Česká politika po slovensku

Tak už se nám blíží druhé kolo prezidentských voleb na Slovensku. Bude to velice zajímavý souboj, výsledek zřejmě bude hodně těsný… tak těsný, aby to rozhodly nějaké volební vymoženosti – třeba hlasy ze zahraničí, nebo autobusy pro slovenské studenty, které je přivezou domů z matičky Prahy, kde jim je líp, protože od té doby, co Fico vyhrál volby, všichni si všimli, že jejich životní úroveň stojí za houby.

Za Čaputové se to totiž snášelo tak nějak radostněji… Ale kdyby měl vyhrát Pellegrini, to už je na trvalé opuštění Slovenska a přistěhování se do Prahy, kde naštěstí máme Petra Pavla.

Ovšem… kdyby vyhrál Korčok… to by se na tristní život na Slovensku dalo zase zapomenout a přidat se k druhému kolu boje proti Ficovi. Bratislavský hrad to bude koordinovat spolu s americkou ambasádou. I nějaký další Kuciak se určitě najde…

Mimochodem, všimli jste si, že Korčok mluví úplně stejně jako generál Pavel? Ale úplně. Dokonce používá stejné fráze. Jako kdyby Kolář nechal svoje texty přeložit do slovenštiny. Jen Korčok si je přečte několikrát předem a tak nezaměňuje zákon se záchodem.

Pokud se na Slovensku ještě někdo nerozhodl, může se podívat k nám. Máme tu příklady pro oba kandidáty. Kdo přemýšlí, jaký bude Korčok, stačí, když se podívá na našeho prezidenta. Korčok bude přesně stejný. Také bude bubnovat do války, také bude kecat úplně do všeho a vůbec tomu nebude rozumět, také si bude budovat kult osobnosti bez osobnosti, také se bude modlit k evropskému superstátu a nenávidět Slovensko a pokud dostane příležitost, nebude mít problém zahájit válku proti Rusku.

Kdo přemýšlí, jaký bude Pellegrini, stačí se podívat na Babiše. Mají dost podobné názory na evropskou integraci, podobně se dívají na konflikt na Ukrajině, podobně hodnotí účast svých zemí v NATO. Korčok se schází s generálprezidentem, Pellegrini se schází s Babišem. Pavel podporuje Korčoka, Babiš podporuje Pellegriniho. Když teď Robert Fico ohodnotil Pellegriniho, vzal mi z úst to, co bych asi řekl u nás o Babišovi.

Jo, Slováci mají podobně obtížné rozhodování jako Češi.

A stejně jako u nás, volby rozhodnou ti, kteří nejsou schopni zkousnout menší zlo. Ti svou neúčastí u voleb rozhodnou, zda vyhraje větší zlo. V tomto ohledu jsou bratia Slováci opravdu bratia.

Ale abych to zjednodušil a dal svou vidláckou politologickou předpověď:

Pokud třetí kandidát Harabin, který dostal dvanáct procent hlasů, řekne několikrát, naplno a nahlas slovo Pellegrini a pokud se objeví vedle Pellegriniho na kameře, jak mu podává ruku, tak vyhraje Pellegrini. Pokud bude jen mluvit o vlasteneckém kandidátovi a neřekne naplno, o kom mluví (i pro ty blbější voliče), tak vyhraje Korčok.

Když mobilizujete lidi do voleb na jediného správného kandidáta, dlouho jim vysvětlujete, je jste jediný opravdový vlastenec, ustojíte se svými příznivci mediální masáž, ustojíte všechna nařčení z kolaborace s Ruskem, ustojíte všechny dehonestační kauzy, tak se nesmíte divit, že vám vaši rétoriku lidi uvěří. Když lidem vysvětlujete, že jste ta jediná cesta, pravda i život, tak se nedivte, že pak ve druhém kole nejdou volit, když tam nejste.

V dnešní době je těžké ustát vlastenecký a antiliberální postoj. Aby to vůbec bylo možné proti té globální hydře zvládnout, musíte se trochu podobat sektě. Jinak vás rozbijí a rozeženou. Obzvlášť, když vyrostete tak, že už jste pro establišment určité ohrožení.

Tož, slovenský Okamuro, běž a podej ruku slovenskému Babišovi. Jinak vyhraje slovenský Petr Pavel. Tak snadné to je.