24.4.2025
Redakce
0
Kategorie: Multikulturní soužití

A je tu implementace lokajsky zjevného. Na Západě tiše protestují, ale tak nějak do hluché zdi

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Koukl jsem se na dokument internetové televize VoxPopuli s názvem Ženy vs. imigranti. Další bitva Francie. Ten dává hlas ženám, které se ve Francii brání imigrační politice. Jak pravila jedna z organizátorek protestů, s verbálním nebo fyzickým útokem se ve Francii setkala každá žena. Roste počet znásilnění i vražd, ženy se bojí chodit do ulic. V dokumentu jsou příběhy, videa, vše plné naprosto nepochopitelného násilí a pohrdání člověkem, životem, existencí, důstojností.

Ty obrázky z roku 2015, kdy převážně ženy postávaly na nádražích s cedulemi Refugees Welcome (případně pirátský Ivan Bartoš ve stejném roce mašíroval po Praze na slezině antifašistické úderky u transparentu – Uprchlíci vítejte! Nacionalisti táhněte!). Rozdávaly vodu v PET lahvích a připadaly si tak, tak morálně na výši, při pohledu na kritiky, kteří říkali – tohle se vám velmi brzy vymstí, teď to můžete zastavit, teď ještě ano, pak už bude pozdě.

No, a pozdě už je.

Evropu, tu, kterou ideologicky táhl nezisk s mainstreamem, kteří jakoukoliv kritiku onálepkovaly slovy xenofob, rasista, začal v tu dobu ovládat idealismus bez jakékoliv strategie. Tiskoviny i hlavy aktivistů a velké části politiků byly zaplevelené morálními výzvami s až zuřivým odporem k realistickému pohledu na budoucnost. Stačilo, že se mohou morálně vyvyšovat a být takzvaně lepší. A do deseti let přišlo budování separátní společnosti, která nedbá zákonů, děsivým způsobem se zvedla kriminalita, a to i kriminalita takzvaně bagatelní, kdy urostlý jinoch jižního typu prostě v metru nějaké ženské vypálí jednu do nosu až ta si kecne na zadek. Kdyby takové incidenty, taková drobná násilná potěšení, musela řešit tamní policie zavíráním do kriminálu, staly by se kriminály největším zaměstnavatelem v zemi.

Blázni plní idealismu a tak vzdálení jakýmkoliv hodnotám nerozlišovali mezi tím, co je pomoc, a co už je faktické a neodčinitelné sebepoškozování vlastní země, vlastní identity.

Moc se mi líbila slova tibetského dalajlámy. I jeho učení je plné smíření, lásky, pomoci a soucitu. „Myslím, že uprchlíci by měli být přijímáni pouze dočasně. Cílem by mělo být, aby se vrátili a znovu vybudovali své vlastní země. Evropa patří Evropanům,“ řekl dalajlama v polovině roku 2016 pro německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Moudrá slova živého vtělení moudrosti a soucitu.

Dáme si další vtělení soucitu a moudrosti. Guinejský kardinál katolické církve Robert Sarah. „Mou největší obavou je, že Evropa už nechce nebo ztratila smysl pro svůj úděl. Ztratila své kořeny. Strom, který nemá kořeny, umírá. A bojím se, že Západ zemře. Je tu spousta znamení, víte, spousta znamení, žádná další porodnost. A stále jste napadáni jinými kulturami, jinými národy, které vás budou postupně ovládat ve stínu a zcela změní vaši kulturu, vaše přesvědčení, vaše hodnoty,“ tesat do kroniky naší doby, naší evropsky lumíkovské společnosti.

Jako kdybychom pohrdali a nenáviděli svou kulturu, svou historii, své bytí. Jako kdybychom nenáviděli své děti, svůj rod a s ním i své předky. Dobrovolně se podřizuje, omezujeme své zvyky, své tradice, ničíme sochy naší historie, necháme se vláčet netflixově tupým překreslováním historie, kdy pro svou sebepoškozující nenávist k vlastní existenci snad s nadšením a jakýmsi zvráceným zadostiučiněním vítáme popírání, zapírání sebe. Stejně jako před deseti lety. Stále stojíme s transparantem Refugees Welcome, i když vidíme, že nás taková politika požírá zaživa.

Ženy ve Francii se bojí samy na ulici. Ve dne i v noci. Jsou napadány, uráženy, sexuálně obtěžovány. Snad do okamžiku, než si nandají burku.

Proč? Jaký to má důvod? Chce to tady vůbec někdo?

Možná na tom pracuje fenomén rozdělené společnosti, snad i řízeně rozdělené společnosti. Protože pravidlo – rozděl a panuj – platí. Teď dvojnásob, protože s internetem se ty davy křiklounů tak pěkně ovládají. Tak jednoduše se zasévá nenávist, tak snadno se manipuluje. Obzvláště, když si z daní platíme své neziskové ideology.

Evropa jako soubor hodnot, stylu života, identity, estetiky, svobody projevu, rovnosti mužů a žen, svobody vyznání se už teď začíná měnit. Do poloviny 21. století budou země Evropy, pokud budeme pokračovat v nastaveném kurzu, zcela jiné. Jako příklad můžeme směle uvést právě Francii. Nebo Německo. Dvě země, kterým se jako jediným v EU nepropadá porodnost. Protože původní obyvatelstvo je postupně nahrazované obyvatelstvem nepůvodním. V některých městech Evropa už přestala být Evropou ve smyslu identity úplně.

Přičemž nelze mluvit o jakémsi osudu, určení dějinami. Je to politické rozhodnutí. Všechno je to politické rozhodnutí.

Jak by se z toho (nejpozději někdy v roce 2016) dalo vybruslit?

Uzavřít za pomoci armád migrační kanály pro nelegální nebo neasimilovatelné migranty. A neasimilovatelná je pro nás prakticky celá africko-blízkovýchodný migrace.

Posilovat azylový systém pouze pro skutečně ohrožené. Evropa se naprosto sebevražedně v roce 2015 (rukou, ústy i pokřivenou myslí Angely Merkelové) rozhodla otevřít dveře všem. Bez ověřování identity. Všem otevřeme náruč, protože jsme morálně na výši a očekáváme, že zlé úmysly v migraci nejsou. Nejsou. Nejsou. Žádné. Viděl jsem (pseudo)dokument čínského exulanta Wej-Weje Human Flow. Wej-Wej na svou kameru zabíral jen děti, ženy, starce, stařeny, případně invalidy, kteří prchají před bídou a násilím. Kteří prchají do Evropy. Nenasnímal ty, kteří pak páchají násilí a kvůli kterým se zcela mění tvárnost a identita Evropy. Ostatně podobně jako oceňovaná Agnieska Hollandová ve svém ideologickém pamfletu Hranice z roku 2023, která ukazovala také jen ženy a starce, děti a zraněné a hrála Putinovu hru na nebohé migranty z Afriky utíkající do EU přes Bělorusko (!).

Zavést kvóty podle kulturní kompatibility. To ve své době zavedla Kanada a než se její vlády chopila novodobá levice merkelistického Justina Trudeaua, moc dobře jim to fungovalo.

Okamžité vyhoštění nelegálních migrantů a recidivistů. Och, jak nám tohle nejde. Proč? Pamatujete si ty skopičiny z daní placených neziskovek, které brání jakékoliv deportaci jak za pomoci svých právníků, ale i blokací, protesty, demonstracemi?

Zrušit finanční pobídky pro masovou migraci, což je evropský sociální systém. Ale zase, s vaničkou bychom tím vylévali dítě. A nezachrání identitu Evropy už jen vylévání dětí z vaniček? Nejsme už v této fázi?

Ale nic z toho se nezavede. Vláda Petra Fialy právě „zpřísňuje“ azylový systém, to znamená, že do naší legislativ zavádí klatý migrační pakt. Ten sice v jistém ohledu a mírně urychluje azylové řízení, ale zavádí i jinak pojmenované kvóty. Abychom do té ztráty identity mohli spadnut spolu se západní Evropou. Však jak říkával Petr Fiala – patříme na Západ. Implementace lokajsky zjevného.

V druhé polovině tohoto století Francie už nebude Francie. Už to bude podivný arabský stát bez identity. Místo bigbítu a volání sláva svobodě bude pod Eiffelovou věží skučet muezín. A ženy, které teď ve Francii ještě oprskle demonstrují za to, aby je v ulicích nikdo nebil, neznásilňoval a neurážel, už v tu dobu budou poslušně držet jazyk za zuby. Do stejné dějinné stoupy míří podstatná část západní Evropy. A my, protože máme ve vedení lokaje strašlivého střihu, za nimi zahučíme posléze.

V čím zájmu tohle Evropa už desátým rokem dělá?

 

Redakce
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Kdy bude hořet Praha?

    JAROSLAV ŠTEFEC Nedokážu posoudit, nakolik si obyčejní Francouzi, kteří se (ostatně podobně jako my, Češi) stále častěji dostávají ve

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)