6.11.2017
Redakce
0
Kategorie: Politika, Presidentské volby 2018

Byl by Mirek Topolánek dobrým presidentem?

Sdílejte článek:

TOMÁŠ HAAS

Především bych chtěl potvrdit, že ano, jsem zaujatý. Mirka Topolánka znám, znám jej dlouho, tykáme si a byl jsem nějakou dobu jeho poradcem. A i po jeho odchodu z politiky jsme se občas scházeli na kávu, sklenku vína a na kus řeči.

[ad#textova1]

Takže nejsem úplně nezaujatý divák, který píše z povzdálí a bez přímého kontaktu cosi o někom, koho zná jen z popisu a pověsti v bulvárních mediích, mezi které už dnes bohužel patří i mainstreamová media.

A musím hned ze začátku říci i to, že mám Mirka rád, mám rád jeho připravenost, pohotovost a rozhodnost. Že by byl dobrým prezidentem, o tom nemám pochyb. I proto, že je otevřený novým ideám, není zkostnatělý a je při tom, i když v tom by asi se mnou nesouhlasil, konzervativcem jako já.

Mí čtenáři vědí, že jsem dlouho kritizoval ODS pro klientelismus a roli „kmotrů“ ovlivňujících její politiku. ODS to škodilo, ztrácela důvěru svých voličů a má stížnost až dodnes je, že tomu nevěnovala pozornost. Mluvil jsem o tom s mnoha politiky, a jak jsem pochodil, ví každý, kdo někdy četl mou jednosměrnou „korespondenci“ s ODS.

Jediný politik, který se tenkrát zamyslel nad tím, kam ODS spěje, byl ten, na koho později všichni sváděli vinu – Mirek Topolánek. Hovořil se mnou, naslouchal, přemýšlel, diskutoval se mnou o problémech ODS, hádal se se mnou a nakonec mně vyzval, abych přešel z Hradu k němu a dělal mu poradce. Což jsem udělal a nikdy jsem toho nelitoval.

Když jsem u něho začal pracovat, byl už premiérem a schylovalo se k českému předsednictví. Záležitosti státu mu zabíraly příliš mnoho času a Mirek svou práci dělal poctivě. A proto se za jeho zády mohl připravovat jeho pád.

V době svého předsednictví Rady Evropy, řešil problémy, které daleko přesahovaly hranice naší republiky. Plynová krize hrozila koncem dodávek plynu do Evropy a Topol dělal, co mohl, aby krizi vyřešil. Byl jsem svědkem jeho jednání s ruskými lídry a s Tymošenkovou, viděl a slyšel jsem jeho stabilitu a pevnost ve vyjednávání a byl jsem svědkem jeho úspěchu.

Proto vím, že dokáže s chladnou hlavou řešit krize a těžké situace.

Vím také, že je příjemným společníkem a má hodně daleko k buranství, které mu bylo někdy vyčítáno. Je prostě Valach. V tom dobrém smyslu.

ODS jsem dlouholetý odchod voličů a ztrátu důvěry vyčítal již před rokem 2008. A jediný, kdo mi naslouchal a mluvil se mnou o tom, byl Topolánek. A také mne, jak jsem řekl, nakonec přetáhl z Hradu a jmenoval svým poradcem. Topol si skutečně, jako jediný člověk ve vedení ODS připouštěl, že je cosi špatně. A hledal cesty, jak z toho. Nebyl podříznut pro hloupý rozhovor s gay magazínem, který byl podle mého na něho nastražená past. Jeho tiskový odbor mu dojednal ten rozhovor a člověk z tiskového odboru ODS jel s ním. A nechal jej po začátku rozhovoru samotného s tím, že musí jít připravit tiskovku. To je velké profesionální pochybení, pokud je skutečně jen pochybení. Nikdy nesmí politikův štáb prezidenta, premiéra nebo ministra nechat v kontroverzním prostředí, jako je gay magazín bez „dozoru“, a když začne být rozhovor příliš „citlivý“, musí mu poklepat na rameno a říci: „pane premiére, musíme jít, čeká nás tiskovka.

A stalo se to vzápětí potom, co Topolánek pronesl ke shromážděným podnikatelům první projev o „kmotrech“ a klientelizmu v ODS. Ten, který mu někteří lidé v ODS dodnes nezapomněli.

Měl Topolánek nějaké problémy?

Ano měl.

Dalík – je to jeho dlouholetý kamarád a je to podle mě ješitný narcis. Pokud si vzpomenete, nebyl souzen za to, že by zastupoval v těch jednáních Topola. Přizval jej k tomu kdosi, kdo byl v té zakázce zainteresovaný. A Dalík byl souzen za podvod – vykládal komusi, že může cosi zařídit, což byl nesmysl. Také žádné peníze nedostal.

Mediální mýtus o tom, jak Dalík Topola ovládal, je podle mého tak jako tak přehnaný. Já jsem po celý rok s Topolánkem trávil mezi osmi až dvanácti hodinami denně, velmi často ještě víc, dlouho do noci. A věřte mi nebo ne, já jsem Dalíka v životě neviděl, v životě jsem s ním nepromluvil a ani v mé přítomnosti v Topolánkově kanceláři, nebo na jeho mobilu, nikdy nezazvonil telefon od Dalíka. Vím, že spolu někdy trávili weekendy v Krkonoších a že spolu několikrát jeli na dovolenou. K té nejznámější bych rád něco řekl.

Toskánsko – co se tam stalo? Kdykoliv někdo vysloví jméno Topolánek, okamžitě všichni pokývou hlavami a ztichnou. To tajemné Toskánsko.

Co se tam vlastně stalo? Topol šel po molu a potkal ředitele Čezu Romana, který tam byl také na dovolené. Prohodili spolu pár slov a rozešli se. A celé to natočil na kameru Randák, bývalý šéf rozvědky a poslal jej tam, jak se později ukázalo, šéf Věcí veřejných Bárta.

Topol se rovněž sešel na molu se svým ministrem Řebíčkem a vypil s ním kafe na palubě jeho jachty. Opět natáčel Randák.

A to je vše, kromě toho, že novináři hledali, komu patřila vila, ve které měl Topol pronajatý byt, a dostali se kamsi k nějaké akciovce ve Švýcarsku a nezjistili nic víc. A od té doby to byla „Tajemná vila v Toskánsku“. S Romanem, šéfem největší energetické společnosti se státní účastí, se Topol setkával v rámci svých pracovních povinností několikrát ročně. A Řebíčka viděl každý týden ve vládě. Proč by si s nimi měl dávat schůzku v Toskánsku opravdu nevím a celou aféru „Toskánsko“ považuji za výplod fantazie novinářů a Topolových nepřátel uvnitř a kolem ODS, „kmotrů“. A Bárty, který s nimi byl v úzkém spojení. Jen se zkuste kohokoliv z kritiků zeptat, co se vlastně v tom Toskánsku mělo stát nebo snad dokonce stalo.

Topol udělal spousty chyb a někdy měl výrazy po valašsku „neukázněné“. Ale nebyl v tom ani zdaleka horší, než někteří naši jiní premiéři či ministři nebo dokonce prezidenti.

Za dlouhodobý odliv voličů ODS a její ztrátu důvěry mohl daleko méně než ti, kdo jej v ODS obklopovali. Ovšem byl snadným a velmi „vyhovujícím“ viníkem.

Určitě je vina i na Topolovi, velmi dlouho ten odliv voličů také přehlížel. Ale z vedoucích činitelů ODS byl první a jediný, kdo si to uvědomil a kdo by s nějakou reformou po skončení evropského předsednictví, které mu zabralo neuvěřitelnou spoustu času, začal. Mluvil jsem s ním o tom mnohokrát.

Podle mě udělal chybu, že o „kmotrech“ a problému klientelismu v ODS promluvil příliš brzo, v době, kdy neměl čas se tomu naplno věnovat.

A to je můj „posudek“ na Mirka Topolánka, jednoho ze dvou lidí, se kterými jsem měl čest pracovat a ke kterým se nejčastější vrací sedmdesátiletý důchodce ve vzpomínkách na své povolání. Tím prvním, je samozřejmě Václav Klaus. A tím druhým je Mirek Topolánek. A takoví jsou i v mém žebříčku preferovaných osobností pro prezidentskou funkci. Třetím byl senátor Kubera a čtvrtým je prezident Zeman, kterého jsem chtěl volit, pokud by se nenašel lepší kandidát. A to se dnes podle mně stalo.

Vím, že jsem tím, co jsem napsal, naštval mnoho lidí. A vím že dostanu vynadáno i od Mirka Topolánka. Je mi to líto, ale napsat jsem to musel.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Tomáš Haas

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (40 votes, average: 3,63 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky