autor: Tomáš Vyoral