„Bezpečnost je komplexní problém,“ poznamenal Babiš na úvod konference Prague Security Dialogue, organizované Institutem pro politiku a společnost. Podle něj zdaleka nejde jen o armádu a vyzbrojování, ale také o ochranu kritické infrastruktury, digitálního prostoru či boj s nelegální migrací. Premiérovu prioritou je však především protivzdušná obrana. A ta má být postavena na izraelském protiletadlovém raketovém systému Spyder. Babiš prozradil, že se chystá na návštěvu Izraele, kde by měla být řeč o dalších dodávkách systému Spyder pro českou armádu.
Zároveň vyzdvihl schopnosti českého obranného průmyslu a jako příklad uvedl letouny L-39 Skyfox, které umožňují efektivní sestřelování dronů. „Naší ambicí je, aby české firmy nebyly pouze dodavateli, ale nabízely vlastní řešení a měly silný inovační tah,“ prohlásil Babiš a dodal, že loni dosáhl český export vojenského materiálu historického rekordu ve výši 112,6 miliardy korun.
Hlavní cíl je jasný
Dalším úkolem je budování samotné armády. Čísla ukazují, že současná vláda je v náboru nových vojáků zatím nejúspěšnější. Na konci října počet vojáků přesáhl 31 tisíc oproti zhruba 20 tisícům v roce 2013. „Bez silné armády se prostě neobejdeme. Naše armáda má skvělý zvuk, i v rámci NATO. My si naší armády velmi vážíme a budeme ji maximálně podporovat. Naším cílem je, aby Česká republika v budoucnu zůstala jednou z nejbezpečnějších zemí světa,“ dodal premiér.
Jeho kabinet věnuje pozornost i novým výzvám, jako je umělá inteligence. Zmínil také, že uvažuje o založení nového poradního orgánu vlády právě pro oblast umělé inteligence. „AI je fajn, ale na druhou stranu je nebezpečná. Když všichni budeme používat jenom AI a ne vlastní mozek, nevím, jak to všechno dopadne,“ poznamenal lakonicky.
Babiš zároveň zdůraznil, že není možné řešit armádu a bezpečnost bez ekonomiky. A ta evropská je podle něj ve špatné kondici. „Evropa nemůže být konkurenceschopná,“ konstatoval s odkazem na „šílenou“ politiku EU. Do kontrastu s ní postavil země Visegrádské čtyřky a ocenil spolupráci se sousedy. „Jsem rád, že V4 znovu funguje. Tenhle region je budoucností Evropy po všech stránkách. Jsem o tom přesvědčen,“ zdůraznil Babiš.
K jednotlivým tématům, kterým se premiér věnoval v úvodu celé akce, se pak vraceli další řečníci. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl kritiku opozice na adresu vlády. „Naše armáda udělala za posledních deset let obrovský pokrok. Armáda je ve velmi dobrém stavu,“ prohlásil vicepremiér s tím, že Česká republika je velmi dobrá v rychlosti modernizace ozbrojených sil.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je zásadní budovat domácí obranný průmysl, který by se neomezoval jen na pár velkých podniků. Vicepremiér není proti tomu, aby Česká republika pořizovala některé technologie a vybavení v zahraničí, ale trvá na tom, aby zahraniční zbrojaři přesouvali výrobu k nám.
„Já to řeknu úplně natvrdo. Budeme nekompromisní, budeme tvrdí v tom, že pokud se něco vysoutěží se zahraničním dodavatelem, tak se to bude montovat a dokončovat tady. Tady bude ta výrobní kapacita. Strašně rádi budeme spolupracovat s Rheinmetallem, super, ale ať se tady alokuje výroba,“ řekl přítomným, mezi kterými nechyběli ani zahraniční diplomaté.
Větší efektivitě zbrojní výroby má napomoci i plánované zřízení centralizovaného Ministerstva hospodářství.
Problém s Ruskem a Čínou?
Ne všechno jde ale hladce. Jak zmínil vládní zmocněnec pro oblast plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský, výdaje České republiky na obranu zůstávají relativně nízké. Demonstroval to na konkrétních datech. Zatímco v roce 2014 dávaly dvě procenta HDP na obranu jen tři státy NATO, v současnosti je jich už 31. „Jedna země to neplní. A je to Česká republika. Takže jsme hodně vidět,“ poznamenal Landovský, který letos převzal i vedení sekce obranné politiky a strategie na Ministerstvu obrany.
Bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý šel ještě dál. Armáda se podle jeho názoru musí zdokonalovat v obraně českého území, a to ve vzduchu i na zemi. A bez příprav na mobilizaci to prý nepůjde. „Bez toho nebudeme nikdy spolehlivým partnerem,“ argumentoval Šedivý.
Varoval také před Ruskem a Čínou. „Rusové od roku 2008 provedli tři agrese. My teprve v roce 2040 budeme mít jakési schopnosti. Času nemáme moc,“ apeloval na přítomné zástupce vlády. „Já myslím, že by Česká republika měla přehodnotit některé kroky a rychle modernizovat,“ uvedl s tím, že do pětadvaceti let chce mít Čína nejlepší armádu na světě, schopnou porazit i tu americkou.
Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) zase připomněla projekt „vojenského Schengenu“, který je nyní předmětem jednání. Jde o mechanismus rychlého přesunu vojsk v rámci EU, v němž bude Česká republika vzhledem ke své poloze hrát významnou úlohu. Zkritizovala v této souvislosti Evropskou komisi, která se snaží centralizovat moc ve svých rukou. „Hrozně těžko se hledá řešení. Návrhy Komise jsou často odtržené od reality,“ konstatovala europoslankyně.
Důrazně se také vymezila vůči úvahám o vytvoření společné evropské armády, které se v Bruselu opakovaně objevují. „NATO je náš stěžejní obranný pakt. Tomu se máme věnovat. Opusťme idealistické představy, že vytvoříme evropskou armádu. To není cesta správným směrem,“ uzavřela Pokorná Jermanová.
Ke kritice Bruselu se přidal i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Podobně jako Andrej Babiš zdůraznil význam zdravé ekonomiky pro budování obranných schopností, čemuž podle něj EU příliš nepomáhá. „Třicet let zeleného šílenství nese své ovoce. Já někdy mám pocit, že některé evropské směrnice píší Putinovi poradci, protože jdou vysloveně proti naší obranyschopnosti,“ ironicky poznamenal Zajíček.