13.11.2019
Kategorie: Společnost

Stávka za klima

Sdílejte článek:

JAN BARTOŇ

bartonV budově Filosofické fakulty probíhá okupační stávka za klima. Vláda by měla podle studentů zavírat uhelné elektrárny.

Stávky by se podle odhadu mluvčího iniciativy Kryštofa Říhy mohlo zúčastnit několik stovek studentů z různých vysokých škol. Na filozofické fakultě se protest koná z toho důvodu, že z ní je vidět na sídlo vlády ve Strakově akademii a na sídlo prezidenta na Pražském hradě, vysvětlil. Hlavním požadavkem studentů podle Říhy je, aby vláda začala zavírat uhelné elektrárny.

Studenti přirovnali současnou situaci k době sametové revoluce před třiceti lety. Protože jsou to lidé, kteří si situaci z doby konce vlády KSČ nemohou pamatovat, současná situace se k té před třiceti lety nedá ani jen trochu srovnávat.

V roce 1970 jsem ještě zažil lesy kolem děčínského Sněžníku a v Krušných horách. V roce 1980 už to byly jenom pláně bez stromů, které uhynuly díky kyselým emisím z neodsířených hnědouhelných elektráren. Obyvatelé postiženého území v Podkrušnohoří pak dostávali příspěvek ve výši 2000 Kč ročně, kterému se vžilo říkat „pohřebné“. V zimě se koncentrace kysličníku siřičitého pohybovaly na hodnotách až 10000 μg/m3. Bylo to doslova vražedné ovzduší, které zničilo krušnohorské lesy a projevilo se na střední době lidského života v dané lokalitě. Severočeský kraj patřil v tomto ukazateli k nejhorším. Na podzim 1989 vyšli ještě před 17. listopadem do ulic nespokojení mladí lidé v Teplicích, kteří protestovali proti katastrofálnímu stavu životního prostředí, a informace o demonstraci se dokonce dostala do režimních sdělovacích prostředků.

V devadesátých letech došlo postupně k vybavení všech hnědouhelných elektráren technologií na absorpci kysličníku siřičitého a koncentrace tohoto plynu v atmosféře poklesla na jednotky či desítky μg v krychlovém metru. Hodnoty koncentrace kysličníku siřičitého v zóně Severozápad, například v Teplicích, jsou aktuálně kolem 5 μg/m3. Vyšších hodnot dnes obvykle dosahuje polétavý prach, a to zejména na Ostravsku. Srovnávat současnou situaci s rokem 1989 tak skutečně nelze.

Současná situace má poněkud jiné rysy. V západním světě se dostává široké publicity studentům a žákům, kteří bojkotují páteční výuku po vzoru Švédky Grety Thunbergerové. Na základě tvrzení o zásadním vlivu kysličníku uhličitého na oteplování planety Země jsou požadavky protestujících jasné – chtějí zákaz spalování fosilních paliv, na prvním místě uhlí. V nemilosti je letecká doprava a hitem jsou elektromobily. Není vůbec překvapivé, že protest českých vysokoškoláků je na Filosofické fakultě. Studenti sami tvrdí, že je to proto, že z budovy Filosofické fakulty dohlédnou na Úřad vlády.

Boj proti těžbě a spalování uhlí je mediálně velmi vděčný. Nedávno obsadila jistá hlídka jeden těžební stroj a pobyla tu několik dní. EU přitom zdaleka není územím, které by bylo k protestům ekologických aktivistů hluché. Nová předsedkyně Evropské komise představila svůj plán na „uhlíkovou neutralitu“ EU do poloviny tohoto století. Státy jako Rusko či Čína takovou inciativu nekomentují, leccos podepíší (viz Pařížský protokol), ale vzdát se uhlí rozhodně nechtějí. USA sice hlasitě odstupují od klimatické dohody, jednotlivé státy USA se ale naopak předhánějí v tom, že právě ony budou tyto závěry plnit.

Celé toto klimatické „show“, možná ještě lépe „šílenství“, tak na rozdíl od situace před třiceti lety, má utopické cíle. I kdyby Evropa snížila svou „stopu“ na nulu, nic zásadního se s klimatem nestane. Patřím k těm, kteří na katastrofické scénáře o vlivu kysličníku uhličitého na klima nevěří, Změny klimatu (pokud se současná situace tak nechá vůbec nazvat) v minulosti byly a jistě i budou. Stávkovat proti tomu sice můžeme, ale příroda obvykle na stávky nereaguje.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...