13.1.2020
Kategorie: Politika

Kolik “Válkových” máme ve vládě, na úřadech a dalších státních institucích?

Sdílejte článek:

VLASTIMIL KALÁČ

Orgány si vskutku zaslouží uznání: v době, kdy projevy řečníků, divadelní hry a dámské šaty vypadají, jako by byly vyrobeny na běžícím pásu, vynikají způsoby zatčení svou rozmanitostí. Ukážete v bráně závodu propustku – odvedou vás stranou a seberou; seberou vás ve vojenské nemocnici s teplotou 39° (Ans Bernštejn), a lékař nenamítá nic proti vašemu zatčení (jen ať si zkusí namítat!); seberou vás přímo na operačním stole při operaci žaludečního vředu (N. M. Vorobjov, školní inspektor, 1936) – a přivezou vás polomrtvého a zkrváceného do cely (vzpomíná Karpunič); domáháte se (jako Naďa Levitská) návštěvy odsouzené matky, povolí vám ji – a pak se ukáže, že je to konfrontace a zatčení! V Gastronomu vás pozvou do oddělení objednávek a tam vás zatknou; zatkne vás pocestný, který u vás ve jménu božím přenocoval; zatkne vás elektrikář, který přišel odečíst elektroměr; zatkne vás cyklista, který se s vámi srazil na ulici; zatkne vás průvodčí na dráze, taxikář, zaměstnanec spořitelny a správce kina – ti všichni vás zatknou, a jejich dobře schované rudé průkazy spatříte, až když už je pozdě.
Alexandr Solženicyn, Souostroví Gulag

Mladá, nadšená a přehorlivá právnička, pro jejíž bohulibou práci byl nutný vstup do rudé KSČ (že se nachází v zločinecké organizaci, potlačující lidská práva – ó, ano, krom členů této zločinecké organizace, kteří se násilím a politickým podvodem v roce 1948 zmocnili vlády nad životem a smrtí jim podřízených otroků i jejich majetků zcela po ruském vzoru a Rusům také sloužících výměnou za neomezenou moc v této ruské kolonii – pochopitelně nic nevěděla, což je určitě známka nadprůměrné bolševické inteligence, tolik pro totalitní právníky potřebné!) se nyní, zase horlivě, hlásí jako “obhájkyně lidských práv” – které ale většinu života pomáhala PORUŠOVAT … (Ale ona prý o ničem nevěděla, stejně jako dnešní úředníci nic neví o bídném životě obyčejných občanů, jim ze svých daní, nejen těch zjevných, ale hlavně těch skrytých, na jejich bezstarostný živůtek přispívajících).

Chudák (duševní určitě, už podle vzhledu), ona nevěděla, to co my ubozí a málo (bolševiky úmyslně) o těchto věcech informovaní otroci už tak od poloviny šedesátých let ano, kdo že je to ten dacan Urválek, který jí prý jen “podepsal” její “vědeckou” práci: “Některé poznatky z výzkumu ochranného dohledu v souvislosti s prokurátorským dozorem” (1979), která měla posloužit ke zpřísnění tohoto ochranného dohledu, uplatňovaného opravdu ZDATNĚ především proti lidem nesouhlasícími se zločineckým bolševickým totalitním zřízením. Pochopitelně, jak tedy říká jen ona sama – nic prý o porušování lidských práv nevěděla… (Stejně jako soudruh Babiš-Bureš prý neměl ani “potuchy” o tom, že třetina Československé hranice byla obklopena ostnatým drátem a že obyčejní lidé neměli pro cestování za hranice mnoho na výběr.)

A nakonec jedním dechem i říká, že se ve skutečnosti ani nic takového přece nedělo? Nic nevěděla o často i sadistických výsleších sadistickými grázly v krví postříkaných výslechových místnostech StB, nic nevěděla o účelových politických procesech bolševických zločinců a vrahů typu jejího staršího již kamaráda a spolupracovníka Urválka, nic nevěděla o účelových odsouzení lidí, nesouhlasících se zločineckým bolševickým režimem a o jejich dalším mučení v zostřených kriminálech (např. Pavel Wonka, o kterém jinak snad slyšel celý svět), o jejich kriminalizaci, o jejich opakovaných vězněních – a následovného označení za “KRIMINÁLNÍ recidivisty”, které se snažila svým “bohulibým” výzkumem převychovávat k obrazu “svému”, totiž bolševickému, i za cenu porušování základních lidských práv – a nejen to, bývaly porušovány i samotné bolševické zákony!!!

O ničem z toho vysokoškolačka z PRÁVNÍ fakulty, u které se snad dá předpokládat alespoň průměrná inteligence (110 bodů), když už ne ta nadprůměrná (od 132 bodů výše), NEVĚDĚLA. Asi si ani nevšimla, že už po několik let před rokem 1989 mlátí speciální jednotky typu a charakteru “mlátičky” Ondráčka, dnes za odměnu poslance KSČM, neozbrojené lidi demonstrující za zlidštění totalitního režimu.

V Událostech, komentářích minulý pátek (10. ledna) prohlásila, že požádá (poprosí) slovutného soudruha prezidenta Zemana, aby prý ji na tu ombudsmanku tedy nenavrhoval, i když se na to tak těšila… Vypadala přesvědčivě stejně jako ten bývalý ministr a bývalý soudruh Staněk minulého roku (KSČ, dnes ČSSD), co stačil ve své krátké funkci napáchat spoustu zmatků a zla pod Zemanovým (KSČ, pak prý nějaký čas nestraník, posléze ČSSD, nakonec zakladatel velmi neúspěšné strany SPOZemanovci!) dohledem, který podal demisi a pak se třásl, jen aby proboha nebyla přijata a on si v klidu vychutnával své mocenské postavení (a příslušný plat na který mu přispějeme “dobrovolně” ze svých přečetných daní). Válková také jen koktala něco v tom smyslu, že ona se svých ambicí na tu ombudsmanku tedy vzdává, a zkusí soudruha Zemana přemluvit, ale když její ochránce soudruh prezident (když už je tedy soudruh Urválek mrtvý) NAŘÍDÍ jinak…

Nakonec – o jejím charakteru svědčí i to cestovatelství po zrovna politických stranách “v kurzu”, naposledy skončila ve vládním ANO: kam pocestuje příště? Pochybuji, že by ji u nyní nadějných Pirátů chtěli (přestal bych je volit)!

Kolik ještě tedy máme podobných “týpků” ve vládě, na úřadech a dalších státních institucích?

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (19 votes, average: 3,47 out of 5)
Loading...