Co je v sázce při jednáních Donalda Trumpa s Ukrajinou?

Vysvětlení Donalda Trumpa

3. února obvinila ruská zahraniční rozvědka (SVR) NATO z přípravy zveřejnění tří překvapivých informací [2]:

• 1,5 miliardy eur určené na nákup munice bylo zpronevěřeno ukrajinským prezidentem;
• 130 000 ukrajinských vojáků, kteří zahynuli v boji, nadále pobírá platy a figuruje na volebních seznamech;
• Nezvolený prezident Zelenskyj převedl – nikoli prodal – nemovitosti zahraničním společnostem a kompenzace byly diskrétně vyplaceny na zahraniční účty.

V reakci na to poskytl 7. února nevolený prezident Volodymyr Zelensky rozhovor agentuře Reuters [3]. V něm uvedl, že jeho země disponuje velkým množstvím „vzácných zemin“ a navrhl jejich těžbu ve spolupráci se spojenci.

Na rozdíl od svého názvu nejsou „vzácné zeminy“ ve světě „vzácné“, vzácná je jejich rafinace. Jsou nezbytné pro nové technologie, jak civilní, tak zejména vojenské.

Ministr financí Scott Bessent poté odcestoval do Kyjeva, aby předložil návrh smlouvy o převodu ukrajinského podloží jako kompenzace za americké zbraně během války. Nezvolený prezident ho přijal chladně, protože zbraně byly darovány a nebyly prodány v průběhu času, jak bylo původně plánováno (lend-lease).

Všichni jsme s úžasem sledovali, jak se prezident Donald Trump a jeho viceprezident J.D. Vance střetli se svým nevoleným ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským 28. února 2025 během jeho přijetí v Oválné pracovně Bílého domu. Setkání skončilo bez podpisu dohody Scotta Bessenta o těžbě „vzácných zemin“. Je třeba poznamenat, že nevolený prezident Zelenskyj se několikrát pokusil prosadit svou verzi, podle níž Rusko napadlo Ukrajinu, aby ji anektovalo; tuto verzi dosud podporovala NATO. Jeho hostitelé ho obvinili z „propagandistické cesty“ a tváří v tvář jeho popření ho požádali, aby respektoval administrativu, která se snaží zabránit zničení jeho země.

Zatímco Spojené království a členské státy EU (s výjimkou Slovinska a Maďarska) se shromáždily kolem Volodymyra Zelenského, Washington 5. března pozastavil sdílení vojenských zpravodajských informací s Kyjevem. Kyjev, který se náhle ocitl v temnotě, ustoupil a snažil se zpomalit svůj ústup. Během čtyř dnů bylo jasné, že bez vojenských zpravodajských informací USA nemohou zvítězit ani ukrajinská, ani spojenecká armáda. Tento šok hluboce otřásl spojenci, kteří se poté několikrát sešli, aby projednali, co je třeba udělat pro obnovení jejich účinnosti.

Období nejistoty

Po vážném incidentu v Bílém domě se Ukrajina pokusila nahradit podporu USA podporou Evropské unie, Spojeného království a Kanady. Tyto země však nemají zdroje srovnatelné se zdroji Spojených států.

Prezident Donald Trump hrál na obě strany a umožnil širší evropské komunitě diskutovat o tom, co může udělat sama. Zpočátku hájil reprezentativnost prezidenta Volodymyra Zelenského tváří v tvář kritice Ruska, které mu vytýkalo, že neuspořádal volby a že od konce svého funkčního období v květnu 2024 okupuje ukrajinský prezidentský úřad bez jakéhokoli práva nebo titulu. Moskva proto argumentovala, že jakákoli mírová dohoda podepsaná nevoleným vůdcem může být považována za neplatnou a zpochybnitelnou.

Ukrajinci poukázali prezidentu Trumpovi na to, že jejich ústava zakazuje konání voleb v době výjimečného stavu. Donald Trump však byl informován Stevem Witkoffem, že Volodymyr Zelenskyj prodlužuje výjimečný stav vždy o tři měsíce, aby se vyhnul konání voleb [4]. Poté začal hledat možné kandidáty, kteří by ho nahradili, a zjistil, že většina vojáků zabitých v boji je stále zapsána na volebních seznamech. Volby jsou proto v současné situaci neproveditelné. Rusko navrhlo uspořádat je pod záštitou Organizace spojených národů. Otázka nebyla dosud vyřešena.

V rozhovoru pro deník Le Figaro prohlásil nevolený prezident Volodymyr Zelensky [5]: „Druhou motivací [která mě žene vpřed] je nenávist k Rusům, kteří zabili tolik ukrajinských občanů. Vím, že v době míru není slušné používat toto slovo. Ale když jste ve válce, když vidíte vojáky vstupovat na vaše území a zabíjet nevinné lidi, věřte mi, že ten nenávist cítíte.“

Podobná prohlášení učinil již mnohokrát, když řekl, že „nenávidí Rusy“. Když byl požádán o upřesnění, zda tím myslí, že nenávidí Vladimira Putina, odpověděl: „Ne, všechny Rusy!“ Tím se připojil k rétorice „integrálních nacionalistů“. Jejich zakladatel Dmytro Dontsov tvrdil, že Ukrajinci se narodili, aby zničili kulturu a lid Moskvy, což byl princip, který realizoval se svými nacistickými spojenci v čele Institutu Reinharda Heydricha.

Obvinění Ruska z nacistické propagandy na Ukrajině není propagandou, ale realitou.

Prezident Trump tajně vyslal svého přítele Steva Witkoffa, který je také zvláštním vyslancem pro Blízký východ, aby na začátku dubna v Petrohradu jednal s Kirillem Dmitrijevem o první výměně vězňů. Během jednání se Dmitrijev představil jako šéf Ruského fondu přímých investic, ale také jako rusko-ukrajinský občan, který se zajímá o snahy Trumpovy administrativy. Po rychlém uzavření první výměny také domluvil neohlášené setkání s prezidentem Vladimirem Putinem na 11. dubna. Putin Witkoffovi představil ruskou verzi konfliktu. Witkoff pozorně poslouchal a okamžitě ověřil informace. Po návratu do Washingtonu vysvětlil prezidentu Trumpovi rozsah nedorozumění: demokratičtí prezidenti Barack Obama a Joe Biden skutečně dosáhli dohody s neonacisty o obsazení Ukrajiny. Ti pronásledovali rusky mluvící Ukrajince. Rusko zemi nenapadlo, aby ji anektovalo, ale provedlo rezoluci Rady bezpečnosti 2202 (Minské dohody), za kterou se zaručilo. Místo aby pomohly, věrné demokratům Baracku Obamovi a Joe Bidenovi, Německo a Francie, které se rovněž zaručily za provedení rezoluce 2202, vědomě obvinily Rusko z invaze na Ukrajinu.

Donald Trump, který Witkoffa dlouho osobně znal a důvěřoval mu, okamžitě pochopil manipulaci demokratů. Po pozorování Zelenského postoje vůči němu během aféry Russiagate a jeho zapojení do volební kampaně Bidena a Harrisové si rychle vytvořil nové přesvědčení.

14. dubna prezident Donald Trump přijal Witkoffovu verzi a litoval, že Zelenskyj válku zahájil, když prohlásil: „Nezačnete válku proti někomu, kdo je dvacetkrát silnější, a pak doufáte, že vám lidé dají rakety.“ 17. dubna poslal oběma stranám mírový návrh, který Ukrajina odmítla a Rusko přijalo s výhradami. Mezi Spojenými státy a Ruskem zůstávají čtyři body neshody:

• Moskva během jednání pokračuje v bombardování vojenských cílů v civilních oblastech. Od Haagských konferencí (1899 a 1907) se uznává, že civilizované národy nebudou umisťovat vojenské instalace mezi civilisty; Ukrajinci však používají vlastní obyvatelstvo jako „lidské štíty“. Podobně se uznává, že během jednání obě strany pečlivě dbají na to, aby bojovali pouze vojáci, takže Rusko také jedná nesprávně.

• Washington akceptuje demilitarizaci Ukrajiny pouze v případě, že tam bezpečnost zajistí zahraniční síly. Moskva proto navrhuje nasazení mírových sil OSN, zatímco spojenci požadují, aby je nasadili oni sami. Vzhledem k předchozím událostem se však Moskva domnívá, že tyto síly mír nezajistí, ale budou pokračovat ve válce.

• Moskva má v úmyslu dobýt všechny oblasti, které hlasovaly pro připojení k Ruské federaci, zatímco Washington se domnívá, že několik neobsazených oblastí těchto oblastí musí zůstat ukrajinské, přičemž konečné hranice budou odpovídat hranicím příměří.

Ukrajina již několik let organizuje každoroční mezinárodní demonstraci, aby potvrdila svou svrchovanost nad Krymem, který byl v roce 2014 anektován Ruskem. Po rozpadu Sovětského svazu však Krym vyhlásil nezávislost dříve než Ukrajina. Moskva tam několik let pokračovala ve vyplácení platů státním zaměstnancům a důchodů, až prezident Boris Jelcin toto nákladné území opustil a Krym souhlasil se připojením k Ukrajině. V roce 2014, kdy „integrální nacionalisté“ svrhli zvoleného prezidenta, Krym podruhé hlasoval pro nezávislost a poté pro připojení k Ruské federaci. Prezident Donald Trump považuje tuto anexi za legální ze dvou důvodů: zaprvé se jednalo o referendum v souladu s mezinárodním právem a zadruhé Ukrajina proti němu v té době nevznesla námitky.

• Kyjev hodlá převzít jadernou elektrárnu v Záporoží a vodní elektrárnu v Kakhovce, která je nezbytná pro chlazení jaderné elektrárny, což Moskva rozhodně odmítá. Tento požadavek je v rozporu s předchozím bodem, protože tyto dvě zařízení jsou nyní pod kontrolou Ruska. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) byla na začátku války v elektrárně v Záporoží uložena neuvěřitelná zásoba plutonia a obohaceného uranu, nashromážděná v rozporu s mezinárodními smlouvami. Rusko, které elektrárnu považovalo za prioritní cíl, ji na samém začátku své speciální vojenské operace obsadilo. Podařilo se mu získat štěpný materiál a část z něj převézt na tehdejší ruské území. Poté došlo k četným střetům, které naznačovaly, že ne vše bylo odvezeno.

Během pohřbu papeže Františka v Římě 26. dubna se prezidenti Trump a Zelenskyj opět setkali v bazilice sv. Petra na čtvrt hodiny. Zdá se, že se dohodli na novém začátku, při kterém Spojené státy a Ukrajina odloží vše, co se stalo v minulosti. Už nebudou mluvit o válce, ale o měsíčním příměří a společně se zapojí do rekonstrukce. Toto usmíření samozřejmě mnoho nevyřeší, ale umožní jim nahlížet na budoucnost z nové perspektivy.

Rusko, které bylo stejně jako nedávným velikonočním příměřím zklamáno nedodržením rezoluce 2202, okamžitě vyjádřilo svůj nesouhlas s prodloužením příměří. Naopak jednostranně oznámilo zastavení nepřátelských akcí v den výročí vítězství nad nacismem, 9. května, což bylo urážkou ukrajinských „integrálních nacionalistů“, spojenců nacistů, kteří to okamžitě odmítli.

Vytvoření americko-ukrajinského reinvestičního fondu

Ministr financí Scott Bessent a ukrajinská místopředsedkyně vlády Julia Svyrydenko podepsali 30. dubna ve Washingtonu dohodu o vytvoření „Reinvestičního fondu Spojených států a Ukrajiny“. Na rozdíl od toho, co uvedly zpravodajské agentury (a co jsme uvedli v VAI 3394), nejde o pouhé přeformulování návrhu USA na těžbu „vzácných zemin“, ale o radikálně nový systém.

Z textu, který je nyní k dispozici, vyplývá, že Spojené státy se vzdávají náhrady za zbraně dodané Ukrajině, zatímco Ukrajina se vzdává bezpečnostních záruk [6]. Washington nabízí Ukrajincům možnost řídit jak pokračování války, tak i obnovu země. Kyjev obdrží nové peníze pouze v poměru k ziskům, které ukrajinsko-americké společnosti v Kyjevě dosáhnou, přičemž polovina těchto zisků bude spravována společným fondem. Kyjev může tyto příjmy použít buď na nákup zbraní a jejich ztrátu v boji, nebo na obnovu své země.

Ukrajina si ponechá „plnou kontrolu nad svým podzemím, infrastrukturou a přírodními zdroji“, prohlásil premiér Denys Šmyhal. Vytvoření fondu také nepoškodí členství Ukrajiny v Evropské unii.

V projevu k národu 1. května nevolený prezident Volodymyr Zelenskyj řekl: „S prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem jsme hovořili o naší připravenosti uzavřít dohodu – diskutovali jsme o tom na našem setkání ve Vatikánu. Ve skutečnosti se jedná o první hmatatelný výsledek tohoto vatikánského setkání, což ho činí skutečně historickým.“ [7]

Ukrajinská Verchovna Rada (parlament) by měla dohodu ratifikovat mezi 13. a 15. květnem.

Americký ministr financí prohlásil: „Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku. Tato dohoda vysílá Rusku jasný signál, že administrativa prezidenta Trumpa je odhodlána prosazovat mírový proces zaměřený na dlouhodobou svobodu, suverenitu a prosperitu Ukrajiny. Prezident Trump si představil toto partnerství mezi americkým a ukrajinským lidem jako projev odhodlání obou stran k trvalému míru a prosperitě na Ukrajině. A aby bylo jasno, žádný stát ani jednotlivec, který financoval nebo zásoboval ruskou válečnou mašinerii, nebude mít možnost těžit z rekonstrukce Ukrajiny.“ [8]

Podle agentury Reuters by vzhledem k politické nejistotě a času potřebnému k vybudování dolů a továren mohly Spojené státy a Ukrajina čekat na výnosy z dohody o nerostných surovinách i deset let nebo déle. [9].

V rozhovoru pro Fox News Digital viceprezident JD Vance uvedl, že si dal 100 dní od podpisu dohody na uzavření míru mezi Ukrajinou a Ruskem.

Odkazy

[1]„Sázky na jednání Donalda Trumpa s Íránskou islámskou republikou“, autor Thierry Meyssan, překlad Roger Lagassé,Voltaire Network, 29. dubna 2025.

[2]«Натовцы готовят кампанию по дискредитации В. Зеленского», Пресс-бюро СВР России, 3. února 2025.

[3]«Citáty z rozhovoru prezidenta Volodymyra Zelenského s agenturou Reuters»,Reuters, 7. února 2025.

[4]«Проект Закону про затвердження Указу Президента України „Про продовстероння воєнного стану в Україні“», ерховна Рада України.

[5]«Volodymyr Zelenskyj: „Stopper la guerre c’est stopper Poutine“», Isabelle Lassere,Le Figaro, 27. března 2025.

[6]„Investiční fond pro obnovu Spojených států a Ukrajiny“,Voltaire Network, 30. dubna 2025.

[7]«Маємо перший результат ватиканської зустрічі, який робить її істонери Президента», Президент України, 1. týden 2025 rok

[8]„Ministerstvo financí oznámilo dohodu o zřízení Investičního fondu pro obnovu Spojených států a Ukrajiny“,Ministerstvo financí USA, 30. dubna 2025.

[9]„USA a Ukrajina si možná budou na příjmy z dohody o nerostných surovinách počkat deset let nebo i déle“, Eric Onstad a Pavel Polityuk, Reuters, 1. května 2025.