Anglie jako odstrašující příklad

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Tak prý Velkou Británii zachvátila vlna rasismu a násilí. Alespoň tak nějak to píšou Novinky.cz. Jakási „ultrapravice“ tam prý v neděli zběsile útočila na hotely, ve kterých jsou ubytováni čerství migranti. Podle britských zdrojů šlo o Holiday Inn Express, poblíž města Rotherham a další, nejmenovaný hotel poblíž Birminghamu. Mimo to se po celé zemi odehrávaly demonstrace, na kterých zaznívala, pro liberály neuvěřitelná, strašlivá a extrémistická hesla: „už toho bylo dost“, „zachraňte naše děti“ a „zastavte lodě“.

Jde o reakci na všeobecně známou, nedávnou tragedii, při které 17letý Axel Rudakubana, syn migrantů, ale již narozený v Británii, vtrhl do mateřské školy a bezdůvodně pobodal na 10 dětí. Dvě z nich zemřely na místě, třetí v nemocnici. Ale né, nebojte se, o žádný terorismus tady rozhodně nešlo. Jak nás o tom, v rekordním čase, přispěchaly ujistit britské úřady… Ovšem na občanstvo hrdého Albionu jejich rozvážná slova kupodivu nějak nezafungovala. Mottem masových protestů se stalo heslo: čeho je moc, toho je příliš! A že běžní Britové moc dobře vědí, kde je jádro problému, začali manifestovat hlavně u mešit, azyláčů a hotelů, kde jsou čerství „plaváčci“ ubytováváni. Za jejich peníze…

A jaká byla reakce elit, médií a politiků? Současný britský premier, Keir Starmer, vystoupil s projevem, ve kterém nazval nedělní protesty „organizované násilnictví, které nemá v našich ulicích ani na internetu místo“. Všechny, kdo by se zapojili do demonstrací a protestů varoval, „že své účasti budou litovat“. A s neskrývanou výhrůžkou  dodal: „Ti, kdo jsou zapojeni do nepokojů, budou čelit plné síle zákona“. Ministerstvo vnitra mezitím nabídlo mešitám větší ochranu. Někteří ministři britské vlády také navrhli, že by „speciální“ soudy s účastníky protestů mohly zasedat do 24 hodin, aby urychlily stíhání… A média? Všude se blábolí o extrémismu, hooligans, fašistických podněcovatelích a podobně, ačkoli na většině snímků je, za pár rabiáty v přední řadě, vidět normální, spořádané, středostavovské Angličany.

Na současné Británii je názorně vidět, že média, elity a formální struktury západního státu už dávno nestojí na straně běžného občana. Spíše naopak. Jako by byly domluveny a srozuměny s jeho nepřáteli a využívaly vší své moci k prosazení agendy, ve které už původní Evropan jaksi nenachází své místo. Proto na ulicích zaznívají ta hesla o „vrácení naší země“.

Bohužel se ale zdá, že za Brity už past zaklapla. Nebo, slovy vznešenějšími, po dlouhém úsilí se konečně podařilo dosáhnou plně multikulturní společnosti. To v praxi znamená, že protěžovaný islám už prolezl celou zemi jak dřevomorka krovy a dosáhl nadkritického množství. Návrat zpět, k normálnímu stavu, už není možný. Starostové velkých měst jsou muslimové. Od minulého starosty Londýna, k starostům Oldhamu, Lutonu, Blackburnu, Oxfordu, Sheffieldu, Rochdale a Leedsu.. o menších sídlech nemluvě. V zemi působí, podle oficiálních údajů, na 1200 mešit. Podíl soudců, kteří se identifikují jako příslušníci etnické či náboženské menšiny, se zvýšil ze 7 % v roce 2014 na 10 % v roce 2022.

Silové složky státu jsou islámem paralyzovány už dlouho. Minulý londýnský starosta, Sadiq Khan, spustil akční plán náboru „menšin“ do metropolitní policie. Tak, aby jejich podíl dosáhl 40%. Státní policie nezůstála pozadu. Už v roce 2019 zahájila celostátní kampaň Buďme silou pro všechny, která si kladla za cíl naverbovat, během následujících tří let, na 20 000 nových policistů z etnických a náboženských menšin. A v armádě? Muslimové se v ozbrojených silách Spojeného království mohou modlit pětkrát denně a postit se dle potřeby. Je jim poskytována halal strava, mohou vyhledat podporu u muslimských kaplanů a na všech základnách využívat modlitebny (mešity); jednu z nich nedávno zpřístupnili i na námořní válečné lodi. Jinými slovy – muslimové v Británii znají kódy k systémům policie a armády, mají klíče od zbrojních skladů, znají krizové plány a účastní se přijímání politických rozhodnutí… Je hotovo. Finito.

Jak k tomu mohlo dojít? Před mnoha a mnoha lety zjistili Labouristé, že jim vysychá voličský rybník. Že běžný, středostavovský Brit už na jejich program nereflektuje. Že se má vcelku dobře a o nějakých společenských změnách nechce ani slyšet. A nižší, domorodé třídy, se na politiku vyflákly úplně. Co teď? Labouristé vsadili na přistěhovalce. Nejlépe pak na ty chudé, kulturně cizorodé a neintegrovatelné. Protože takoví neměli ani auta, ani domy, a proto pociťovali závist a zášť k domorodcům. Což se jevilo jako ten správný, revoluční zápal pro změnu. Třeba aby se jiným sebralo a jim dalo. Labouristé proto ze všech sil prosazovali otevřenou náruč k přistěhovalcům a slibovali a slibovali.

Výsledek se dostavil. Voličstvo Labouristů se proměnilo. Už to nebyla strana bílého dělníka. A Labouristická sázka na „jinakost“ se počátkem nového tisíciletí nešťastně potkala s podivným, celozápadním, liberálně-demokratickým trendem ochrany (až protěžování) nejrůznějších menšin. Což nemohlo dobře dopadnout. Labouristé ze všech sil zvali do země své nové voliče a upláceli je nabídkami nejen peněz, ale i „začlenění“. Politicky tlačili na patřičné počty „jiných“, tedy muslimů, černochů, transek a všeho možného dalšího ve státní správě a orgánech státu. Pod záminkou, že takto se „neintegrovatelní“ začlení, zařadí, zapojí a stanou se tak plnohodnotnými Brity. Nikdo se neodvážil veřejně podotknout, že loajalita muslima je především k Alláhovi, pak k ummě, tedy společenství věřících, pak k rodině a klanu… a pak už nic. Nějaký Britský stát a zákony byste tu hledali marně.

Ukažme si hloubku toho nesmyslu na jednom příměru. Je válka, rok 1942. Do Británie seskakují po malých skupinkách němečtí parašutisté. Skorzenyho záškodníci jsou však po přistání spatřeni a pochytáni a pak… ubytováni v hotelích. Přicházejí za nimi právníci a radí jim, jak „vytočit“ z Britů co nejvyšší měsíční rentu. Protože na ni mají nárok. Od britského státu se hrnou nabídky zaměstnání v ozbrojených silách a policii. Protože jedině tak se diverzanti integrují, stanou se Brity, a na Adolfa s knírem už ani nevzpomenou. No a jejich velitele jmenují zástupcem londýnského starosty. Ať se zapojí a přispěje k lepší správě těžce zkoušeného města! Pitomost, že? Ale jak potom nazvat posledních 30 let britské politiky?

Každopádně to ale vypadá, že v Británii je už hotovo. Cesta k chalífátu je nezvratná. Muslimové jsou sice stále minoritou, ale prakticky už ovládají jak silové složky státu, tak i politiku. Elity i média Velké Británie jsou na jejich straně. Hluboký stát je chrání a protěžuje, bez ohledu na výsledek nějakých voleb. Obyvatelstvo už ztratilo klíče k moci a není znám způsob, jak by si je mohlo vzít zpět.

Budiž nám příklad Británie velikou, převelikou výstrahou!

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (33 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
54 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)