Česko – země (ne)zaslíbená pro cizince

V březnu 2019 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Do svého pravidelného březnového výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života. Je zajímavé porovnat výsledky obou šetření, protože podávají plastický obraz o tom, co si česká veřejnost přeje.

Z hlediska usazování cizinců v České republice je v Česku jasno. Bez omezení by dnes souhlasilo s dlouhodobým pobytem cizinců v Česku jen 5% respondentů průzkumu, nejvíce liberálních názorů na dlouhodobý pobyt cizinců bylo po vstupu Česka do EU a před finanční a ekonomickou krizi v roce 2007, kdy na tuto otázku odpovědělo kladně 12%. Vůbec nepovolovat dlouhodobý pobyt cizinců chtělo v roce 2003 (před vstupem do EU) 17%, poté tato hodnota poklesla na asi 10%, aby se po migrační krizi z léta 2015 zvýšila na 20%, a dnes dosahuje úrovně 16%, tj. přibližně jako před naším vstupem do EU. Od roku 2003 až do migrační krize v roce 2015 převažoval v české veřejnosti názor, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit našim životním zvyklostem kolem 60%, po migrační krizi se tento názor týkal až 80% respondentů.

V oblasti naléhavosti věnovat se různým oblastem veřejného života je v současnosti na prvním místě korupce, poté hospodářská kriminalita a na třetím místě přistěhovalectví. Nezaměstnanost, která vévodila tomuto žebříčku od finanční a ekonomické krize v letech 2008/9 s 80%, dnes spadla na něco málo nad 20%. Naopak, opačný trend lze pozorovat u názorů na naléhavost přistěhovalectví. Od roku 2003 do 2014 oscilovala hodnota tohoto parametru kolem 30%, aby po migrační krizi z roku 2015 vylétla na 72%, a dnes se pohybuje na úrovni 50% jako velmi naléhavý problém.

Z výše uvedených dat plyne, že společnost vnímá politickou situaci mnohem více, než si je řada českých politiků ochotná připustit. Volby od roku 2017 (parlamentní, do senátu a obecní volby) tak byly touto skutečností výrazně ovlivněny. Před volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v druhé polovině května, tak bezesporu bude otázka přistěhovalectví jedním z důležitých parametrů rozhodování voličů. V Česku o to zajímavější, že o nás cizinci zase až tak velký zájem nemají. Dalším faktorem pak bude situace kolem odcházení Velké Británie z EU, což v podání premiérky Theresy Mayové a lídrů EU vypadá na pěkný propadák.