26.11.2025
Redakce
2
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Další debakl „ředitelů klimatu“

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Všimli jste si, jak rychle zmizely z médií všechny zmínky o 30. summitu OSN o klimatu (COP30), který před čtyřmi dny skončil v Brazílii? Po pár, jakoby na půl úst pronesených zmínkách o zklamání z nízkých ambicí závěrečného dokumentu, se rozhostilo úplné ticho. A není divu. Hujerský koncept urychlení Green dealu, se kterým na konferenci přijela naše milovaná EU, tam tvrdě narazil.

Přitom ještě krátce před zahájením akce, překypovali Evropané sebedůvěrou. Usnesení Europarlamentu, které stanovilo mandát unijním vyjednavačům uvádělo, že EU „..by měla zůstat vůdčí osobností v mezinárodních jednáních o klimatu, a vyzývá všechny země, aby spravedlivě přispěly k poskytování odpovídajícího financování opatření v oblasti klimatu.“ Celý svět by zkrátka měl, podle našeho vzoru, zahájit odchod od používání fosilních paliv. A to sofort! Na COP 30 si proto měly, podle plánů evropských vyjednavačů, všechny státy světa stanovit pevné, závazné a právně vymahatelné termíny, kdy se „uhlíku“ konečně zbaví. Podobně, jako to již učinil moudrý Europarlament.

V Brazílii však padla kosa na kámen. Ze 195 členských zemí OSN, za které konference mluvila, se podařilo dostatečně zblbnou (tedy strhnout naším, evropským příkladem) jen 80. Což nestačilo. Přes úpornou snahu této koalice ochotných, se požadavek na ukončení využívání fosilních paliv do konečného textu vůbec nedostal!

Dejme slovo místopředsedovi evropské delegace, s krásným a tradičním evropským jménem Mohammed Chahim: „Prezident Lula nastavil laťku vysoko a EU přišla s úmyslem převzít vedení v koalici ambiciózních zemí. Odpor mimo jiné ze strany ropných států byl však příliš velký a geopolitická rovnováha se jasně posunula. Spolu se Spojeným královstvím musela EU veslovat proti proudu, aby zachránila jakékoli ambice. To stále více izoluje Evropu od zbytku světa. EU nyní musí naléhavě vytvořit koalice, abychom v budoucích jednáních znovu nestali izolovanými…“

Mezinárodní situace se skutečně posunula, a to v neprospěch „klimafanatiků“. Americký prezident Donald Trump se sice akce nezúčastnil, ale jeho všude známý postoj, že „klimatismus“ je obrovským podvodem, dodal dalším zemím odvahu. Rusko, obvykle relativně tichý účastník, tentokrát hlasitě blokovalo úsilí o dosažení dekarbonizačních plánů. Země BRICS si duply, že si žádnými nesmysly ekonomiku ruinovat nehodlají. A Čína?  Čína zůstala zticha a soustředila se na nabídky svých „zelených“ technologií a uzavírání obchodů. Nejvýstižněji asi nátlak Evropy a spol. smetl ze stolu saudský delegát: „Energetickou politiku tvoříme v našem hlavním městě, ne ve vašem!“

Samozřejmě, že ještě zdaleka není vyhráno. Globalisté investovali do akce „klimatická změna“ desítky let úsilí a nepředstavitelné peníze. Tak snadno se nevzdají. I když na různých místech světa sílí odpor, tak „naši“ EU drží pevně pod krkem a možná i jinde. U „nás“ se stále jede dál, podle původních not. Nicméně přesto tohle právě skončené poměřování sil mezi zeměmi, sledujícími globalistickou agendu a státy nepodvolenými, přineslo několik poznatků:

1)  Stále platí, že několik lidí lze obelhat navždy, hodně lidí jen na nějakou dobu, ale nikdy, nikdy nelze obelhávat všechny a napořád. Pozorujeme tak postupné probouzení občanů po celém světě. Zejména pak v zemích Západu, kde je „dekarbonizační“ tlak na život běžného člověka nejsilnější a vede tak logicky k procitání ze zelených snů a sílícímu vzdoru.

2) Roste globální síla sdružení BRICS a kandidátských zemí. Zahrnují už (společně se sesterskou, asijskou ŠOS) většinu lidstva. Mají už své zkušenosti se Západem, a proto preventivně sledují všechny jeho aktivity s krajním podezřením. Jsou na tom surovinově dobře a nevidí důvod, ničit si své ekonomiky pro nějaké podivné, západní ideologie. Tam u nich, je svět ještě v pořádku. V tom smyslu, že ať už diktatura nebo republika, shodují se na tom, že úkolem státu je především dobro vlastních, vlastního kmene a domácího obyvatelstva.

3) Je vidět poměr 80 : 195. Ze všech států světa mají „páni klimaagendy“ v hrsti nanejvýše 80. A ten počet se nezvyšuje a pravděpodobně se ani zvyšovat nebude. Už nyní se v mnohých zemích, včetně Číny a Indie ozývají hlasy – pozor, ať nedopadneme jako Evropa. Při pohledu na „naši“ politiku vůči klimatu, migraci, genderu a podobně, prováděnou na úkor vlastního průmyslu a obyvatelstva, se jim nelze divit. S takovou to na globalistickou světovládu, uskutečněnou prostřednictvím zelené agendy, moc nevypadá.

Naše radost z faktického krachu „konference o klimatu“ samozřejmě neznamená žádné zpátečnictví, odpor k pokroku a modernitě. Právě naopak. Fosilní paliva jednou skutečně budou muset být nahrazena nějakým jiným zdrojem levné energie. A výzkum v tomto směru každý rozumný člověk podporuje. Ovšem, ku velikému unijnímu podivu, jsou v těchto oborech na špici země, které se „evropsky zelenou“ ideologií nenechávají mást. První funkční thoriový reaktor spustila před pár týdny Čína… Každý si může dohledat, co to znamená.

No málo marné, lidský pokrok pohání technologie. Ničemu nepomůže sebemrskačství, ani jurodivé obětování se ve prospěch Planety. K blahobytu vedou jen nové postupy. Rychlejší, levnější snadnější. Které lidé sami, rádi a spontánně přijmou. Ale to se nedá vynutit. To se musí objevit a postavit. Příklad? V Americe počátkem 19. století prosperovala společnost Wells Fargo. Provozovala dostavníkovou dopravu. Měla etapové stanice k přepřahání po celých tehdejších USA a její dostavníky vozily lidi od Atlantského, k Tichému oceánu a zase zpátky. Do půl roku po dokončení transkontinentální železnice tahle dopravní společnost tiše chcípla. Ne, nikdo nezakázal koně, ani nezatížil dostavníky daní. Je ta železnice byla rychlejší a pohodlnější.

Proto se nestyďme za upřímnou radost z dalšího zakopnutí oficiální, globalistické, zelené agendy, z dalšího neúspěchu zakazovačů, přikazovatelů a řiditelů všehomíra. COP 30 nám tak může být dalším pěkným střípkem do skládačky naděje, že lidstvo časem dokáže setřást tuhle lepkavou, „klimatickou“ síť, zosnovanou globalisty. Je také dobře vědět, že většina světa je stále ještě normální a že pod dojmem pohledu na sebevraždící se Evropu, bude těch normálních a kriticky uvažujících jen přibývat.

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Štítky:

Podobné příspěvky

2 komentářů
  1. K. Kraus 03:51:07 Odpovědět

    Ukr. ZeRada aktuálně při užití dat z the UN Food and Agriculture Organization zjistila, že za posledních více než deset let největší přírůstky lesů má –
    Čína
    Rusko
    Indie
    Naopak zelené uHnijní Německo má přírůstky 0, zero, nada……
    V uHniji se kácí ovocnářské sady, sady olivovníků, aby se tam mohli postavit zelené větrníky převážně z Číny, či dílů z Číny.

  2. Dája 06:18:51 Odpovědět

    Když ona ta „zelená energie“ je příliš drahá, příliš nestabilní a příliš škodlivá životnímu prostředí. No nekup to, žeano?!

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)