11.2.2020
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Budeme kverulanti brzy všichni …

Sdílejte článek:

JIŘÍ FIALA

Kasta – basta. Poláci demonstrují na podporu vládní reformy justice a stojí za svou vládou. Česká vláda prudce zvyšuje soudní poplatky.

Dva různé přístupy k řešení téhož problému. Nefunkčnosti justice. Zásadový, krátkodobě bolestivější – ale slibující naději na změnu k lepšímu – a populistický, neřešící nic, jen prohlubující a odsouvající do budoucna současné problémy, kdy se stanou tradičními cestami už jen těžko řešitelnými. Což ovšem současnou vládu nijak netrápí.

Není svým způsobem horší destrukce nejen hospodářství, ale i duše národa – než je populismus.

Ostatně, jak fašismus, tak komunismus, ničím jiným než svéráznými druhy populismu své doby nebyly. Zajímavé, že vzhledem k jejich následkům se na jejich odsouzení shodují skoro všichni, vyjma jejich přímých představitelů, zatímco populismus kvete dál, a – bohužel – ČR je toho zvláště odstrašujícím příkladem.

Tragické důsledky populismu se u nás dostavují už během jeho vlády, ty daleko drastičtější budou pociťovat celé příští generace.

Skončil jeden z nejsilnějších argumentů Babišových populistů – totiž hospodářský růst, čímž se ukázalo, že to skutečně nebyla jejich zásluha – a že šlo jen o pravidelnou fázi dávno popsaného ekonomického cyklu, kterou oni, zpočátku, jak se říká, „utrpěli“.

Jak estébák Babiš říká svou svéráznou komunisticko češtinou, „napumpoval“ do lidí peníze – a přitom každý, i ekonomicky nevzdělaný člověk dobře ví, že to má dlouhodobě jediný důsledek : Inflaci. Ta je už nyní taková, že zcela vybočuje z mezí daných EU i reality ostatních členských států.

Generální populista asi zapomněl, že „napumpuje-li“ do ekonomiky ničím nezasloužené a nepodložené peníze – má to vždy jediný, dávno popsaný, a to tento důsledek.

Přičemž z logiky věci plyne, že nejvíce vyletí ceny toho, co lidé potřebují nejčastěji a prostě to musí zaplatit – totiž bydlení a potravin.

V Evropě není názornějšího příkladu nežli současná ČR.

Populistovi na tom nemálo, a tak se snaží prosadit – vědom si totální nefunkčnosti a hlavně nespravedlnosti obecné justice – zásadní zvýšení soudních poplatků, aby prý zabránil „kverulantům“ se zbytečně soudit.

Jakoby souzení – a zvláště u našich soudů – byla nějaká úžasná kratochvíle, po které všichni nezřízeně touží. A nemají na práci nic lepšího, ba dokonce tomu dávají přednost před pobytem u moře, na horách, v přírodě a kdekoliv jinde. Coby jen všichni neudělali – aby kastě trochu nezkomplikovali život…

Jak mnohokráte doloženo na našich stránkách (a kdykoliv to můžeme doložit znovu), naprostá většina soudních kauz pochází z toho, že původní, jednoduchý problém, nebyl rozsouzen řádně a spravedlivě, ale přesně naopak – což vyvolalo jenom vlnu dalších žalob ve všech směrech, protože poškození, a často i zásadně poškození, si to prostě nehodlali nechat líbit. Z pohledu generálního populisty – kverulanti.

Zjevně bezdůvodné zvyšování soudních poplatků, bez jakékoliv protihodnoty, je tedy nejen dalším silným inflačním impulsem, ke všem těm stávajícím, ale i hloupým a nekvalifikovaným pokusem krýt dál kastu, aby mohla přežívat beze sebemenší změny – a pokračovat ve vytváření agend o ničem pro dětičky všech spřátelených populistů, které po vystudování zjevně bezcenných právnických škol a učilišť, jež na jejich právním vědomí nadělaly spíše další škody, když už nic nebyly schopny napravit při vědomí rodin, odkud většina těchto dětiček pochází, pak následně pak nemají kam jít, a přesto se hodlají  královsky obživovat  – stejně jako jejich rodiče a prarodiče, komunističtí soudci nebo prokurátoři.

Postup generálního populisty je totéž, jakoby se rozhodl vymýtit chřipku a angínu tím, že zdraží desetinásobně aspyrin a příslušná antibiotika – a bude se domnívat, že tím, že na ně lidi nebudou mít, tak přestanou stonat.

Každý nechť si snadno domyslí, co se v takovém případě asi stane.

Jestliže padnul jeden z hlavních argumentů populisty, totiž hospodářský úspěch, pak je třeba si také uvědomit, že hospodářství sice prochází pravidelnými ekonomickými cykly, jako příroda jarem, létem a zimou – ale že tyto cykly může člověk do jisté míry ovlivnit.

A celá historie hospodářsky úspěšných států dokumentuje, že hospodářství se daří obzvláště tam, kde je politická stabilita – a obráceně.

Politická stabilita předpokládá právní jistotu – a jsme zpět u justice a kvality a vymahatelnosti platného práva.

Je to justice, kdo zodpovídá za právní stát a za garanci základních lidských, ale i hospodářských práv – a jestliže je garantovat nedokáže, znamená to v dlouhodobějším horizontu odliv investorů a investic, neboť i oni brzy přijdou na to, že relativně levná a relativně kvalifikovaná pracovní síla má smysl jen tehdy, pokud hodnoty, které vytváří, je schopen stát garantovat, a ne že o ně přijdou ze dne na den nějakou falešnou fakturou a nikdo se už ničeho nedovolá…

Populismus je vlastně korupcí obyvatelstva, těch jeho nejnižších složek, které se nejsnáze zkorumpovat dají – a má tudíž také stejné účinky : Je to rakovina společnosti.

Jako každá nemoc, oč později objevena, oč později započato s léčbou,  o to bolestivější a beznadějnější potom je.

Polsko názorně ukazuje, že kasta sama se nikdy nenapraví sama sebou a nezačne fungovat řádně a v zájmu demokracie a právního státu, že ani v zemi se silně protikomunistickou tradicí se ji nejsou schopni zbavit prostou generační výměnou a vyškolením nových soudců – a že polská vláda se do této nemilé kapitoly pustila právě proto, že je to vůle obrovské většiny národa (vlastně celého, vyjma kasty samotné) a že dobře ví, že bez této reformy není postup ke garancím právního státu a vynutitelnosti práva – rovným a spravedlivým pro všechny – možný.

ČR tyto problémy dál jenom tlačí před sebou, oficiálně se tváří, že žádné neexistují, a aby se o tom nemohla většina obyvatelstva přesvědčit, prostě je k soudům nepustí.

Čímž samozřejmě popírá jednu z nejzákladnějších premisí přístupových dohod k EU i jurisdikci štrasburského soudu – totiž přístupnost pro všechny občany k systému ochrany práv a svobod mocí soudní.

Ta má – dle generálně populistových představ –  nadále sloužit jen jako rezervoár věrných kádrů, o to věrnějších, oč právně bezcennějších – a neschopných se pak objektivním výkonem skutečného práva uživit.

Inflací zadělává generální populista dluh příštím generacím na – řekněme – jeden, dva ekonomické cykly – ale znepřístupněním justice, byť i takto špatné a její populistickou ochranou bez jakýchkoliv požadavků na její zlepšení, zadělává generální populista dluh na celé generace.

A jako vždy u všech společenských zákonů,  i tady platí : Oč později je problém řešen, o to složitější pak je.

Aneb – chcete-li, známý citát : Kdo činí evoluci nemožnou, činí revoluci nevyhnutelnou.

Populista to vždycky nakonec na někoho shodí, jemu o nic nejde (a všimněte si, co to je asi za premiéra, který nejen že nezná pořádně jazyk země, které má vládnout, ale jehož děti v ní nakonec ani nežijí, ani nestudují – a nakolik tedy asi věří on sám sobě a tomu, kam zemi dovede…) – a proto by o to mělo jít nám.

Abychom se nedostali do situace ještě horší než před vítězným Listopadem, kdy země bude patřit jen úzké, nekontrolované, nekontrolovatelné, nedotknutelné a hlavně neodvolatelné Kastě, kterou nikdo nevolil a která se zapikolovala i na příštích deset generací…

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,56 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Vystresovaná společnost

    Vystresovaná společnost

    OD: VÁCLAV RAMBOUSEK 16|06|2014 Přesuny majetku v řádu biliónů zamíchaly majetkovým rozvrstvením. Záměrem privatizace bylo najít pro státní majetek

    Přežijí to Kavčí Hory?

    JINDŘICH KULHAVÝ Extrémní snaha ožebračit české obyvatelstvo až na dřeň pokračuje. Dlouhodobé volání ČT a ČRo po zvýšení koncesionářských